Teorie všeho

Trochu jsem doufala, že Teorie všeho srozumitelně poodhalí i absolutnímu nefyzikovi mého typu jak nejslavnější kvadruplegik světa vypočítal Boha nebo něco na ten způsob, no nakonec se z toho tvůrci docela šikovně vylhali Eddieho hereckým koncertem. Nenechte se odradit komentářem páně verbala, jehož tolik roztrpčuje, že tento zrzavý zjev věrně nekopíruje Adonise. Redmayne se pro tuto roli nejspíš narodil a Hawkinga si nastudoval tak pečlivě, že vás to do filmu vcucne jak čerstvě protažený odpad. Tedy jsem mávla rukou nad tím, že z mlíka motajícícho se v kávě genius sice vydedukoval singularitu černé díry, no já jsem pořád jen u espressa. Pro holčičky je totiž ve filmu kvantum jiné zábavy. Tím, jak se dějová linka motá především kolem vztahu s Jane, můžete například s přibývajícími Hawkingovými potomky rozjímat nad tím, jak mu to zázračně klape v rozkroku, anžto zbytek těla vlivem nemoci začíná připomínat mumifikovaného mongolského lámu. O nemoci a vztahu je film především. Vzdávám hold neskonalé síle ducha a intelektu, jakým tento dozajista výjimečný muž disponuje, nicméně teorie zůstává teorií a kromě chvilkové zvědavosti, kterou ukojily dvě krátká videa na youtube, jsem necítila potřebu zabřednout do hlubšího studia Hawkingovy práce. Připouštím, že to nejspíš nebylo ani cílem filmu a připouštím, že bych nejspíš stejně pochopila prd. Tedy lepší tři za hezký skutečný příběh o člověku s nádherným smyslem pro ironii, který sympaticky ukázal osudu fuck off a samozřejmě příběh o ženské schopnosti milovat a pečovat. Trochu mě mrzí, že mě takové silné téma nestrhlo víc, snad jsem v postavě Jane cítila zanícení a oddanost plynoucí spíše z její víry, než ze skutečné lásky, těžko říct, ale jako romantické drama rozhodně nenudí. (22.02.2015)

Je velká škoda, že film o takové osobnosti jako je Hawking jen zlehka našlapuje okolo čehokoli spojeného s poznáním a střetu vědy a racionality s náboženstvím a vírou. A to nejen v domácnosti Hawkingových. Hawking se v 80. letech setkal i s papežem, který vědcům doporučoval "nezkoumat" okamžik počátku vesmíru, neboť jde o dílo boží, což Hawkingovi dle vlastních slov připomnělo Galilea. To ve filmu téměř nevidíme a když už se takové téma nakousne, obvykle to nepřesahuje korektní rámec "každý hledáme pravdu jinde, ale dokážeme se dohodnout". Je to škoda, protože film jinak zdaleka není jen cukrová limonáda o tom, jak se s láskou dají překonat všechny obtíže s úsměvem, někdy dokáže sekat pěkně do živého a zvláště počátky projevů Hawkingovy choroby jsou pojaty velmi mrazivě. Stejně tak samotné rodinné drama je velmi působivě ztvárněné a podtržené perfekním převtělením Eddieho Redmayna do Hawkinga (přičemž si nemyslím, že by šlo o vyloženě vděčnou roli "pro ocenění", z čehož jej teď mnozí obviňují). Film je však natočen především dle memoárů postavy, kterou ztvárňuje Felicity Jones, což je asi taky důvod, proč tak málo brousí do vědy a poznání, na druhou stranu to činí z Jane Hawking minimálně stejně důležitý pilíř příběhu. Felicity Jones je tu opravdu krásná, na druhou stranu jsem měl přece jen pocit, že ve vyhrocených chvílích trochu ztrácí (resp. nevšímal jsem si toho, dokud byla její postava mladá, s přibývajícím věkem její postavy ale bylo trochu vidět rozdíl mezi postavou a herečkou, která ji ztvárňuje). Pochvalu zaslouží bez výjimky představitelé vedlejších postav, David Thewlis, Harry "Viserys" Lloyd či Simon McBurney. Také hudba Jóhanna Jóhannssona film dobře podtrhávala. Celkem vzato 4 kousky, byť kdyby se autoři nebáli pustit do lidí trochu vědy, bylo by to za pět. (28.02.2015)

