Muž bez minulosti

Jak bývá u režiséra Aki Kaurismäkiho zvykem, opět se věnuje lidem na okraji společnosti. Tentokrát sledujeme příběh muže, který kdovíproč přijíždí do Helsinek, hlavního města Finska, ale sotva večer vystoupí z vlaku, je v místním parku přepaden a okraden. Po ráně do hlavy však ztratí paměť. Najde útočiště v komunitě dělníků, kteří bydlí v plechových a unimo buňkách na kraji města u přístavu, ale brzy si musí najít práci, aby si vydělal na nájem. Brzy poznáme životy dalších „místních“ obyvatel, ale také jedné členky Armády spásy, do níž se muž bez minulosti zamiluje. Když už to však vypadá, že našel ve svém novém životě jakousi identitu, objeví se informace o jeho dřívější totožnosti a on musí čelit jak minulosti, tak současnosti a vybírat. Jak je u Kaurismäkiho zvykem, obejde se bez mnoha dialogů, vypráví spíše obrazem, gesty, pohledy, detaily, takže divák sám si skládá mozaiku pocitů a příběhu samotného. Ne každému t může vyhovovat, pokud však na podobný způsob vyprávění přistoupíte, zjistíte, že máte stále co nového objevovat – a možná popřemýšlet i o sobě a svém životě. Bohužel se nám nedostává na DVD obrazově plnohodnotného produktu. Jde o pouhý letterbox, který sice v sobě ukrývá širokoúhlý přepis 1,85:1, ale celkový formát je 1,33:1 (4:3), takže při zvětšení na obrazovku televizoru se kvalita výsledného obrazu zhorší. A přitom všechna tři další světová vydání mají obraz anamorfní širokoúhlý... Zvuk finský a český mají však již kvalitu Dolby Digital 5.1. Titulky si pak jde vybrat české. Ani bonusů moc nenajdeme. Hned po vložení disku se automaticky spustí trailer na film Věčný svit neposkvrněné mysli, v docela mizerné obrazové kvalitě, v nabídce bonusů samotných najdeme ještě trailer na tento film a na odvarový snímek Nikde v Africe. Kromě kompletního českého menu již na disku najdete jen fotogalerii. Škoda. (09.08.2019)

Tohle je přesně to co hledám a co mě nemůže NIKDY zklamat. Film má vše co správný Kaurismäki má mít. Absurdní příběh, dialogy jak z nějakého zvlástního ústavu, bizardní "hrdinové" a jejich úžasné myšlení a chování a Kati Outinenovou. Jen škoda, že Markku Peltola není Matti Pellonpää. Nedokážu si skoro už Akiho filmy bez něj představit. Bohužel se ve filmu objevil už jen na fotografii... - 19. 3. 2012 - 95% (19.03.2012)

Tak jako spousta Kaurismäkiho hrdinů i tento je hned zpočátku v nezáviděníhodné situaci. Co se mi ale na muži bez minulosti líbí, je způsob, jakým svoji situaci přijímá. Neztrácí odhodlání, odvahu, naději, nenechá svět plynout kolem sebe. Nečiní mu problém bydlet v bezdomovecké kolonii, hledat (byť mizernou) práci... Nikdy není tak blbě, aby nemohlo být ještě hůř. (01.08.2011)

Když jsem tenhle film viděl kdysi dávno v kině poprvé, po celou dobu mi v něm strašlivě chyběl Matti Pellonpää, protože jsem na něho byl v Kaurismäkiho filmech navyklý, a v hlavní roli jsem si tedy stále představoval jeho. Ale nikdo holt nejsme nesmrtelný... a každý jsme nahraditelný. A po třetí projekci už si zase film těžko představím bez M. Peltoly (vida - M.P. jako M.P.). Navíc Peltolův dělník opravdu vypadá jako dělník a ne jako jeho karikatura. A Pellonpää se objeví aspoň posmrtně na fotografii v baru, kterýžto moment se mi hrozně líbí. Jinak je to pořád starý dobrý Kaurismäki se svou nezaměnitelnou poetikou, kterou mám tolik rád, tzn. že příběh se odehrává v naší společnosti, ale lidé v něm žijí jako u dna společnosti třetího světa, moc toho nenamluví a s jejich emocemi je to jako se šafránem. Už postarší Kati Outinen to v uniformě Armády spásy ohromně sekne, kvartet armádních muzikantů s chic pěnicí to válí parádně, takže spokojenost veliká. (23.06.2016)

Kde je tu úřad práce? / Vidíš tu kostelní věž? Jdi za jejím stínem a najdeš ho. Jarmusch se setkává s Lynchem v prostředí helsinských doků, aby zameditovali nad krásou života v bídě a o tom, že někdy je dostat po hlavě obuchem to nejlepší, co člověka může potkat. Kaurismäki se obdivuje vylhané prostotě, stejně jako se potutelně vysmívá (i vlastní) potřebě s tak specificky krutým kýčem obcovat. Film hřeje u srdíčka, ale dává si záležet na odstupu. K tomu napomáhá surreálná výprava z Finska před Nokií, kombinující retro prvky se zcela současnými, poetické dialogy mondrianovského minimalismu a hereckými výkony jako vystřiženými z Divadla Járy Cimrmana: Manželství je nedotknutelné. Přinesla jsem jízdní řád. Dojem z filmu mi poznamenal zvláštní paradox. Jestliže příběhu hlavního hrdiny dlouho chybí začátek, ustřižený amnézií, mně scházel po dávném prvním zhlédnutí závěr - podloudně nastahovaná avíčka na začátku nultých let končila, kdy sama chtěla. Díky originálnímu DVD jako bych se rozvzpomněl na budoucnost, o níž jsem byl kdysi vlastní vinou oloupen - kupujte filmy v originálním balení! Děkuji. / On mluví. / Jistěže. Jen jsem nevěděl, co říct. (07.09.2019)