Slavnost
La Cérémonie
Biester
Obrad
La Cérémonie
La Cérémonie
Režie:
Claude ChabrolKamera:
Bernard ZitzermannHudba:
Matthieu ChabrolHrají:
Isabelle Huppert, Sandrine Bonnaire, Jean-Pierre Cassel, Jacqueline Bisset, Virginie Ledoyen, Valentin Merlet, Julien Rochefort, Greta Bohacek (více)Obsahy(1)
Slavnost je paralelou světa, ve kterém mentální a sociální zaostalost, závist a primitivní arogance plodí zlo, které dokáže dohnat jeho nositele až k těm nejhrůznějším činům. Rodina ze střední buržoazní vrstvy najde na inzerát dívku, která se má starat o jejich dům a domácnost. Zprvu se zdá, že Sophie je učiněný poklad. Skvěle vaří, uklízí a pečlivě plní veškeré příkazy paní domu, pokud... nejsou napsané. Sophie má totiž těžkou dyslexii a neumí číst ani psát. Svůj handicap se snaží za každou cenu skrývat, což jí přináší mnohá psychická traumata. Doslova se na ni nalepí Jeanne, žena z pošty, která ráda odhaluje lidská tajemství a svou průměrnost si vynahrazuje drzostí a arogancí. Obě dívky se spřátelí a vzájemně přiživují svou nenávist k bohatým Sophiiným zaměstnavatelům, k jejich vzdělání, určité nadřazenosti a kultivovanosti. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (69)
Od Chabrola jsem viděl několik filmů z přelomu 60. a 70. let, tak jsem byl docela zvědavej, jestli za těch cca 25 let u něho nastala nějaká změna, ať už k lepšímu, nebo k horšímu. A ono se nic nezměnilo. Je to pořád starej dobrej Claude Chabrol se všim, co k jeho filmům patří - mrazivá atmosféra, jakýsi minimalistický herectví a "šokující" závěr. Nunto dodat, že kdo už nějaký Chabrolovy filmy viděl, tak ho ten závěr asi tak moc nepřekvapí. Jinak v těch starších filmech to herecky obvykle táhla Stéphane Audran. Tady excelovala pro mě naprosto neznámá Sandrine Bonnaire. Pro mě asi nejlepší Chabrolův film, co jsem zatim viděl. 80% ()
Thriller natočený podle detektivního příběhu Ruth Rendellové „A Judgement in Stone“. U nás vyšel pod názvem“ Pochmurný dům“. Četla jsem to sice už hodně dávno, ale na tuhle neobvyklou detektivku se zapomenout prostě nedá!!! Připravila jsem se sice o napětí a o moment překvapení, ale zato jsem si mohla o to víc vychutnat skvělé herectví. Půjčila jsem si od Ruth (z knihy) pár vět: „Gramotnost je jeden ze základních kamenů. Být negramotný znamená být deformovaný, zmrzačený.“ Kniha i film shodně za *****. ()
Chabrol pomalu, ale důkladně rozbíhá drama, představuje prostředí buržoázní rodiny a vnáší do dění dvě hlavní ženské postavy. Postupně zneklidňuje střípky z pohnuté minulosti, drobnými konflikty či kontrasty, stále více napíná, nechává stále více hořet plameny a doutnat, až vyrchlí v závěru na diváka přesně načasovanou, strhující bombu... Sophie, navzdory utajování svého hendikepu, se snaží kráčet po cestě dobra a poslušnosti, jenže chování a zmýšlení rodiny z jiné vrstvy i pravidelný kontakt s lehce narušenou kamarádkou vytvářejí kolem ní okolnosti, silný vliv na psychiku a přímo pro ní zkušenosti, které mají podíl na dříve jakoby zcela neuvěřitelné proměně. Slavnost je přesně ten typ skvostně napsaného a natočeného psychologického dramatu, kdy po skončení během usínání v posteli, se ještě hlouběji vracím k jednotlivých momentům či souvislostem, kde mě to nutí znovu si je v mysli promítat, zamýšlet se a vysvětlovat, a zjišťuji, že po čase jsem opět zažil úderný zásah filmem. Od Chabrola jsem byl navíc často doposud zvyklý spíše na stylizovanější kousky, zasazené spíše do některé ze starších epoch, takže přesto, že jde o Chabrolův žánrově tradiční film na poli psychodramatu s kriminální zápletkou, mě Slavnost svou civilností se zasazením do tehdejší (z dnešního pohledu pořád nedávné) současnosti i mile překvapila. Je to velký herecký koncert tří dam francouzského filmu a děj vás ke všemu brzo pohltí a nechává v napětí skutečně až do poslední vteřiny, kdy vás pak nutí čekat na ten poslední záblesk vyústění během závěrečných titulků... mistrovské. [95%] ()
Takto nejako to môže dopadnúť, keď sa dajú dohromady dve choré hlavy. A ešte aj výborne zahrané. To záverečné vyvrcholenie, mi ale vzhľadom na predchádzajúce chovanie Sophie a Jeanne, neviem prečo, prišlo až moc. Úplný záver filmu bol super. Apropo, Sophie mala úžasnú ofinku, presne takú istú si prihotovila moja prvorodená, keď chodila do druhej triedy základnej školy .. pochválená za to veru nebola. ()
,,HOTOVO. DOBŘE JSME UDĚLALY“… /// Parádně předvedená atmosféra 70tejch let a zajímavě rozehranej příběh. Vlastně se nic neděje, jen je to takový šmírování soukromý a dlouho nevím, kdo a co tady tají. Vím ale jedno: ty ženský hrajou parádně. Film nevyřčenejma myšlenkama říká mnohem víc než dokáže kdejakej rejža znázornit. To je fakt paráda. Hlavní psycho si nechává na poslední čtrthoďku, kdy lehce znervózním, páč nechci aby lidi dělali věci, který nedělám já jim. Ale v konečným zúčtování mě příště nemá film už čím překvapit. NADPRŮMĚRNÁ síla příběhu vyčerpána. A vo tom to je! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu od Ruth Rendell „A Judgement in Stone“ (z roku 1977) číst nebudu. 2.) Leccos mě na lidech odpuzuje a nebejvá to zlo. 3.) Thx za titule ,,Gabriela Kliková“ a ,,dr.Sova“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Reklama