Jako když mě scénárista jen nechává nahlédnout do životopisu a ve chvíli, kdy se začtu, tak mi přeskočí několik stránek. Za srdce pak nechytne instantně působící romantická linka a už vůbec ne střípky vědeckých debat. Všechna čest Eddiemu Redmayneovi, ve kterém jsem toho plakátového hezouna z Bídníků neviděl byť jen na vteřinu, ale s takovouhle příběhovou strohostí Teorii ani on, ani Jóhanssonův adekvátně citlivý soundtrack nemají šanci dotáhnout kamkoli výš. (23.01.2015)

(1001) Ach jo. Proč musí být Eddie slavný zrovna kvůli tomuhle a ne třeba kvůli Divoké kráse. Svět je tak nespravedlivý. Pořád také platí, že velmi tápu v tom, jak hodnotit tzv. "oscarové" filmy. Nejde ani tak o to, jestli nějakou sošku dostaly nebo ne, jde o to, že určitý druh filmů je zoufale stejný: Pracuje na něm spousta profesionálů, není technicky špatný, dodržuje všechna taková ta americká pravidla, na které stránce scénáře se má co stát, a věnuje se nějakému vzletnému tématu nebo životu, ALE je zoufale neosobní a sentimentální. A jakmile člověk slyší jemné vybrnkávání klavíru už při úvodních jinglech produkčních společností, tak je stoprocentně jisté, že půjde o jeden z takových filmů. Škoda, že tam není víc vnímání smysly, jako když se po tracheotomii dívá z okna na vrbu vlnící se ve větru. Místo toho se tvůrci soustředí na vztahové drama, které mi přijde příliš soukromé na to, abych se na něj měla dívat já jako naprostý cizinec. Felicity Jones je mi silně nesympatická a nemyslím si, že má charisma na to, aby ustála váhu svojí role. (Dodatek: Po tomto filmu jsem si utřela slzu a šla připravit večeři. Po Hawkingovi s Cumberbatchem jsem si šla koupit Stručnou historii času.) (02.05.2015)

"Neprozradím to Stephene !! Jen si uvědom, že řídíš.." ;) Když vidím to všeobecné nadšení panující kolem snímku Jamese Marshe, napadá mě také (ne)jedna teorie, která by se však většině uživatelů zrovna moc nelíbila.. Třeba že i jediná epizodka Simsonových, kde se několikrát objevil, toho o Stephenu Hawkingovi řekne mnohem víc než tenhle nesmírně nesourodý a neucelený kalkul.. Natož pak o fyzice samotné, když si paradoxně jen málokdo z nadšených v souvislosti se skutečností, že se přes povahu i obsah knižní předlohy jeho bývalé manželky a skorosvětice jedná o poctu géniovi, uvědomuje, co Hawking i jeho teorie vlastně pro fyziku vůbec znamenají.. Naprosto primitivní, co do obsahu i samotných filmařských postupů, a žánrově zcestný snímek, byť s výborným obsazením v čele s fantastickým Eddiem Radmaynem s tím náročným fyzickým herectvím, ačkoliv ten Oscar se mi nakonec stejně zdá jako typické rozhodnutí amerických pánů akademiků.. U mě to letos vyhrál někdo úplně jiný.. Mimochodem nakonec ještě hůře Teorie všeho vypadá při srovnání s dalším letošním oscarovým adeptem, totiž Kódem Enigma, což je tak trošku smůla, ale pouze smůla tvůrců tohoto mého letos největšího filmového zklamání.. (15.04.2015)