Režie:
Aki KaurismäkiScénář:
Aki KaurismäkiKamera:
Timo SalminenHrají:
Markku Peltola, Kati Outinen, Juhani Niemelä, Kaija Pakarinen, Sakari Kuosmanen, Annikki Tähti, Anneli Sauli, Elina Salo, Outi Mäenpää, Esko Nikkari (více)Obsahy(1)
Z vlaku přijíždějícího do města vystoupí muž s cestovní brašnou, ale ještě než stačí dorazit na místo určení, je přepaden, zmlácen do bezvědomí a okraden. Muž se nějakou dobu potácí na hranici života a smrti, ale díky péči dvou bezdomovců se po čase uzdraví, aniž ovšem nabude ztracenou paměť. Neví, jak se jmenuje, odkud přišel, čím je, nicméně projevuje činorodost, jíž imponuje nejen svým novým přátelům bezdomovcům, ale i nepříliš půvabné a nemladé důstojnici Armády spásy Irmě. Poté, co ho odmítne pracovní úřad, protože nemá jméno ani doklady, začne muž vypomáhat v kancelářích místní Armády spásy a sbližuje se nejen s Irmou, ale také s kapelou, která si pod jeho vedením osvojí zbrusu nový repertoár a stane se populární. Po konfliktu s policií, jež zveřejní fotografii člověka, který neví, kdo je, se přihlásí mužova minulost. Jak s ní naloží, když už si vybudoval novou identitu a je mu v ní dobře?
Film byl v rove 2002 oceněn v Cannes Velkou cenou poroty a představitelka Irmy Kati Outinen získala Cenu za ženský herecký výkon. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (142)
Ztráta paměti, ztráta vlastního já, výměnou za něco mnohem lepšího-duševní klid. Minulost je pryč a nezbývá než tu prázdnotu zaplnit. Novými dojmy, kamarády a možná láskou. Co na tom, že nový začátek je na úplném dně společenského žebříčku. Ochota pomoci je nastavena jinak a za jinou platbu. Snadno se sežene bydlení, minulý nájemník umrznul, elektrika je gratis, stačí kámoš se šroubovákem, matraci věnuje další, má prostě jednu navíc. K tomu, být „někdo“ mezi bezdomovci, je pořád být někdo! Herecké výkony nejsou sice na Oscara, ale film stojí za to! ()
Komentár k prvému Kaurismäkiho filmu (Juha), ktorý som videl, som zakončil vierou v to, že uvidím ďalšie a lepšie filmy od tohto uznávaného režiséra. A je to tu! Muž bez minulosti je zdanlivo obyčajný film, ale zaryje sa do hlavy na veľmi dlho. Je to ťažko pochopiteľné, lebo filmov, kde hrá svoju úlohu amnézia som videl mnoho, v škandinávskej filmovej tvorbe nie som začiatočníkom, a napriek tomu ma film dostal svojou neuchopiteľnou atmosférou, presnými dialógmi a prirodzeným hereckým prejavom. Anderton píše, že ide o najznámejší a najobľúbenejší Kaurismäkiho film. Ja dúfam, že to tak nie je a že sa mi podarí vidieť aj nejaké jeho ďalšie dielo, ktoré na mňa zapôsobí porovnateľne. ()
Proč? Herci jako kdyby právě odešli od neúspěšných přijímaček na konzervatoř. Dialogy jako podivná spleť absurdity s poetickým existencionalismem. Humor, jenž ne a ne nastoupit v tu pravou chvíli. No, ale proč - proto. Toho solidárně všelidského dojmu normální neobyčejnosti, síly postav, osudů i příběhů šlo možná dosáhnout právě jenom takto. Film jsem viděl potřetí, pokaždé v jiném znění a opět musím jednu hvězdičku přihodit. Kdo ví? Na počtvrté mě to možná zasáhne ještě silněji. ()
Zatím to nejlepší, co jsem od Kaurismäkiho viděl. Muž bez minulosti je film se zvláštní atmosférou, která mě do filmu vtáhla už od začátku a až do konce mě nepustila. Příběh to má zajímavý (kdo by podle obsahu čekal, že ho čeká klasický příběh o ztrátě paměti, tak musím podotknout, že opravdu ne), má to i sympatické postav, je to dobře natočené... Prostě se jedná o další Kaurismäkiho povedený film, ale tenhle mě bavil o něco víc, než ty, co jsem od něj viděl. Celkově je to takový příjemný film, na který bych se klidně podíval znovu. 5* ()
Dojemný snímok, plný svojráznych postavičiek, zvláštnych situácií, humoru, láskavej situačnej irónie i rozumných dialógov. Táto príjemným dojmom pôsobiaca melodráma o vyhnancoch s tradičnými naratívnymi prvkami ma celkom pobavila, pričom všetko spolu bolo vystavané tak, že sladký koniec sem neskutočne zapasoval, čo samo o sebe pozitívne vyžarovanie zvýšilo ešte viac. 75/100 ()
Galerie (42)
Zajímavosti (3)
- Film získal v roce 2002 Velkou cenu poroty v Cannes. (Terva)
- Stejnojmennou divadelní adaptaci scénáře uvádělo od roku 2010 Dejvické divadlo v režii Miroslava Krobota. (skudiblik)
- Na fotoportrétu, kterého je možné všimnout si na stěně během scény v baru, je Matti Pellonpää, který hrál v několika Kaurismakyho filmech, než v roce 1995 náhle zemřel. (oje)
Reklama