Rodinná oslava

Obří rodinné sešlosti plné formalit jsou zkrátka zlo. Někteří egoističtí hlavouni rodiny, kteří svolávají tetičky a synovce i z toho nejzapadlejšího kolene, aby uctili pseudo-důležitost rodiny si zkrátka neuvědomují, že z násilného slučování příliš rozdílných lidí do jedné intimní společenské akce nemůže vzejít nic dobrého. Rodinná oslava tohle pěkně ukazuje. Navíc dobře dává do kontrastu formální, uctivé chování navenek s odhalováním skandálních kostlivců ve skříni. Ne všechno je v Rodinné oslavě detailně propracováno a postavy se ne vždy chovají logicky, ale jako komorní drama nelze než doporučit. 7/10 (04.03.2014)

Krásná/hnusná minimalisticky natočená freska jedné "problematické" rodiny. Vinterberg rozjel své a Trierovo Dogma 95 v nejlepším možném stylu, využívá filmařské omezení pro podpoření samotného příběhu - který už z principu tématu nepotřebuje moc silnou produkci a výpravu, stojí jen na herectví a scénáři, a hlavně fantasticky napsaných dialozích. Uvolněnost, zrůdnost, lidskost, pokrytectví, slabost, to všechno v pohlcujícím mixu tu dokáže jít až na dřeň. Trier samotný pak stylově film parafrázoval ve své o třináct let mladší Melancholii, která ovšem se samotným Dogma 95 svým sci-fi motivem a přeestetizovaností, se kterou točí své poslední filmy, už brutálně kontrastuje. V podstatě to hezky ukazuje Trierův vývoj a také genialitu: "Musíte znát pravidla, když je chcete smysluplně porušovat" (25.11.2019)

Film som pozeral pred nastavajúcou rodinnou oslavou, dopadla výrazne lepšie:) Thomas Vinterberg je talent, to bolo jasné v roku 1996, platí to doteraz, nielen ako režisér, ale aj ako scenárista. Silná, psychologicky zaujímavá sonda, do jednej formálne "normálne" pôsobiacej rodiny. Len by ma zaujímalo, kam by tento námet doviedol "extrémista" Trier... (21.10.2013)

Můj 2.500. ohodnocený film na čsfd musel být něco extra a to Rodinná oslava naprosto splňuje. Divadelní adaptace v Činoherním klubu je asi nejlepší hrou, jakou jsem kdy viděl, takže pustit si filmovou předlohu znamenalo opětovně si vychutnat skutečné rodinné drama. Narozdíl kupříkladu od Boha masakru, kdy film podle mě po shlédnutí divadelní hry nemá co nabídnout (i když tam vznikl film až na základě hry), Rodinná oslava nabízí přinejmenším působivý střih a ruční kameru, což samozřejmě v divadle možné není. Naproti tomu, v divadle více vynikly Christianovy proslovy v podání famózního Matěje Dadáka a výkon Juraje Kukury. Celkově jde o srovnatelný zážitek, na který nikdy nezapomenu. (15.04.2012)

Po shlédnutí tohoto filmu mi zůstala čelist ještě dlouho spadlá. Severská nátura je asi opravdu odlišná od té naší a tento film nám to dokázal skvěle přiblížit. Nedokážu si totiž představit, že bych se v podobných situacích choval stejně, jako hlavní představitelé tohoto snímku. Navíc musím vyzdvihnout práci kamery, která dodává filmu zcela autentický zážitek. (13.05.2011)