Leviatan

Je to veľmi komplikované hodnotiť tento film. Aspoň pre mňa. Na jednej strane ide o veľmi silný, veľmi kreatívny a veľmi iný film. Európska kinematografia je proste iná, než americká. V prvom rade je tu veľmi dobrý výber hercov, veľmi dobre stvárnený príbeh a vynikajúco stvárnená hlavná myšlienka. Myslím si, že záverečná polhodina je skutočne to, kde film vyplnie veľmi efektívne a všetko čo sa budovalo zanechá hlboký dojem. Moje problémy plynuli najmä asi zo začiatku filmu, kedy som sa jemne nevedel orientovať a strácal som sa. Ale postupne to zapadne. Spôsob akým sudkyňa rozpráva je neskutočne komický. To sú neni ani čiarky ani bodky, len čítať čítať čítať čitať. Vadim je ako záporák nesympatický jak šlak, a človek aj chce aby prehral, len bohužiaľ je príliš mocný. Mám ale pocit, že to potom jemne pretiahli a zašli moc ďaleko. Jedno čo ešte poviem je, že keď hodí pohár o stenu a nerozbije sa, predstavil som si Pelíšky a je vidno, že v nerozbitnosti sa súdruhovia zlepšili. Leviathana som si veľmi užil, mal dobré dramatické momenty, mal aj trošku komédie a všetko je to veľmi silné. Stojí za to si pozrieť. (09.03.2015)

Neuvěřitelný film. Do kina jsem na něj vyrazil kvůli mé náklonnosti k ruským filmům a kvůli tomu, že dosud chovám v paměti, jak mě před lety ve Varech zasáhl režisérův starší snímek VYHOŠTĚNÍ (och, ještě dodnes si na ten film občas vzpomenu, ačkoli od doby, kdy jsem ho viděl, už uplynulo více než 7 let). Těžko z hlavy lovit slova pro vystižení pocitů, které ve mě tento oduševnělý film vyvolal, ale zcela jistě nepochybuji o tom, že je to čistá filmová krása, která mě bezmezně oslovila a nenávratně pohltila - finální bezútěšné záběry budu z hlavy dostávat jen těžko. Takto zdrcující dopad na mě asi naposledy měl Kim Ki-dukův film PIETA, který se mi pravidelně ve vzpomínkách vrací jako těžký sen. Chodit do kina na takovéto filmy je v mém případě možné jen jednou za čas, protože mi dost narušují psychiku - i jednou za rok je možná příliš často. Toto je film, který si není radno pouštět za střízliva (nebo možná jen není dobrý nápad lézt do kina na ruské filmy, vyvolává-li ve vás každé ruské slovo nekončící příval slz). UPDATE 3. 4. 2015 - Film mě strašně bavil i na druhé zhlédnutí, doslova jsem si užíval nádhernou kameru, lokace, hudbu a herectví všech zúčastněných - hlavně čtyřka Maďanov + Vdovičenkov + Serebrjakov + Ljadova je bez chyby. Film je zajímavý i kvůli okolnostem kolem jeho uvedení do kin, protože dostal státní dotaci a současně rozzlobil ruského ministra kultury Vladimira Medinského, který prý už připravuje legislativu, která má kritickým filmařům zkomplikovat život. (V té souvislosti stojí za zmínku, že si pozorný divák může v jednom záběru všimnout nápisu "Pussy Riot" v televizi, kterou sleduje Kolja, což zcela jistě není náhoda, ale tvůrčí záměr). Coby člověk, který je nyní kompletně obeznámený se Zvjagincevovou režijní filmografí, vnímám mezi jednotlivými snímky tohoto tvůrce zajímavé souvislosti. Především ženské postavy Zvjagincevových filmů stojí za pozonost - často předčasně tragicky umírají (LEVIATAN, VYHOŠTĚNÍ), nebo vraždí (JELENA), a skoro nikdy nejsou kladné. Každopádně se moc těším na jeho další filmy, protože ten ruský chlapík umí točit jako nikdy jiný - a mě to nesmírně oslovuje. (15.11.2014)

Leviatan je podle bible vodní příšera (stará velryba), tvor jež vzbuzuje strach a je považován za představitele chaosu. V knize žalmů je pak psáno: " Bůh vzal pak zpět vodu a zničil mořské monstrum Leviatana, aby mohl přetvořit Zemi k obrazu svému." Zvjagincev vzal tuto větu a velmi zajímavě, ba přímo překvapivě ji interpretoval...jen jsem trochu zklamaná, že jsem neměla prostor si k odpovědím dojít sama. Že by si Zvjagincev pod vlivem chaosu prostředí, kde žije, přestával věřit? (07.10.2014)

Na Leviatana jsem slyšel tolik chvály, až mě napadalo, jestli si ho lidi náhodou nepletou se mnou. Když u něj milovník všeho =woody= v kině usnul, říkal jsem si "klid, Pepíku, je to jen jedna vlašťovka." Teda ne snad, že bych u filmu usnul taky, svoji jedinečnou ruskou atmosférou mě ve spolupráci s oříškovou Milkou držel úspěšně při vědomí. Ale přirovnal bych Leviatana k našlapanému týmu ruské sborné, která se sestavou připomínající All-Star team NHL sebevědomě nakráčí na olympiádu, aby pak v tichosti vypadla ve čtvrtfinále. Osud Kolji, možná odrostlého synka Svěrákova, mě nijak hluboce nezasáhnul. Asi proto, že to prostě nemohlo dopadnout jinak. Člověk si ani nemusel hrát na cinefilního chytráka, aby během první z těch několika hodin poznal, že s ruskou sviní je stejné pořízení jako s jakoukoli jinou. Plusové body ale oproti tomu nahnal Andrej Zvjagnicev za to, jak vyspěle na mě Leviatan zapůsobil po filmařské stránce. Kvalitní biják se studeným čumákem. (Challenge Tour 2015, film č.29) (27.04.2015)