Režie:
Hans Petter MolandScénář:
Kim Fupz AakesonKamera:
Philip ØgaardHrají:
Stellan Skarsgård, Bruno Ganz, Pål Sverre Hagen, Arthur Berning, Stig Henrik Hoff, Sergej Trifunovič, Miodrag Krstovič, Goran Navojec, Jon Øigarden (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nils se se svým sněžným pluhem prohání zasněženými cestami v okolí chladného norského městečka. Proráží cesty pro své spoluobčany, což považuje za velmi zodpovědnou práci, kterou ostatní dokáží náležitě ocenit. Jednoho dne je dokonce jmenován Občanem roku, ale zároveň se v ten den dozví o úmrtí svého syna. Předávkování drogami není pro Nilse důvěryhodným vysvětlením, a tak vezme spravedlnost do vlastních rukou. Vyhrát krvavý spor s mafií není lehké, avšak Nils už nemá co ztratit. Navíc má v záloze mnohem silnější zbraně – mohutný stroj a štěstí začátečníka. Příběh "spravedlivé" pomsty s lavinou mrtvých těl vypráví režisér s pořádnou dávkou černého humoru, překvapivých zvratů i elegancí a výsledkem je zábavný a inteligentní akční thriller z prostředí zasněžených drsných norských hor. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (326)
Skvělá severská vyvražďovačka ve stylu Coenových Farga se stylovým parte po každé jedné popravě. Chladný přístup všech přítomných, bez ohledu na jejich původ proložený zemitým humorem v prostředí věčného sněhu v situacích ad absurdum naservírovaný stejně přirozeně jak jej život běžně nabízí, získává na hodnotě a staví snímek hodně vysoko! ()
Když v polovině 90. let natočil Tarantino Historky z podsvětí, nešlo jen o divácký trhák, který posbíral na filmových festivalech, co mohl. Ve skutečnosti se zrodil nový filmový styl založený na mixu násilí, černého humoru, slangu, nadávek a citaci popkulturních odkazů. Zkrátka a dobře, zrodil se pojem tarantinovka. Brzy se vyrojilo spoustu napodobovatelů a každá významnější národní kinematografie a filmová společnost přišla se svým pokusem dohnat a předehnat. Trh se záhy nasytil a po pravdě jen málo z těch epigonů se Tarantinovi aspoň přiblížilo, ale jak je vidět, jeho odkaz stále žije a po 20 letech trend vyvolaný Pulp Fiction dorazil i na chladný evropský sever. Tvorbu Hanse Pettera Molanda už znám a cením si vysoko především jeho Aberdeenu a podceňovaného Pedersena. Pro podobný filmový styl ale nepředstavuje dobrou volbu. Natočit chytrý a funkční pulp je totiž kumšt a vyžaduje vztah k žánru a cit zvažovat na lékárnických vahách, kam až dojít v groteskní nadsázce, aby to neohrozilo napětí a dramatickou stavbu příběhu. V Pulp Fiction se divák mohl spoustě scén smát, ale ve všech momentech šel z filmových postav skutečný strach a divák byl stále udržován v nejistotě, co se stane v příští sekundě. Moland není žádný břídil, dokáže nabídnout vynikající soundtrack, jeden z nejlepších, co jsem slyšel v posledních letech, a ocenit se dá i kamera, kdy je radost sledovat, např. jak se auto prohání zasněženou krajinou ke vzdálenému městu. Jenže Moland selhává v neschopnosti udělat z gangsterských figurek na jedno použití plnohodnotné postavy, na nevynalézavém scénáři, průměrných dialozích a neschopnosti pracovat s jazykem. Bije se mu tam množství mrtvol, které jakoby vypadly z nějaké lokální války, s vytrvalými pokusy o komickou nadsázku. Jenže skutečně funkčních komických scén je přitom pomálu. Pokud vám tedy ke spokojenosti nestačí, když 63letý Skarsgard, kterému by bylo lépe přezdívat Železná pěst, ve chvilce mění lidské obličeje v krvavou