Zásah v pravou chvíli

Nesmírně povedená britská komedie o panu Pitkinovi (Norman Wisdom), který se neustále snaží být prospěšný ve všech možných profesích (pracuje v masně, dělá dobrovolného zdravotníka, v nemocnici je zdravotní sestrou i zubařem, ...) a ve všech je zcela neúspěšný a vždy vše pokazí. Až jednou se díky němu v nemocnici zasměje malá holčička trpící psychickými problémy a Pitkinovo vítězství je na světě. Neuvěřitelně humorný film, stále se je čemu smát. Je třeba ale mít na mysl, že jde o komedii založenou na skečích a neuvěřitelné nešikovnosti hlavního hrdiny. Film byl v televizi se starým dabingem s geniálním hlasem Eduarda Cupáka. Hudba: Philip Green (15.10.2009)

Často se o některých komicích říká, že scény z jejich filmů jsou jako vystřižené z němé grotesky. O Zásahu v pravou chvíli Normana Wisdoma se dá říci pouze, že to je groteska, sice ne už němá, hodinu a půl dlouhá, ale je. Většina dialogů by se mohla vystříhnout a nahradit mezititulky a stejně tak propracovaný děj, nebyl silnou stránkou starých mistrů, jakožto není pana Wisdoma. Některé postavy mi přišly jak vystřižené z francouzských komedií, přesto je to komedie anglická, což je znát obvzláště v některých replikách. (27.09.2007)

Jako malý holce se mi tenhle film hrozně moc líbil, připadal mi ve stylu starých němých grotesek, jen ozvučený a pak jsem se na něj podívala znovu po letech a ..........člověk by si asi v některých případech měl nechávat iluze z dětství a nevstupovat znovu do téže řeky. Takže moje hodnocení je nadsazené a spíš z nostalgie. (14.03.2013)

Tento film je úžasnej! Už jen při úvodní scéně na operačním sále se téměř nemůžu smíchy udržet. Tento film jsem viděl asi již třikrát, ale pokaždé se zasměji. Přiznám se ale, že když jsem ho viděl poprvé, měl jsem rozporuplné pocity. Teprve až po druhém shlédnutí jsem usoudil, jaká je to dobrá komedie. Nezapomenutelný výkon Normana Wisdoma jako pan Pitkin. Je to jedna z nejlepších britských komedií, které jsem kdy viděl. (03.10.2012)

Patrně nemohu za to, že se Norman Wisdom narodil do technicky příliš vyspělé filmové doby, ale přesto je mi to líto. Dokud totiž filmy nemluvily, tak by se svým přirozeným trdlovstvím jistě vynikal mezi všemi těmi úspěšnými klouzači na banánových slupkách. Na šedesátá léta už to zkrátka nestačí a zvuk tomuto snímku rozhodně příliš nepomáhá - zejména hlasitý smích přihlížejících. Přesto si ekvilibristika s nosítky nebo nemocniční závod na vozících zaslouží místo v mé děravé paměti a kritika charitativních snobů mne vyloženě potěšila. (28.05.2013)