Kronika milostných nehod

Opravdu nevím, jak někdo mohl udělit 4 hvězdičky. Netuším, jestli se jedná o první nezávislý film, který viděli, ale budiž..každý má právo na svůj názor! Andrzej Wajda se z tohoto snímku snaží udělat něco, čím v žádném případě není! Řada absurdit, nelogičností či rádobymetafor z něj dělá něco naprosto nudného! Herci, jakoby snad ani neměli hrát..všichni se tváří tak nuceně..každá jejich věta, každý jejich pohyb jsou tak křečovité, že jsem měl v polovině snímku chuť odejít z kina. Další absurdita, která do filmu absolutně nezapadá je jakýsi poutník/vypravěč, který narušuje i to kouzlo Polska před 2. světovou válkou. Mno..ale jak já říkám..nebýt těchto snímků, nikdy bychom nedokázali ocenit kvalitu opravdových skvostů! :) (13.10.2005)

Mladík cestuje vlakom a na výzvu sprievodcu si ide obzrieť cirkevného hodnostára. Pri prezeraní vysušenej tváre biskupa cez sklo dverí kupé nastane zvláštne stretnutie odrazov pohľadov s vidinou ďalšieho staršieho muža, ktoré sa stane dotykom mladíkovej prítomnosti s budúcnosťou. Obsahom spomienkoprítomnosti a ďalšieho deja je priebeh študentskej lásky, ktorej neprial dobový ani majetkový status. (šľachta vs. meštiactvo; Poľsko v predvečer II. svetovej). Spoločenské okolnosti ako predpoklad ďalšej z variácií nešťastnej zamilovanosti bez perspektívy pokračovania. Všetko zahalené do jemného, občas roztúžene komického, miestami vážneho prechádzania krajinou, v ktorej čoraz častejšie a zreteľnejšie vystupujú na povrch odkazy blížiaceho sa vojnového besnenia, z ktorého sa Poľsko a vlastne celá Európa úplne nespamätala dodnes. Pretože zvyky, správanie, myslenie a dvorenie predvojnových čias sa kdesi vytratili v prospech väčšinového racionalistického, cynickým humorom podopretého vzťahového kontaktu pohlaví, ktoré trvá dodnes. Stačí si porovnať predvojnové a povojnové československé filmy o veľkej láske. 70% (19.06.2012)

Kouzelnej scénář, to je důvod, proč tenhle film vidět. Je to Romeo a Julie trochu jinak, ale rozhodně vtipně a nápaditě. Wajdův návrat do dětství zprostředkovaný starým poutníkem, podobně jako v Lesních jahodách Ingmara Bergmana (i když tam se jedná o skoro klasické flashbacky). Sestry ze sousedství jsou dekadentní na hranici parodie, kamarádi hlavního hrdiny praštění a neuspokojení, jak jen panicové můžou být, a Tadeusz Konwicki je naprosto skvěle obsazený, konečně puberťáci, u kterých nemáte pocit, že je jim pětadvacet, ale fakt jim věříte jeho patnáct, šestnáct. Tenhle film možná není dokonalej, ale rozhodně má velkou sílu a závažnost mu dodává všudypřítomná blížící se válka. (a nevěřte nikomu, kdo používá víc než jeden vykřičník na řádku!) (17.11.2006)

Film byl uveden ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1989/90. (18.06.2014)

Po druhém zhlédnutí po cca 25 letech nemohu než místo 4 dát plných 5 hvězd. Jeden z mála filmů, kde jsou slova zbytečná. (16.06.2016)