fašírku. Od srdce jsem se zasmál tak třikrát - např. když balkánští gangsteři hovoří o poměrech v norském vězení. Některé z filmových postav, jako např. policisté, jsou trestuhodně nevyužité, jiné, jako mafiánský boss, zase nefunkční pro přílišné přehrávání. Suma sumárum, je to pro mě nakonec za 2,5* s tím, že tu třetí ode mě nepotřebuje, protože si Sněžný pluh určitě řadu spokojených diváků najde. Nehledě na to, že bych musel přepisovat řadu hodnocení u filmů, které jsem odbyl 3* a přijdou mi mnohem lepší než tenhle Molandův kousek. Celkový dojem: 45 %. ()
Milý Ježíšku, předem mého dopisu přijmi prosím poděkování za takovýto krásný dárek. Patrně jsem byl hodný přinejmenším několik posledních hodin (nebylo zbytí, kocovina, nedostatek financí a natržená kůžička na šlahounu neponechaly moc příležitostí ku alotriím), pročež se mi dostalo vytříbené severské ságy (pravda, zpěvy naštěstí absentují), kterou si dovoluji označit za epesní. Vydařil se ti casting, trpiteli, ticho, správně nahrazující či utínající řadu zbytečných dialogů a, jak by řekla paní Homolková, ,,ta panorámata!". I zápletku může nenáročný divák, mezi které se, drahý proděravělý, počítám, považovat za vhodně zvolenou. Její vyústění pak označím za famózní, a to bez uzardění. Tvá letošní, již tak dosti bohatá (poukázka na slevu do Sephory či odličovací tampony zahraniční, dokonce polské provenience) nadílka, kterou jsi zahrnul mou maličkost, se zhlédnutím filmu stala téměř makabrózně předimenzovaná! Proto se jako správný následovník tvých myšlenek též podělím o trošku štěstí - duševnímu šlechtici, který film pro distribuci v naše malém, českém rybníčku nazval tak, jak jej nazval, předej prosím - klidně i bez mašličky - mé dvě jizvy po planých neštovicích, hovno z nutrie a komplikovaný zánět středouší. Děkuji ještě jednou a již nyní se těším na veselé oslavy tvého umučení. ()
Přestože ve své podstatě postava Nilse ke konci prakticky z příběhu víceméně mizí na úkor skvělého Bruno Ganze v roli srbského Papa, tak to vůbec nevadí. Na film se kouká parádně. Norské filmy mě baví stále víc a mě mrzí že Češi přestože mají v roce 2015 k dispozici vlastně stejné technologie jako zbytek světa nedokáží disponovat takhle talentovanými filmaři. Pro mě největší tahák ve filmu představuje Pal Sverre Hagen, který mě zaujal už v Kon-Tiki a tady jen potvrzuje že po něm co nevidět sáhne Hollywood. Hlavní roli zasněžená krajina a úžasný vizuál. Bravo! 75% ()
Norská kinematografie mě začíná čím dál tím více uchvacovat. Baví mě ta bezvýchodnost krajiny a situací a tím pádem i drastických řešení problémů; nemluvě o tom rukopisu, který je bizarní a odráží krásně atmosféru. Toto je norská svým způsobem detektivka a příběh pomsty. Krev za krev. Stará škola. Ale i komedie, a to mě baví. ()
Galerie (21)
Photo © Xenix Filmdistribution GmbH
Zajímavosti (8)
- Greven (Pål Sverre Valheim Hagen) jezdí v luxusním finském sportovním hybridu Fisker Karma. Vůz byl vyráběn ve Finsku v letech 2011 a 2012, je poháněn jedním benzínovým a dvěma elektrickými motory a na plnou nádrž a plně nabité baterie ujede 370 km. Sněžný pluh Nilse (Stellan Skarsgård) je upravený Mercedes-Benz Actros. Papa (Bruno Ganz) se nechává vozit v luxusním Maserati Quattroporte páté generace. (Saur.us)
- Celosvětová premiéra proběhla 10. února 2014 na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu. (ČSFD)
- Natáčení probíhalo v Norsku v obci Beitostølen a ve městě Oslo. (Terva)
Reklama