Leviatan

My sa možno budeme po filme v kine chlácholiť, že ešte že nežijeme v Rusku, ale Leviatan nie je ani zďaleka iba o ruskej realite súčasnej a minulej doby (v budúcnosti sa zrejme taktiež nič nezmení). Asi sa chcel Zvjagincev vyjadriť iba k Rusom, ale paralely s nami a "vyššími mocami" všade na svete bude cítiť divák v každom kúte zemegule. Možno ma nepríde zbiť starosta so svojimi gorilami, ale súdiť sa ohľadom vyvlastnenia štátom by som sa neodvážil ani u nás. Možno sme zvyknutí opakujúce sa veci vo filmoch považovať za symboly, všadeprítomná vodka a zbrane tu však zohrávajú funkciu realistického zobrazenia reality. Možno stratil film trochu tempo v tretej štvrtine, možno sa odchýlil trochu iným smerom, ako som očakával, vzhľadom nato, čo nám hovorí, je to nakoniec jedno. Vo mne však predsa bude vždy driemať nádej, že každému sa raz všetko vráti. Bohužiaľ nielen karmou, ale aj naším neustálym bojom proti nespravodlivosti. Alebo preto, že ak niekomu prerastie moc cez hlavu a stratí chrbtovú kosť, tak sa raz nájde niekto silnejší (akým bol Kolja), ktorý si s ním poradí. (12.10.2014)

Leviatan je velmi kvalitní drama, ale přesto jsem si od něj sliboval ještě o něco drtivější podívanou, zřejmě kvůli vzpomínce na režisérův Návrat a také velmi kladným ohlasům. A asi to bylo také o tom mém očekávání, že se bude příběh vyvíjet trochu jinak, a to ve smyslu stupňujícího se starostova teroru. Na což také svým způsobem došlo, ale všechny grázlovy podrazy byly tak nějak rozmělněny do 140ti minutového dramatu jedné nefungující rodiny. Prostříhat některé scény a jít přímočařeji k jádru věci, to mi asi chybělo na této jinak pocitově silné záležitosti (i když i ty emoce mohly být u diváka navozovány lépe, což bylo částečně znemožňováno faktem, že hlavním postavám nebylo tak jednoduché hned fandit, člověk si k nim musel nejprve najít cestu). Mnohými zmiňovaný humor tu byl, ale dost černý, šibeniční, až z něho člověku moc do smíchu nebylo. Tak či tak, Leviatan nabízí silný příběh o nerovném boji jedince proti mocným, který rozhodně stojí za zhlédnutí, i když vám z něj bude na konci dost hořko (a u soudních scén či bagru v akci se zase bude cítit maximálně bezmocně). Za mě to budou solidní 4*. (22.02.2015)

Tieto kvalitné sučasné ruské filmy sú úžasné ako širokouhlým vizuálom, ktorý umocňuje atmosféru rozľahlého, chladného severského prostredia, tak i učebnicovo presným rozprávaním príbehu s koncentráciou na postavy. Sú pomalé a dlhé, ale nič v nich nie je navyše. Plynulo rozprávajú zrozumiteľnú a jednoduchú story, ale čím bližsie k finále, tým stručnejším a kreatívnejším strihom. Pozoruhodné, výborné. (11.07.2014)

Leviatan je podle bible vodní příšera (stará velryba), tvor jež vzbuzuje strach a je považován za představitele chaosu. V knize žalmů je pak psáno: " Bůh vzal pak zpět vodu a zničil mořské monstrum Leviatana, aby mohl přetvořit Zemi k obrazu svému." Zvjagincev vzal tuto větu a velmi zajímavě, ba přímo překvapivě ji interpretoval...jen jsem trochu zklamaná, že jsem neměla prostor si k odpovědím dojít sama. Že by si Zvjagincev pod vlivem chaosu prostředí, kde žije, přestával věřit? (07.10.2014)

Kdyby si pan rejža tolik naštvaně nevyřizoval účty s ruskou vládnoucí garniturou, justicí a církví a soustředil se více na výjevy z každodenního života obyčejných lidí na dalekém severu země, tak kudy budu chodit, tudy budu tohle fantastické severské drama nadšeně opěvovat. Takhle sice taky dávám pět, protože jinak nelze, ale pět slabých a nepříliš jásavých. Nejsem naivní ani si nic nenalhávám, takže je mi jasné, že tahle neradostná výpověď o poměrech v širé ruské zemi nejspíš nebude daleko od pravdy, ale on ten film bohužel v dnešní době přesně hraje do karet všem těm šiřitelům protiputinovské, potažmo protiruské hysterie, kterými maximálně opovrhuji. Nemyslím, že Zvjagincev schválně naplil na matku Rus jen proto, aby se zalíbil nějakým západním festivalovým porotám nebo vnitřní opozici. Ale chápu, že to tak někdo v Rusku může vnímat a jeho film se samozřejmě Rusům nelíbí. Suka bljaď, dost už politizování a k filmu: Úžasné exteriéry od břehů Barentsova moře, naprosto fantastické herecké výkony (člověk by věřil, že oni z těch stakanů vážně chlemtali vodku!), tak i onak dobrý a silný příběh (nejvíc mě ale stejně bavily vedlejší scény - piknik s vodkou, šašlikem a kalašnikovem, klukovské popíjení v ruině kostela, a vlastně všechny scény s naturalisticky zobrazeným pověstným ruským chlastáním). Nádherná je taky závěrečná Glassova titulková skladba, i když ne moc originální, nápadně mi připomněla jiného filmového Glasse. Závěr mého chaotického komentáře je ten, že Leviafan sice není tak bezvýhradně výborný jako Návrat nebo Vyhoštění, ale je skoro tak výborný. (27.02.2015)