Amores perros - Láska je kurva

Čekal jsem od toho hodně. Na začátku jsem se tetelil blahem, že jsem si zase jednou půjčil něco úžasnýho, ale to mi vydrželo asi třetinu filmu, pak začnou tempo a nápady opadat a opadat a opa... Jo tak to bohužel je. Rozvést ty psí zápasy na celý film, hmm to by asi byla jízda. Bohužel dohromady je to lehčí nadprůměr. Velká škoda. (05.09.2002)

Co všechno dokáže způsobit jeden krvelačný čokl, aneb 2000: Psí odysea. Amores Perros – láska je kurva a život pes. __ Jak už tomu u podobných filmů bývá, život začíná po autohavárii, k ní dojde hned zkraje a v následujících 150 minutách budeme sledovat jeden příběh odehrávající se před ní, jeden odehrávající se po ní a jeden jí rozetnutý. Každé linii je věnován extra prostor a v každé jde o vztah dvou lidí žijících své zbabrané životy. Ve všech jsou lidé toužící po změně, lidé s plány do budoucna, ale jak říká jedna hrdinka „Chceš rozesmát Boha? Naplánuj si život.“ __ Alejandro González Iňárritu se se svými hrdiny nemazlí, hází jim do cesty klády, upírá jim právo na vidinu světlých zítřků, nechává je topit se ve vlastní bezmoci. Alespoň v případě prvních dvou příběhů, se třetím totiž přichází jakési vykoupení, odpuštění a závěr nakonec nevyznívá tak pesimisticky. Ale po dvou hodinách psychického teroru člověka optimistická půlhodinka skutečně moc nevzpruží. __ Amores perros je neobvykle vyprávěn, je plný střihů, prostřihů a nijak neřeší slovo chronologie. Nemyslete si ale, že podobně pojatý snímek musí nutně znamenat „Pulp Fiction po mexicku“. Za celou dobu uvidíte nanejvýš jednu akční scénu, uslyšíte nanejvýš dvě cool hlášky a násilí je zde konáno převážně na bezmocných, přesto zbožňovaných psech, což je pochopitelně nechutné dost, přesto se spíš pozvracíte z hyperaktivní kamery, navozující občas pocit jízdy na horské dráze. Když se to tak vezme, je to hnusný film, ačkoli právě v tom tkví jeho největší síla. Je syrový, špinavý, ušmudlaný, ideální pro deštivý večer. __ Pokud považujete film, který ve vás vyvolá silné emoce, bez ohledu na to zda pozitivní či negativní, za film kvalitní, může se vám tato řetězová reakce pohrom díky své silné zpětné odezvě líbit. Dáváte-li přednost emocím pozitivním, nekažte si tím náladu. 80% Zajímavé komentáře: Melies, Kryšpín, Turiec, Sigurd, tangerine1 (04.08.2006)

Prostřední povídka nebyla nic moc. Ale zase trvala pouhých 30 minut, což se v celkové stopáži filmu hravě ztratí. Přímo k nevíře je zmínka, že při natáčení nebylo zraněno žádné zvíře. Přitom se tady s nimi režisér ani trošku nemazlí. Hleděl sem opravdu jako blázen. Těch mrtvých psů je tady zkrátka hodně. Film je tak nějak uvěřitelně surový. Úvod filmu vskutku ukázkový. Divák je hned vržen do děje. Prolínání jednotlivými scénami zde mírně připomíná Pulp Fiction. (11.09.2008)

Hnusný, špinavý, násilný a depresivní film. Přesně jak to mám rád. Dějově sice ne tak komplexní jako režisérův druhý film (21 Grams), ale přesto mnohem působivější. Amores perros sestává z tří vzájemně propletených příběhů, majících úplně odlišnou atmosféru, které ovšem společně dávají celistvou a opravdu silnou emoční nálož. Doporučuji velmi. (27.02.2009)

Příběh jenž sleduje postupně všechny tři "hrdiny". Ukázka lásky v nejkrutější i nejkrásnější podobě. Láska v jednu chvíli štastná se během okamžiku může stát tou nejhorší věcí na světě. Láska je kurva... V tom má film pravdu a každý z daných příběhů se nás snaží přesvědčit. Sledování Octaviova "putování" za svou vysněnou láskou. Jeho cesta vede přes jiné láasky(ke psu, rodině, sám sobě). Toto se mu nakonec stane osudným. Druhý příběh o Valerině a Danielovi. Láska k druhému není někdy tak silná. Láska ke psu, v tomto případě spíše až posedlost, je větší. Poslední El Chivo, jenž zasvětil svůj život jiné lásce než je ta, kterou představují ostatní příběhy. Jeho láska není materiálního původu, ale čistě myšlenková. Jde o jeho vyznání a víru, která ho připravila o dceru, manželku i klidný život. Tyto 3 příběhy nám ukazují neštastnou a nepochopenou lásku, lásku ke zvířeti a lásku ke svým cílům, ideálům a tomu čemu věříme. Láska není vždycky to co by jsme měli chtít a věřit tomu. Prvotina Alejandra Gonzáleze Ińárrita je zklouběním skvělé filmařiny a výborného scénáře. Kamera skvěle zachycuje atmosféru a náladu Mexiko city.Hudba není špatná a skvěle se hodí do prostředí, ale někdy mi chyběli zajímavější motivy. Herci jsou naprsoto dokonalí co se týče věrohodnosti a hrají skvěle. Tento film je hodně drsný, agresivní a předkládá nám všechno chladně a suše. Osobně mě více usadil Iňárrituv jiný filma to 21 gramů, ale obojí je úžasná hra s dějovou - časovou a vyprávěcí linií příběhu. (08.01.2005)