Slavnost
La Cérémonie
Biester
Obrad
La Cérémonie
La Cérémonie
Režie:
Claude ChabrolKamera:
Bernard ZitzermannHudba:
Matthieu ChabrolHrají:
Isabelle Huppert, Sandrine Bonnaire, Jean-Pierre Cassel, Jacqueline Bisset, Virginie Ledoyen, Valentin Merlet, Julien Rochefort, Greta Bohacek (více)Obsahy(1)
Slavnost je paralelou světa, ve kterém mentální a sociální zaostalost, závist a primitivní arogance plodí zlo, které dokáže dohnat jeho nositele až k těm nejhrůznějším činům. Rodina ze střední buržoazní vrstvy najde na inzerát dívku, která se má starat o jejich dům a domácnost. Zprvu se zdá, že Sophie je učiněný poklad. Skvěle vaří, uklízí a pečlivě plní veškeré příkazy paní domu, pokud... nejsou napsané. Sophie má totiž těžkou dyslexii a neumí číst ani psát. Svůj handicap se snaží za každou cenu skrývat, což jí přináší mnohá psychická traumata. Doslova se na ni nalepí Jeanne, žena z pošty, která ráda odhaluje lidská tajemství a svou průměrnost si vynahrazuje drzostí a arogancí. Obě dívky se spřátelí a vzájemně přiživují svou nenávist k bohatým Sophiiným zaměstnavatelům, k jejich vzdělání, určité nadřazenosti a kultivovanosti. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (69)
Zhruba někdy ve dvanácti třinácti letech jsem četl detektivku Ruth Rendellové, podle které byl tenhle film natočený. Nebyla to sice klasická detektivka, protože pachatel (i jeho čin) byl odhalen hned v první větě, ale stejně to bylo napínavé čtení. Ona věta, která ve mně jak si vzpomínám vyvolala mírně mrazivý záchvěv, zněla: "Eunice Parchmanová vyvraždila rodinu Coverdaleových, protože neuměla číst ani psát." Když jsem pak později La Cérémonie viděl, byl to pro mě tedy o to zajímavější zážitek. Ve filmu je působivě zobrazena jednak lidská primitivní a vulgární hloupost (a tím nemám na mysli analfabetismus), druhak závist a z ní vyplývající nenávist a zloba, kteréžto emoce a vlastnosti dohromady vytvářejí hodně nebezpečnou kombinaci. Isabelle Huppert naprosto skvělá jako vždy a Sandrine Bonnaire za ní nikterak nezaostává. ()
Surový, temný a mimoriadne depresívny, francúzsky psycho-thriller, ktorý na to ani zďaleka nevypadá, čo sa z neho o chvíľu vykľuje, kde síce už pomaličky začíname niečo “TO” tušiť, že so slúžkou Sophie la bonne vo veľkej rezidencii nebude úplne všetko v naprostom poriadku, ale pekne poporiadku, k tomu sa ešte neskôr dostaneme. Totiž, najprv ju vidím, ako si to rezko vykračuje na pohovor, smerom do kaviarne, kde ju už netrpezlivo očakáva sympatická pani Catherine Lelievre. Našťastie uspeje, má novú prácu, a tak neostáva teda už nič iné, než sa poriadne Zadaptovať do neznámeho prostredia, kde jednak spoznáva čerstvých ľudkov, t. j. rodinu okolo Catherine, čiže manžela, synátora (pubertiaka), aj nevlastnú, čochvíľa i gravidnú dcéru Melindu, ktorá ešte extra zamieša kartami, vďaka čomu udalosti naberú extrémne prudký spád, ktoré sú už tak nevyhnutné, že aj atmosféra vo famílii by sa dala normálne krájať na malinké franforčeky, ale už som to vravel, že neumýselne prilieva svojim konaním benzín do ohňa... Psychopatická poštárka Jeanne sa vehementne skamaráti so Sophiou, ktorá skrýva veľké tajomstvo/á, za ktoré sa hanbí, keď sa vonkoncom nedá povedať, že by bola Jeanne obyčajné neviniatko, lebo obidve „kamarátky” taktiež spája strašný hriech z minulosti. Všetko je nastavené podľa čo najmenších detailov, kedy vám neostáva nič iné, než sa vrhnúť na Chabrolov univerzálny thriller, ktorý ma brutálne zrazil do kolien, čo si už dlho nepamätám, že by som mal taký intenzívny, filmový zážitok, pretože to, čo sa skrývalo v Isabelle Huppert po hereckej stránke, ma vydesilo na smrť ! Klobúk dolu taktiež pred strhujúcou Sandrine Bonnaire, keď vás radšej na záver povarujem, že film je iba pre naozajstne silné žalúdky !!! Majstrovská réžia, kamera a strih=parádička z parád. ()
Precizní, detailní, i když možná malinko akademická, psychologická studie podivuhodné omezenkyně a jejího života, jež stojí a padá na sevřených hereckých výkonech. Pointa musí zaujmout každého, o efektně syrovém závěru se to bohužel říci nedá, protože tady, zejména na druhý pohled, dosavadní realistický ráz dostává na frak. ()
,,HOTOVO. DOBŘE JSME UDĚLALY“… /// Parádně předvedená atmosféra 70tejch let a zajímavě rozehranej příběh. Vlastně se nic neděje, jen je to takový šmírování soukromý a dlouho nevím, kdo a co tady tají. Vím ale jedno: ty ženský hrajou parádně. Film nevyřčenejma myšlenkama říká mnohem víc než dokáže kdejakej rejža znázornit. To je fakt paráda. Hlavní psycho si nechává na poslední čtrthoďku, kdy lehce znervózním, páč nechci aby lidi dělali věci, který nedělám já jim. Ale v konečným zúčtování mě příště nemá film už čím překvapit. NADPRŮMĚRNÁ síla příběhu vyčerpána. A vo tom to je! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu od Ruth Rendell „A Judgement in Stone“ (z roku 1977) číst nebudu. 2.) Leccos mě na lidech odpuzuje a nebejvá to zlo. 3.) Thx za titule ,,Gabriela Kliková“ a ,,dr.Sova“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()
Skvělá práce. Celý film pokradmu a nenápadně směřuje ke konci, kdy "se určitě něco stane". Hlavní hrdinky šíří nejistotu, ať jde o jejich možnou duševní chorobu či (proč nad tím neuvažovat) sexuální orientaci... Velmi podvratná záležitost, kdy je režisér stále o krok před vámi a v závěru se vysměje do obličeje. P.S. Isabelle Huppert vám díky podvratnému větříku dá nahlédnout pod svou sukni - no nekupte to. 90% ()
Reklama