Kapsář

Jakkoli se tomu Bressonův oproštěný styl vzpírá, film je nasycen napětím a v závěrečné scéně dokáže z předchozího chladu vykřesat velmi působivou emoci. Přeci jen jde o jeho umírněnější dílo, dá se říct, že až dokonce divácky atraktivní, i když se hlavní postava vzpírá identifikaci, jakkoli jde o subjektivní zpověď. Možná i proto filmu schází něco ze síly Baltazara nebo Johanky - daleko nekompromisnějších snímků, které mají tendenci trhat city správně naladěných diváků na kusy. (20.10.2011)

Posedlost drobnými krádežemi, sehraný tým kapsářů úřaduje ve vlaku, v hale a Michel trénuje na speciální taktiku v metru (s novinami) a v obavách čeká na zatčení. Tomu se přece nemůže vyhnout. Okradl svou matku, přátelé si nejsou jistí, všude chybí důkazy. Neskutečné. Na minimu je rozehráno strašně moc, užití komentáře a obrovská elipsa (Michelovo potulování přes Milán, Řím a Londýn) posunují příběh s věčností svižně dál a dál. Hra detailů, jemných pohybů (obnos peněz v ruce střídají želíska a pevný stisk) a pohledů. Přesto jakási vykupitelská nálada (spjatá s hudbou), jako na konci K smrti odsouzený uprchl, Jeanne je v podstatě anděl, který antihrdinu obrátí na cestu pokory zpět. (28.01.2010)

Jediné, v co věřil, byl Bůh. Celé tři minuty. Už nevěří. Nevěří, že by někoho zajímal, že by ho kdokoli bral v potaz. Proto krade. Teprve když rukou, jakoby nezávislou na zbytku těla, šátrá v cizích kapsách, cítí se být součástí nevšímavého okolního světa. Někam patří, něco dělá. Žije… ve stejné zmechanizované náhražce života jako všichni ostatní. Stejně jako v případě předcházejícího K smrti odsouzený uprchl, si také tentokrát lze představit, jak by v Hollywoodu z obdobné zápletky vysoustružili napínavý thriller. Bresson volí opačnou cestu. Naprosté oddramatizování, eliptické vyprávění. Nezájem o akci, která je záměrně nepřehledná a natočená bez vzruchu. Jako i zbytek filmu. Komentář, odůvodněný tentokrát Michelovým dopisem, se nabízí jako nejpohodlnější pojítko s hrdinovými duševními pochody. V zásadě se z něj ale nedovídáme víc, než kolik sami vidíme. Kapsář není zrovna přístupný film (což o něm platí ještě víc než o Deníku venkovského faráře a K smrti odsouzeném), tím víc vás však nutí pod povrch proniknout. Stojí to už jen za ten pocit, že jste se přiblížili. 75% Zajímavé komentáře: Anderton, Jester_X (30.07.2014)

No tak tomuto by sa rozhodne mali vyhnut uzivatelia ako verbal /otvorene nenavidi artovych divakov a artove filmy, jak verbal castuje artovych divakov si mozno lahko precitat/, dalej nic pre stuntmanmika, jaxom uz zistil, no a rozhodne nic pre fundov tej nudnej prijebanej sracky menom Takovi Normalni Zabijaci - o zabijanie tu totiz vobec nejde, a to je super. Reziser Bresson natocil artovy film o zlodejovi, ktory riesi kadejake zaujimave veci, film napriklad riesi to, preco si zlodej neuziva uspech, vizualizacia si jede svojou cestou, dialogy tiez. No a samotny velikan filmu Andrej Tarkovskij o filme prezradil toto - Bude to cesky : ""Jeho hlavním principem bylo rozbití takzvané expresívnosti. Chtěl zrušit hranici mezi obrazem a skutečným životem, jinými slovy, chtěl donutit samotný život, aby byl obrazný a expresívní. Žádný speciální přísun materiálu, nic strojeného, žádné viditelné a úmyslné zobecnění. Skoro se zdá, jako kdyby měl Paul Valéry na mysli přímo Bressona, když řekl: "Dokonalosti dosahuje jen ten, kdo se zříká všeho, co vede k zveličování." Zjevně nic jiného než skromné a prosté pozorování života." 76 % (20.10.2018)

Teraz sa budem určitý časový úsek venovať francúzskemu režisérskemu velikánovi Robertovi Bressonovi, ktorý má veľky potenciál zaujať ma svojimi vyjadrovacími prostriedkami, teda režírovaním, používanými detailami vo svojich filmových dielach. Vreckár s Michelom je jeden z nich. Predstaviteľ tejto postavy, čiže Martin LaSalle bol síce zaujímavý, ale i zadumčivý a divný zároveň, a preto mi extra neprirástol k srdcu, a to viac-menej, ani jeden z filmových charakterov, tu zobrazujúcich sa... Skôr ma interesovala vízia režiséra Bressona, či samotné uhly d.p. Léoncea-Henriho Burela , ale najmä kvalitný strih Raymonda Lamyho, t.j. viacej technická stránka, než scenár a herci ! Tie 4 hviezdičky, ako NE/môžete práve vidieť, sú síce s výkričníkom, ale i napriek tomu, si za nimi dosť stojím, lebo vôbec nedokážem popísať/opísať, čo ma na samotnom filme tak fascinovalo... (06.07.2019)