Režie:
James MarshScénář:
Anthony McCartenKamera:
Benoît DelhommeHudba:
Jóhann JóhannssonHrají:
Eddie Redmayne, Felicity Jones, Emily Watson, Harry Lloyd, David Thewlis, Charlie Cox, Charlotte Hope, Adam Godley, Lesley Manville, Maxine Peake (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Teorie všeho vypráví výjimečný a neuvěřitelný životní příběh Stephena Hawkinga, který na svém velmi nemocném těle nosí jednu z nejchytřejších hlav, jakou kdy lidstvo poznalo. Byť by vám hravě vysvětlil nesrozumitelné zákonitosti fungování vesmíru, sám možná nechápe, jak je možné, že jeho vlastní život zachránila tak neobyčejná věc, jakou je láska. Příběh začíná v roce 1963, kdy má jednadvacetiletý Stephen Hawking, student kosmologie na Cambridge, našlápnuto ke skvělé budoucnosti. Spolužáci i profesoři ho naprosto zbožňují, stejně jako krásná Jane, která na téže škole studuje umění. On na oplátku zbožňuje ji. Když však v osobním i profesním životě stane na pomyslném vrcholu, zažije nemilosrdný pád. Doslova. Lékařské vyšetření po jednom z mnoha jeho „nešikovných" škobrtnutí vyřkne drsnou diagnózu – neléčitelné postupné ochrnutí nervového systému, které do dvou let ukončí smrt. Jenže Jane a Stephen se osudu vzepřou. Vezmou se a snaží se žít normální život. On si nemoc nepřipouští a dodělává si doktorát. Ona ho všemožně podporuje, často až za hranici sebeobětování. Čím víc se blíží předpokládaný konec, tím hektičtěji se oba snaží společně žít. (Cinemart)
(více)Videa (13)
Recenze (996)
O soundtracku: Není ničím překvapivý a ani nemohl. Jako životopisný film mapující osud skutečného génia útočí bez výhrad pomocí soundtracku na sentiment. Scény první milostné jiskry, polibku, ale i nemoci jsou doprovozeny teskným piánem, jehož melodie snad může připomínat mystický novověký bál, jako ve skladbě Domestic Pressures. Tklivé tóny klavíru ovšem nejsou jediným, co Jóhann Jóhannsson použil k ataku na naše emoce. Vyjma komorních houslí, které s piánem tvoří klasickou kombinaci u sentimentálních snímků, je tu i kytara. Něžné vybrnkávání je důkazem, jak perfektně se může tento jindy energický nástroj snoubit s těmi melodickými jako klavír či housle (Forces of Attraction). Teorie všeho se může pyšnit precizně vybraným soundtrackem, bez něhož by se film propadl ještě o třídu níže. Jóhannsson sám prohlásil, že pokud hraje čas ve filmu velkou roli, i soundtrack musí být timeless (nadčasový). Povedlo se mu to? Možná ano, možná ne. Ve snímku ovšem zazní i jiné melodie, než od něj. A dost možná také díky epilogové hudbě od Cinematic Orchestra jsou závěrečné titulky smyslnějším zážitkem, než zbytek filmu. Nejlepší soundtrack z filmu: Arrival of the Birds. 60 % ()
Jméno Stephen Hawking a celý jeho příběh je slavný po celém světě, navíc je to příběh velice emotivní a zajímavý. Poměrně nováčkovský a nezkušený režisér jej ale skvěle zvládl přeformulovat na velká plátna. Nechybí postupné vykreslování života, které se nezastavuje, ani příliš dlouze, ani příliš krátce, navíc s výborně vyměřenou dávkou humoru. Velký obdiv patří hlavnímu představiteli Eddiemu Redmaynovi, který si zaslouženě odnesl Oscara. /80%/ (Kino - Prom.) ()
