Kurošicudži

Jedním slovem: Cool. ■ Precizní viktoriánská současnost. Mladá dívka přežila smrt rodičů, ovládla rodinné impérium a uzavřela smlouvu s démonem, který, až ona dosáhne své pomsty, získá její duši. Oficiálně žije jako muž (rodinné impérium nemůže vést žena) a aktuálně je pověřena královnou (královnin "hlídací pes") vyšetřit sérii vražd, během kterých se lidé transformují na mumie. Je to cool, stylové, mangoidní, démon/komorník je dokonalý a doopravdy jsem přemýšlel i nad pěti hvězdičkami. ■ Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=ciiD6J9UucA ■ "Jak si přejete." (03.11.2014)

Obě série skvělého anime mám díky dvěma zhlédnutím stále v živé paměti a je otázkou, zda je to dobře. Podle mě ano, protože znalý divák si užije spoustu přímých citací a narážek, velmi věrné vedlejší postavy i nezaměnitelnou atmosféru rodinného sídla. Fatálně naopak zarazí přesun do současnosti, na který jsem si zvykal snad celou první polovinu a s tím související podstata ústředního případu, která v sobě skrývá možná až příliš moderních vymožeností. O to větší zásluhy pak padají na účet Hira Mizušimy, který s hvězdičkou zvládl tu nejnevděčnější úlohu. Představit se v hrané verzi věčně klidného Sebastiana je vzhledem k očekávání fanoušků solidní peklo a jeho minimální gesta a úsměv v očích přinesly toho pravého a nefalšovaného sluhu pro všechno. Pro jedince naladěné pozitivně na Kuroshitsuji vlnu jasná povinnost, pro diváky nezasažené démonickým sloužícím pak slibná zkušenost. (13.07.2014)

Přistupovala jsem k tomu, aniž bych lpěla na předloze či na anime a udělala jsem jen dobře, protože jsem si to tak alespoň užila. Samozřejmě byly tam určité detaily, které si spíš užije někdo, kdo zná předlohu (třeba Sebastian jako milovník koček nebo třeba Tanaka – ve filmu to byl opravdu celý on). Stopáž není přetáhlá, takže film ubíhá příjemným tempem, což je ještě navíc podpořeno velmi slušným OST. Herecké výkony byly velmi slušné, ale nade všemi zazářil Mizušima Hiro, který se po čtyřech dlouhých letech vrátil na stříbrná plátna. Pro mě jeden z těch nadprůměrnějších „live action“ filmů. Bavilo mě to, nenudila jsem se a dokonce se zasmála. Titulky. (23.06.2014)

Nezatížená mangou, nezatížená anime, ale zatížená Mizushimou a jeho první rolí, v které jsem ho viděla. Tak nějak jsem k tomuhle filmu přistupovala. I tenkrát hrál sluhu a světe div se: tehdejší komorník i sluha z pekel měli hodně společného. No, to je vedlejší. Film sám o sobě asi nesedne každému, ale já se nenudila. Je pravda, že anime je z toho cítit na sto honů, ale nijak neruší. Hudební podkreslení přesně sedlo a kameraman si dal taky dost záležet. Ale na druhou stranu mi samotný příběh přišel dost předvídatelný a naivní. Nebýt tam pekelník s laskavou tváří, tak bych asi hodnotila trochu jinak. SPOILER: A ještě jedna věc. Mnohem víc by se mi líbilo, kdyby měl film vysloveně otevřený konec a skončil ve chvíli, kdy Sebastian mluví o černé duši. (14.08.2014)

Jako kdyby na konci filmu sebrali malému harantovi hračku, ano, tak jsem se cítil. Je málo filmů, u kterých jsem si po pár záběrech jistý, že si ten film užiji stejně tak, jako sex s 12ti letou prostitutkou. Démon neboli sluha hlavní hrdinky mi hned v první scéně připomínal Alucarda, což mi začalo vyrážet dech a nezbývalo mi nic jiného než hltat záběr za záběrem a užívat si bohužel jen dvouhodinový náser. Na konci filmu jsem se modlil, aby to byl začátek a rozjeli to všechno znovu. Klobouk dolů (10.09.2014)