Běsi

Co čtenář Dostojevského to jiný přístup k jeho dílu a jiný názor na jeho úpravy (třeba do filmové podoby). Jak lze vyčíst ze zdejších komentářů, ne každému se Wajdovo pojetí "Běsů" zamlouvá. Režisér se od románu opravdu odchýlil v mnoha detailech i věcech podstatnějších, ale to bych mu až tolik nevyčítal - ono točit Dostojevského jistě není jednoduchá záležitost. Film je asi třeba vnímat zcela odděleně od knihy a pak, myslím, docela dobře funguje. Herecké ztvárnění postav se mi zamlouvalo (pohříchu až na Stavrogina, kterého vidím jako největší slabinu této adaptace), stejně jako celé ladění snímku - do bezútěšných a tísnivých dobových kulis v nichž se odehrává, jako by se přeneslo něco ze skličující atrmosféry Wajdova "Dantona". (07.10.2008)

Na základě skutečné historické události,která se odehrála v Rusku v letech 1870, natočil světoznámý polský režisér Andrzej WAJDA film, jehož podkladem byl román F.M. Dostojevského. Kdesi v Rusku skupina mladých revolucionářů, kteří si říkali "Nihilisté", chce svrhnout carský režim a změnit špatnou politickou a ekonomickou situaci v Rusku. Bohužel, si k tomu vybrali cestu násilí, ničení kulturních hodnot a vypálování měst a vesnic. Jelikož neměli v podstatě žádnou vizi, zvrhlo se vše na osobní ambice a pomsty zkrachovanců, kteří se neštítili ani vražd nevinných lidi v okruhu svých přátel. Film je bezvadně nafilmován, ovšem těžce psychologicky zaměřen a kdo nečetl Dostojevského, tak může být i zmaten. Ve filmu hraje 5 světových hvězd : Omar SHARIF, Jutta LAMPE, Isabelle HUPPERT, Bernard BLIER, Remi MARTIN aj. Nedávám 5 * jenom proto, že některé scény byly filmaři dost "odfláknuté". (Hořící město). (28.12.2008)

Nejspíš si budu muset Dostojevského knihu přečíst. Film byl plný podivných figurek, které se většinou chovaly tragicky komicky a já vůbec nevím, jestli jsem se měl smát, nebo to brát vážně či co se tady po mně vlastně chce. Isabelle Hupertová a velmi dobrá kamera jsou jediné klady tohoto dost divného filmu. (15.11.2007)

Co se týče zručnosti, jak při adaptaci předlohy, tak v divadelním herectví všech zůčastněných, jedná se o první filmovou ligu. Horší je to s myšlenkovým převedením díla, neboť Wajda se soustředil na mocenské intriky Štěpánova syna, Pierra, ukazuje neodvratné kolo roztáčeného osudu vedoucího k zločinu, a upozaďuje všechny jiné postavy, i Stavrogina a Lízu. Protikladem Pierra je Šatov, takže Wajda dramaticky rozehrává jak vzpouru v továrně, tak příjezd těhotné ženy. Nechává však v filmu tehdejší filosofii a tak postavy řeší v dialozích otázku Boha a la Vladimír Solovjov. Z Dostojevského existencialismu se však Wajdovým redukcionismem stává marxismus, ve kterém lidé jsou vpleteni do neúprosných zákonitostí dějin. Jakoby bylo z rozsáhlé fresky vyňato několik obrazů, které ač dokonale natočeny, steží vyjádří základní myšlenku díla. (16.01.2009)

Z každého záběru filmu čiší silná režisérská osobnost, která si dokáže dobře vybrat své herce a vysvětlit jim, co od nich požaduje. Za kameru, střih a zejména hudbu si film zaslouží absolutorium. Stejně tak délka je vzhledem k rozsahu literární předlohy plně odůvodnitelná. S Wajdou nemám ani ten nejmenší problém a o moc lépe se Dostojevského Běsi ani myslím natočit nedají. Snad se režisér mohl trochu odpoutat od předlohy a učinit své hrdiny více civilními a přístupnými dnešním divákům. Problém totiž je v samotném románu, kde se Dostojevskij vypořádává s vlastními běsy své minulosti. Je to jednak intelektuálně trošku rozevláté a některé dialogy působí nevěrohodně a pateticky, ale především postava Petra je až moc záporná a i když odpovídá předloze, míře jeho cynické otevřenosti příliš nevěřím. Darebáci sami sebe většinou darebáky nenazývají. Celkový dojem: 75 %. (11.07.2008)