Je to už dlouho, co jsem svým dětem koupila knížku Jirkův tajný klíč k vesmíru. Tehdy jsem ani netušila, že je jejím autorem světoznámýbritský vědec, ale pojetí knihy nás uchvátilo. K totmuto živopisnému dílku bych měla nějaké výhrady, ale nakonec je převálcoval famózní herecký výkon Eddieho Redmaynea. ()
Životopisná dramata jsou často o nudných přepisech života jedné legendy a jednom brilantním hereckém výkonu (Walk the Line, Ray, Kinsey, Capote, Edith Piaf, Frida). Eddie Redmayne se sakra snažil, aby jeho ztvárnění člověka s nevyléčitelnou chorobou nevyznělo prázdně, ba dokonce urážlivě. Naopak, za fyzickou proměnu si zaslouží oba palce nahoru. Je patrné, jak pečlivě se připravoval, jak musel trávit čas s nemocnými, jak odkoukal jejich chování, mimiku, řeč těla. Rutinní, přímočaré, nekomplikované. Takové jsou mnohdy životopisné filmy. I Theory of Everything některými neduhy trpí, výsledek naštěstí není utahanou skládačkou několika dat. Osudy teoretického fyzika Stephena Hawkinga jsou sice nekonfliktní a místy uhlazenou story o několika zásadních milnících života britského vědce, na druhou stranu i poměrně osobitým sdělením, ve kterém nechybějí hmatatelné emoce (pomáhá jim výtečná hudba Jóhanna Jóhannssona). A to hlavně díky onemocnění, kterým Stephen trpí. V Oxfordu byl kormidelníkem veslařského mužstva, měl chuť se vzdělávat, právě objevoval nový vztah, když však na univerzitě v Cambridge ztratil rovnováhu a upadl. Bylo mu 21 let a verdikt zněl jasně: maximálně dva až tři roky života. Potíže s běžnými činnostmi, postupně zakopávání, svalové křeče, problémy s polykáním. V závěru úplná paralyzace, výživa, umělé dýchání. Mozek však pracuje dál. Až v průběhu filmu mi došlo (nic jsem o něm předtím nečetl, přilákala mě Felicity Jones – mimochodem znovu velmi přesvědčivá - momentálně s nominací na Zlatý glóbus), že jde o onemocnění ALS, které na okamžik pobláznilo smetánku v podobě polévání se ledovou vodou. Ale to už je tak trochu jiný příběh. 70% ()
Teorie všeho je stále můj favorit v klání mezi Oscarovými nominacemi. I přesto jsem ale od filmu čekala trošku víc. Myslím, že největší problém celého filmu tkvěl v absenci veškerých dat, které by nám vysvětlili o kolik let se film posunul. Dozvíme se, že se začíná v roce 1963 a zbytek nic. Připadá mi, že pokud se na film nedívá nějaký odborník na Stephena Hawkinga, tak z toho prostě nepozná, kolik let v jejich životě sledujeme. Oba navíc vypadali v průběhu filmu přibližně stejně staře jako na začátku, což mě osobně dost mátlo, vzhledem k tomu, že jejich děti mezitím vyrostli. Ale, na druhou stranu se mi film opravdu líbil. Eddie Redmayne byl vskutku naprosto přesvědčivý a dokonce mám pocit, že bych jeho výkon označila za vůbec nejlepší výkon co jsem kdy ve filmu viděla. Oscara dostane naprosto oprávněně. 4* ()
Galerie (106)
Zajímavosti (27)
- Eddie Redmayne (Stephen Hawking) se připravoval na roli i tím, že navštěvoval neurologické oddělení, kde trávil čas s lékaři a rodinami pacientů s ALS. (MJana)
- Scenáristovi Anthonymu McCartenovi trvalo 10 let, než svůj scénář přivedl na filmové plátno. (filmsim)
- Eddie Redmayne bol pri stretnutí so Stephenom Hawkingom, ktorého vo filme stvárnil, veľmi nervózny, keďže mu trvá odpoveď pomocou hlasového simulátora dlhšie a Redmayne nemá rád dlhé ticho. Okrem iného povedal Hawkingovi, že obaja sú narodení v znamení kozorožca, na čo ten vtipne odpovedal: „Ja som astronóm, nie astrológ." (tuntik)
Reklama