Reklama

Reklama

Slepička Rjaba

  • Rusko Kuročka Rjaba (více)

Obsahy(1)

Ať zhyne práce, činorodost a prosperita aneb jak po dlouhých letech v emigraci vnímal pád Sovětského svazu oceňovaný ruský režisér... V roce 1967 natočil moskevský rodák Andrej Michalkov-Končalovskij ve své domovině film Příběh Asji Kljačinové, která milovala, ale neprovdala se. Snímek skončil v trezoru – přesto, že jeho hrdinové byli ještě šťastní a věřili v budoucnost. Problémům s cenzurou čelil autor i v následující dekádě, aby nakonec v 80. letech emigroval do USA, kde se nadále s úspěchem věnoval natáčení filmů. Počátkem 90. let se však Končalovskij k postavám a tématům svého trezorového snímku znovu vrátil... Hrdinkou filmu Slepička Rjaba (1994) je ta samá, kdysi krásná a nadšená kolchoznice Asja. Stejně jako ona se změnilo i vše kolem. Budovatele „lepších zítřků“ dnes zastihujeme zestárlé, unavené, propadlé alkoholu, v totálním chaosu nového Ruska. Asja žije sama se slepicí místo kočky, syn Serjoža kšeftuje ve městě a jeho otec Stěpan chodí k Asje jen pít a pak jí dělá scény, přičemž má doma vlastní ženu a sedm dětí. Všichni jsou otupělí a jediné, v čem se dokáží sjednotit, je odpor k Čirkunovovi, který si nad vesnicí postavil malý podnik na zpracování dřeva. Pracuje od rána do večera, nepije a žije podle svých představ. Když se však rozkřikne, že Asjina slípka snesla zlaté vejce, snaží se vesničané situaci využít k návratu do starých dobrých časů, kdy všichni měli stejně a nikdo neměl nic. (Česká televize)

(více)

Recenze (26)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Samozřejmě, jako každá satira, i tato je vůči skutečnosti poněkud nadsazená, i když si musíme přiznat, že v Rusku, potažmo Sovětském svazu, žili vesničané ve velice zaostalých podmínkách a že holdování alkoholu bylo na denním pořádku. Jako obhájce socialismu jsem měl trochu obavu tento film shlédnout, ale Končalovskij se vypořádal se skutečností po pádu SSSR velmi šikovně a zároveň tak moderně, že jsem těm finančním machinacím kolem prodeje zlatého vejce moc nerozuměl. Především z filmu vyplynuly dvě věci: ta první - ve filmu vystupují dva normální lidé, Asia, která velice moudře a v souhlase s mým názorem mluví cestou z trhu o dnešní tzv. "demokracii", která umožňuje lumpům všechno (lapidárně to vyjádřil její syn, že za socialismu kradli jen komunisté a v kapitalismu kradou všichni, že je tedy nutné se tomu přizpůsobit; na to mu matka řekla, že ona v životě neuradlaani kopejku...). Asia vystupuje jako nostalgická zastánce minulosti, kterou si idealizuje, a proto mi byla sympatická. Druhým normálním člověkem je podnikatel, majitel pily, který přes své bohatství vlastně netouží po ničem jiném než po lásce a majetek a peníze pro něho nejsou takřka ničím, což dokázal podpálením své vily. Druhá věc je ta, že lidská touha po penězích a majetku vždycky vítězí nad slušností, poctivostí, čestností a skromností... A to je vlastně na celém lidském rodě to nejtragičtější. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Shlédl jsem na kanálu Čt Art. O děvočkách, které chtěli pokořit čas a o železném člověku. Film celkem dobře vystihuje mentalitu Rusů na počátku 90.let. Rusové nikdy neudělali proti komunistickému systému revoluci jako země bývalého komunistického bloku a dodnes je mnoho  nich přesvědčeno, že to byl nejlepší systém. Miliony Rusů přišly o úspory v pyramidových hrách organizovaných vládnoucí nomenklaturou, která vysávala obyvatelstvo malými platy a dělením se o zdroje se zločinci, s tzv. vory v zakoně. Doporučuji shlédnout dokumenty o této době například výborné https://www.csfd.cz/film/244976-vysoke-hry-ruske-mafie/filmoteka/ ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Rusky vidiek sa po perestrojke a glasnosti vyrovnava s nastupujucim kapitalizmom. Vyrovnava sa sice typicky rusky, to je dobree. Ale co si reziser mohol odpustit tu rusku snahu vypit si /keby len vodku, tak jakz takz, ale oni piju samohonku a to je bordel/. Zavist, nenavist, skostnatene pomery - to vsetko tu ma miesto. 52 % ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Po čtvrtstoletí od vzniku lze v tomhle filmu jelcinovské (!) éry obdivovat jednak punk při zpracování (ještě jsem neviděl takhle trefně nafilmované "honičky"), jednak polystylovost - film má černobílé retrospektivy z Končalovského filmu o Asje z roku 1966, má fantastickou scénu, je realistický i folkloristický (cikánská svatba). Je to něco mezi Kurvahoši a Je lepší být bohatý a zdravý... - nicméně po Rusku: patříme do stejné kulturní oblasti a je to fajn. Film není tak umělecký, ani nejde tak do dřeně jako Muratové Astenický syndrom. Zároveň je chvilkama po staru pomalý - Bílé noci pošťáka Alexeje Trjapicina jsou v tomhle modernější, tam je absence tempa naroubovaná na transcendentálnost atmosféry a la Tarkovskij. Přesto mi to vychází na pět* - je to velmi dobré, velmi vtipné, velmi trefné. Bez happy endu. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Další dílo o zpustošené ruské duši. 1) Film je vtipný i sociálně kritický. Ale hlavně je to depka. 57letý režisér a scénárista Andrej Končalovskij očividně ví, o čem vypráví. 2) Ženy v nepěkném slovenském dabingu, k jehož sledování jsem byl odsouzen, skřehotaly jako čarodějnice na sletu. 3) Kde jsem se měl smát, tam mi bylo trapně. Příběh se postupně přetvořil v zoufalou grotesku. Nakonec to tedy hodí tři hvězdičky za ruského mužika puštěného ze řetězu, za všeobecnou osvětu pro lidi neznalé ruské reality a za specifičnost uměleckého vyjádření. ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama