Potulný samuraj Kenšin: Kjóto v plamenech

Docela slušnou chvíli jsem přemýšlel, který z dílů Kenshina se mi líbil více a dospěl jsem k závěru, že jsou oba stejně dobré. Je třeba se však připravit na skutečnost, že první pokračování rozehrává daleko rozmáchlejší a spletitější příběh, než tomu bylo u původního filmu a v tom důsledku představuje také značně větší počet postav. Kdo ma tedy problémy se orientovat v Asiatech, tak bude asi chvíli v lese :-) Jinak se však nic nemění - výborný hrdina a především bezkonkurenční šermířská akce, z níž se doufám to nejlepší objeví v závěru trilogie. (11.03.2015)

Oproti prvej časti zhoršenie. Záporák je karikatúrou, ktorej sadizmus je len naznačený a Kenshin okrem motivácie poraziť zlo, už žiadnu ďalšiu výraznú motiváciu nemá. Rovnako je to aj u iných postáv. Tam, kde v prípade prvej časti sa dejové línie postupne spájali aby vytvorili konzistentnú variáciu na samurajské filmy, tak tento je len načrtnutím veľkého finále, ktorým je tretia časť. A to je na dve hodiny trestuhodne málo. Hlavne ak vezmeme do úvahy, že dobré scény a zaujímavé postavy( starý Watcher, zlodejka v zácviku) sú len kulisou bez väčšej emocionálnej väzby. Film sa snaží pôsobiť že každá príčina má svoj dôsledok, ale pozorný divák túto šarádu prekukne. Je to pekne natočené. Postavy sú sympatické, hoci mi tu chýbal väčší priestor pre Jú Aoi, ale v zásade to ide len po povrchu a na efekt. Uvidím čo finále. Takto trochu sklamanie. (02.07.2017)

Všetky diely filmového spracovania Rurouni Kenshin boli pre mňa strhujúce a veľmi ma bavili. Ako po obsahovej, tak po vizuálnej stránke. Hlavný hrdina Takeru Satoh, bol pre rolu Kenshina fantastická voľba.  Bezpochyby ma bavili najviac „záporáci“ a to bez výnimky! Pri niektorých naskakovala husia koža, pri druhých sa vyčaril úprimný úsmev na tvári a vzbudil obdiv nad ich rozmanitosťou, bizarnosťou a sugestívnosťou. (03.10.2022)

Dvojka mě hned od začátku bavila více – asi jsem už věděl, co přesně čekat. Nemusela se zaobírat definováním postav, přestože je provedla určitým vývojem při překonávání jejich pochybností, jen pokračovala ve vybrušování pohledného, výpravného "live-anime" stylu. Především se však vytasila s přímočařejší zápletkou, která představila skupinku komiksových padouchů, pohrála si s dynamickou akcí na cestě k nim (a v hořícím Kjótu), sem tam zamudrovala o nových pořádcích… a dokončení příště. (18.01.2022)

První filmy ze dvou jsou všechny stejné a ani tento není výjimkou - prostě jen slibují, že ten následující díl bude hrozně peckovní. Máme tu pár soubojů, ale všechny jen navnadí na nějakou pořádnou bitvu, kterou ovšem nedostanete, což ovšem neznamená, že by ty bitky, které uvidíme v tomhle díle, byly odfláknuté, to ani zdaleka ne. Představí se také možná až moc nových postav, takže pokud z nich snad nějaká umře, je vám to jedno, protože jste neměli vůbec žádný prostor na to, abyste se s postavou sblížili. Ústřední hrdinové už se znají nějaký ten pátek, takže jim častokrát stačí pořádný pohled na druhého a je jim jasné, co si dotyčný myslí, a zároveň to vypadá, že si vyměňují telepatická psaníčka. Ale u Kenšina a Kaoru je to roztomilé, takže to necháme být. Film nám ukáže krásné kulisy, hezky nám otevře dveře času a zavede do prvních let éry Meidži. Pěkně nám k tomu hraje i známá hudba a „řvou hlasy“ – to vše známe již z předchozího filmu, a proto to působí velmi familiérně a fanoušek prvního filmu může být jedině spokojen. Jediná situace, kdy výběr hudby zakolísal s mým vkusem, bylo, když se bojovalo v Kjótu a Kenšin se předváděl na mostě a začala k tomu hrát rocková hudba. Prostě mě to úplně vyhodilo z "moodu". Každopádně se nezbývá než těšit na další díl, pěkná reklama to byla. (12.12.2014)