Leviatan

Nový Zvjagincevov film nenaplnil moje očakávania. Dychberúce zábery na chladné more a vyprahnutú krajinu niekedy nestačia. Chýbal mi prienik do hĺbky jednotlivých vzťahov ako v Ceylanovom Zimnom spánku. K tak bezútešnej, ale niečím krásnej krajine a k ešte bezútešnejšej budúcnosti jej obyvateľov sa mi žiadalo menej postáv, no venovať im viac času a to nielen formálne. Tento vysoký potenciál sa povrchným vyobrazením rodinných vzťahov, či vzťahu cirkvi a predstaviteľov mesta, na jeho veľkú škodu nevyužil ani z polovice. Poslednú scénu filmu si skôr predstavujem sediaceho a opusteného Romku pri skelete veľryby. Na tomto magickom mieste mala kamera tráviť viac času. (10.03.2015)

(49th KVIFF) Proti Leviathanovi nemá jedinec žádnou páku. "Ty žádná práva nemáš, neměls, a nikdy mít nebudeš." V krásném přímořském prostředí severozápadního Ruska rozehrává Zvjagincev tragédii jedné rodiny a současně odhaluje nepěkný stav současné (nejen ruské) společnosti a církve. Leviatan možná člověku úplně nepohne srdcem, nenechá ho sedět v němém úžasu, ale scénář a režijní uchopení jsou tak perfekcionistické a cílevědomé, že to nejde neocenit. Některé festivalové pětihvězdy jsem dal spíš srdcem, v tomto případě je dávám spíš hlavou. Což však nijak nezpochybňuje jejich sílu. A aby nedošlo k omylu - některé sekvence Leviatana dokážou emoce vyždímat hravě. Pohled na majestátní moře, na vlny, tříštící se o rozeklané skály, do toho majestátní hudba, kdy si člověk uvědomí malost člověka a beznadějnost jeho boje s autoritou, to jsou momenty, které husí kůži vyvolají a rezonují i déle po projekci. (12.07.2014)

Kdo má prachy stojí nad právem. Jestliže v civilizovaném světě to platí jen občas, tak v Rusku je to téměř pravidlem a Leviathan to bez příkras ukazuje, čímž patří do škatule hodně nasíracích filmů. Nejhorší na tom všem je, že člověk už od začátku ví, že ta rodina nemá naději a i když to v jedné chvíli vypadá, že by to mohlo dobře dopadnout, je to jen předehra k ještě hlubšímu pádu. Celkový zmar lidského života ještě dokreslují mrazivá atmosféra severní přímořské oblasti a temná hudba. Výborná práce. 85% (29.05.2015)

Naprosto perfekcionisticky vystavěné a natočené drama (a taky obdivuhodně tematicky komplexní - politický, rodinný a spirituální film v jednom), ale osobně mi to, podobně jako většina Zvjagincevových filmů, nedává kromě oné na odiv vystavené povrchové špičkové kvality nic moc navíc. Je to celé příliš chtěné, to je to slovo, trčí z toho plán, skoro jako bych za těmi obrazy viděl prosvítající storyboard s číslováním a mnoha pomocnýma šipkama. (a trochu jsem z toho, zejména v pojetí postav, cítil Balabanova) (09.07.2014)

My sa možno budeme po filme v kine chlácholiť, že ešte že nežijeme v Rusku, ale Leviatan nie je ani zďaleka iba o ruskej realite súčasnej a minulej doby (v budúcnosti sa zrejme taktiež nič nezmení). Asi sa chcel Zvjagincev vyjadriť iba k Rusom, ale paralely s nami a "vyššími mocami" všade na svete bude cítiť divák v každom kúte zemegule. Možno ma nepríde zbiť starosta so svojimi gorilami, ale súdiť sa ohľadom vyvlastnenia štátom by som sa neodvážil ani u nás. Možno sme zvyknutí opakujúce sa veci vo filmoch považovať za symboly, všadeprítomná vodka a zbrane tu však zohrávajú funkciu realistického zobrazenia reality. Možno stratil film trochu tempo v tretej štvrtine, možno sa odchýlil trochu iným smerom, ako som očakával, vzhľadom nato, čo nám hovorí, je to nakoniec jedno. Vo mne však predsa bude vždy driemať nádej, že každému sa raz všetko vráti. Bohužiaľ nielen karmou, ale aj naším neustálym bojom proti nespravodlivosti. Alebo preto, že ak niekomu prerastie moc cez hlavu a stratí chrbtovú kosť, tak sa raz nájde niekto silnejší (akým bol Kolja), ktorý si s ním poradí. (12.10.2014)