Fantastická zvířata a kde je najít

J.K. Rowlingové už asi došlo všech těch miliard liber které vydělala na Harry Potterovi a rozhodla se vrátit do stejného světa avšak o 70 let dříve. K Harry Potterovi mám velmi silný vztah (První díl byl první film který jsem kdy viděl). Proto zatímco co několik lidí považovalo Fantastic Beasts za zbytečné (nepropracované) dojení ságy, já byl zvědavý a důvěřoval jsem. Začal bych u toho jak se Fantastická zvířata od Harryho Pottera liší. Takže za 1) zatímco v Harry Potterovi byl hlavní hrdina mladý chlapec který musel téměř velký svůj čas ve filmech trávit ve škole a měl neustále otázky, Fantastická zvířata nabízejí hrdinu Mloka Scamandera, který je s kouzelnickým světem seznámený a do školy už nechodí. Ve filmu nestrávíme v žádné škole ani minutu a opravdu se spíše dočkáme zjišťování jak kouzelnický svět funguje (to je přece jen důležitější). 2) V Británii nestrávíme ani minutu ale tentokrát se díváme jak to funguje v Americe. Vzhledem k tomu, že hlavní hrdina cestuje po světě můžeme se v dalších dílech podívat po objevování jiných zemí (Čína, Francie, Německo). Vzhledem k tomu, že jsme všech 8 dílů Harryho Pottera prožili v Británii je to osvěžující. 3) V tomto filmu mají větší roli nečarové (dobře mudlové!) a dočkáme se náhledu jak funguje symbióza světa čarodějů a nečarů (dobře mudlů) Fantastická zvířata navíc působili jako film který už z ukázek vše vyzradil. Film si však spoustu triumfů nechal až do samotného filmu. Herecké výkony jsou kvalitní a svět řádně propracovaný. A především když znova slyšíte ty známa slova jako mudlové nebo Bradavice jste hrozně dojatí. A myslím, že fantastická zvířata budou fungovat i pro člověka který Harryho Pottera nikdy neviděl. Fantastická zvířata totiž vůbec nejsou jako Harry Potter. I přes to, že je v tom stále jistý druh pohádkovosti je to značně temné. Krátce před koncem však nastane jedna řádně podivná scéna kterou je těžké pochopit. Po druhém shlédnutí kdy budete mít více času koukat na detaily by to mohlo dopadnout značně líp. A co se týče srovnání co je lepší jestli Potter nebo zvířata, řeknu asi takhle: Jak chcete srovnávat sedmidílnou (dobře sedmidílnou a půl) sérii proti jedné která teprve začala a než skončí potrvá to ještě 8 let?! (17.11.2016)

Retro variace na Pokémon Go má na 133 minut příliš řídký příběh, v němž se bez jakéhokoli rytmu střídají strašidelné, destruktivní (překvapivě ve velkém měřítku) a humorné scény. Redmayne coby magiozoolog sice odložil šaty dánské dívky, ale zůstal mu zjemnělý hlásek, stydlivé odvracení zraku a nepřítomné pohledy na hranici snesitelnosti. Ztrápený záporák je odhadnutelný už od prvního záběru, v němž vidíme jeho zmučený výraz a účes podle hrnce. Politická linie působí násilně a kouzly se trochu šetří, i když se občas podaří navodit atmosféru magického světa. Nejvíce utkví nečar (Fogler) a s ním flirtující nitrozpytka (Sudolová), zelená odrůda Groota a zábavný hrabák ve zpomaleném záběru, který by snad stál i za 3D, na které mimochodem dohlížel Heyman (Gravitace). *Velký spoiler* Při závěrečném zvratu zalitujete, že sympatického Farrella nahradil odulý Depp s vizáží kolotočáře, na němž je nejděsivější jeho blond přeliv. 55 %. [2D s titulky, kino] (16.11.2016)

Pět let je strašně dlouhá doba, takže při prvních tónech známého soundtracku se dostavila nefalšovaná husina a neopustila mě až do závěrečných titulků. Moje milovaná JK totiž co pár vteřin sází do scénáře překvapení, nové nápady a nefalšovanou magii. Eddie Redmayne navíc snad poprvé v kariéře dokonale padne do role, která je šitá na míru jeho tikům a stydlivosti, což vynikne o to víc v kontrastu s mrazivým (a dle očekávání dokonalým) Farrellem. Nejvíc si ale užívám to, že hrdinové jsou dospělí a v kouzlech zběhlí, takže veškeré honičky mají nehorázný spád. V kombinaci s tklivě romantickou pohádkou jde ne snad o překvapení, protože parádní podívanou jsem očekával, ale že mi Zvířata zabrnkají na ty nejdojemnější osobní noty, to jsem nečekal. (22.11.2016)

Moc příjemné. Žádný Potterův přívěsek. Padají tam sice známé jména, ale ne tak násilně jak jsem se bál. Fantastická zvířata řeší vlastní problémy v době kdy si Harryho taťka ještě ani nedělal do plenek. Redmayne je snad poprvé za svou kariéru opravdu sympatický vykuk, který ale umí máchnout hůlkou když je to třeba. Samotná zvířata jsou fajn. Větvík a kleptomanský krtek jednoznačně vedou. Rowlingová má příběh dobře podchycený, funkční mysteriózně detektivní zápletka nepustí až do konce. Colin Farrell zvládá s přehledem, ale srdcem filmu je Dan Fogler. Pohled nečara na kouzelnický svět prostě nemá chybu. Rezignované přijímání všeho co se děje je v jeho podání kouzelné. Původně jsem se hodně bál, ale nakonec se těším na pokračování. Hudba je jemná pocta Williamsovi, hlavní téma je opravdu povedené. P.S: Brumbála dejte ve dvojce Fassbenderovi. (27.11.2016)

Neurazí, ale nadchnout také nedokáže. David Yates, který má na svém kontě čtyři potterovky, se vymanil z dětského světa a rozhodl se spolu s J. K. Rowling dojit z látky, která ani nemůže být neúspěšná. Neměl to na úvod snadné. Máme se sejít ještě mnohokrát, což bych bral s obavou, páč hned první díl nenabídl vnitřně nic moc zajímavého. Jen masivní přehlídku digitálních triků a příběhový průměr i mdlé tlachání. Hůlky vytahujeme jen občas, dramatické je to jen sporadicky, postavy jsou často nevýrazné (samozřejmě nemyslím Dana Foglera a Alison Sudol). Neříkám, že to není jak po technické, tak po dirigentské stránce sebejisté, ale já si staromilsky rodinnou fantasy prostě představuji trochu jinak. Asi chyba na mém přijímači. (16.12.2016)