Kurošicudži

Nezatížená mangou, nezatížená anime, ale zatížená Mizushimou a jeho první rolí, v které jsem ho viděla. Tak nějak jsem k tomuhle filmu přistupovala. I tenkrát hrál sluhu a světe div se: tehdejší komorník i sluha z pekel měli hodně společného. No, to je vedlejší. Film sám o sobě asi nesedne každému, ale já se nenudila. Je pravda, že anime je z toho cítit na sto honů, ale nijak neruší. Hudební podkreslení přesně sedlo a kameraman si dal taky dost záležet. Ale na druhou stranu mi samotný příběh přišel dost předvídatelný a naivní. Nebýt tam pekelník s laskavou tváří, tak bych asi hodnotila trochu jinak. SPOILER: A ještě jedna věc. Mnohem víc by se mi líbilo, kdyby měl film vysloveně otevřený konec a skončil ve chvíli, kdy Sebastian mluví o černé duši. (14.08.2014)

Možná bych byla do děje víc zažraná, kdybych znala původní mangu (no, vlastně jakoukoliv mangu), takto mi ta zápletka přišla docela jako hovadina, někteří herci vypadali tak na patnáct (ale zase ti Japonci papají zdravou zeleninu a syrové ryby, tak je to možná tím), záporáci nevynikali ani tak, aby mi nějak výrazněji utkvěli v paměti a ačkoliv jsem mlhavě pochopila ten zvláštní vztah mezi Šiori a Sebastianem, uvítala bych nějakou podrobnější zmínku pro podobné neznalce, zvlášť, když tam jinak podrobně vysvětlovali kdeco. Na druhou stranu to ale hodně vyvážil dokonalý vizuál, temnota a především ty luxusní přestřelky a souboje, to byla vskutku ta pravá pastva pro oči. Nikdo se tam s nikým moc nepáral, ten vychrtlej ďáblův sluha působil jako těžkej frajer a do toho všeho jim hrála příslušná cool muzika. Takže nakonec stačilo nezapínat příliš mozkových buněk a užít si tu akci sakumprásk, tak jak mi ji naservírovali. To mi dnes docela sedlo. (14.10.2014)

Obě série skvělého anime mám díky dvěma zhlédnutím stále v živé paměti a je otázkou, zda je to dobře. Podle mě ano, protože znalý divák si užije spoustu přímých citací a narážek, velmi věrné vedlejší postavy i nezaměnitelnou atmosféru rodinného sídla. Fatálně naopak zarazí přesun do současnosti, na který jsem si zvykal snad celou první polovinu a s tím související podstata ústředního případu, která v sobě skrývá možná až příliš moderních vymožeností. O to větší zásluhy pak padají na účet Hira Mizušimy, který s hvězdičkou zvládl tu nejnevděčnější úlohu. Představit se v hrané verzi věčně klidného Sebastiana je vzhledem k očekávání fanoušků solidní peklo a jeho minimální gesta a úsměv v očích přinesly toho pravého a nefalšovaného sluhu pro všechno. Pro jedince naladěné pozitivně na Kuroshitsuji vlnu jasná povinnost, pro diváky nezasažené démonickým sloužícím pak slibná zkušenost. (13.07.2014)

Mangu jsem nečet, anime jsem neviděl a měnit na tom nehodlám zhola nic. Takže komu to vadí, šup na další komentář, jenom byste se zbytečně naštvali. Ačkoliv to rozhodně není špatný film, má v sobě hned několik špatných věcí. Třeba scénář, ten je totiž plný nečekaných dějových zvratů, které jsou asi tak nečekané, jako fakt, že se na porodnickém oddělení nemocnic rodí děti (a kdyby to někdo nepochopil, tak tím myslím, že jsou předvídatelné a na hovno), přičemž na nich film hodně stojí (vizuálně průměr a akce je tu sice hodně fajn, ale opakuje se). A když jsme u toho, osobně bych předlohu víc zprznil a vyškrtl jednu, dvě postavy, které sice v předloze svou funkci a roli mají (a jde dobře poznat i jakou), jenže ve filmu prostě zavazí a mohlo by to zlepšit tempo. A co je tu fajn krom akce? Vlastně hodně věcí, ale žádná nadprůměrně, bohužel. (04.11.2016)

K hranému Kurošitsudžimu jsem přistupovala s velkými předsudky - Ciel se nejmenuje Ciel, není to malý kluk a vlastně ani není kluk ve fyziologickém slova smyslu (prostě je to holka), děj se neodehrává v 19. století a chybí tam některé zásadní postavy. ALE! Ono to kupodivu funguje. Kurošitšudži má výbornou atmosféru, trochu jinou než anime, ale i tak skvělou. Takže poučení pro togaf: příště bez předsudků! (16.09.2014)