Teorie všeho

Krásný film s krásnou estetikou o "krásných" a ušlechtilých lidech a jejich činech, který nám jednou jedinou optikou dává nahlédnout do života geniálního vědce a teoretika. Je to naprosto jednostranný a jednoznačně vyznívající film. To i ten Forrest Gump měl víc vrstev. Není to špatné, jen k uzoufání moc klasické, přesto však dojemné a pulsující životem. Nikdy se z toho ovšem nestane legenda, ani poselství generacím. (04.03.2015)

Ti genitální teoretičtí fyzikové jsou stejně pro našince, který celou střední školu řešil spíš graviditu než gravitaci a spílal, jak by byl ten vzdělávací systému mnohem snesitelnější, kdyby tehdy to jabko rovnou rozštíplo Izákovi lebku, jen podivným panoptikem nehezkých asociálních šprtů. Šprtů, co evidentně mají od mládí problémy s dírami, a tak o nich alespoň rádi fabulují, aby si s ostatními elektrony našli nějakou kratochvíli místo toho neustále odpíraného sexu. Těm šťastnějším se sice jednou za pár světelných let podaří přinutit kvantovými intrikami nějakého babochlapa z matfyzu, aby jim požvýkal kvark, nechal si neumětelsky zašmátrat v horizontu událostí a třeba i podráždit singularitu, avšak takovéto interakce bývají zpravidla interferovány disturbčními otázkami typu „Kolik ti to vyšlo?“ nebo „Je má černá díra primordiální či obří?“, a tak z toho nakonec vždycky jen vypadne pro nepostiženého zcela abstraktní moudře znějící žvanění o něčem, co vlastně nikdy nikdo neviděl a nelze to nijak dokázat. Nenarušený a hormonálně vyvážený jedinec se pak zákonitě musí ptát, k čemu jsou takové „pičoviny“ vlastně dobré a pokud je někdo prohlášen za génia jen partičkou stejně potrefených entit, neboť devadesát procent populace vůbec netuší, o čem to ti mozkouni vlastně melou, je-li to pak opravdový génius nebo jen další relativní černá díra. Ale kdo ví, třeba to všechno nakonec může být pravda, nebo daleko hůř a Štefan s Bertíkem jen nakoukli Fousatému strejci do kuchyně a sejdeme se v katolickém pekle. No, transcendentální filosofie pro dnešek stačilo. Docela by mě zajímalo, jestli kdyby Štefana nezklátil ten ALS, spáchal by stejné kvantum neprůkazných astrofyzikálních teorií, nebo by někde v Kembridži spíše běhal za kundama a závislý na punči formuloval zásadní moudra teoretické gynekologie. Každopádně však nezbývá, než před tímto člověkem hluboce smeknout, protože si i přes to nepředstavitelné životní utrpení dokázal zachovat relativně zdravý rozum a dokonce i smysl pro sarkasmus a ironii. Jeho příběh byl zfilmován vcelku důstojně, poutavě a bez toho obvyklého slizkého patosu. Scénář z něj dokonce udělal kůl Donchujána, jenž má gumové vše kromě kladélka, co na plátně sbalí roštěnku, která má s tím skutečným Jožinem z Bažin společné snad jen pohlaví, a i to je dost diskutabilní. I tak však teď musí Štefan cedit přes svůj hlasový syntetizátor oplzlosti natolik nemravné, že by z nich zčervenala i nejedna černá díra. Nikdo, opakuji nikdo, ať už jakkoliv znetvořený, si opravdu nezaslouží, aby jej ztvárnil Edý Redmejn, snad ta nejodpudivější tlama, jaká se kdy vyskytla před kamerovým objektivem, aniž by tento prasknul. Musím připustit, že to sice zahrál výborně, ale i když jsem se na něj díval jen jedním okem, otřásl jsem se celou dobu odporem a raději bych hleděl na obří hnisavý absces ve tváři Kateřiny Papstové. Holt Kruis asi odmítl slintat a pitvořit se a nemohoucí pan Sokolník za tu zrůdnost nakope vedoucího kástingu do prdele jen stěží. (20.02.2015)

Tak konečně jsem se odhodlal uvidět, za co poměrně mladý, nevyhraný a neuvěřitelně pokorný Brit dostal tu zlatou sošku, přičemž odsunul mého milovaného Turinga. Se sklopenou hlavou musím přeci jen uznat, že k tomuto rozhodnutí pánů akademiků nemohu mít výhrady. Ovšem, stále toto rozhodnutí zůstává pouze jedním z mála správných a spravedlivých. Za tím, že je Birdman neskutečný píčovina si stojím a klidně bych si to nechal vymlátit na náhrobek. Z dřívějška jsem byl obeznámen s Hawkingem - vědcem, tedy řekněme na laické úrovni. Hawkinga - člověka jsem příliš neznal a ani jsem nehořel touhou ho poznat. Tohle je pochopitelně film o jeho životě. Pokud prahnete po tom druhém, tak doporučím třeba tohle. S nějakými těmi událostmi na pozadí příběhu jsem obeznámen před zhlédnutím byl, takže jsem na film rozhodně nekoukal, jako cigán na čerstvě připevněnou měděnou rýnu. Přesto jsem se dověděl i hromadu pikantností, nad kterými jsem strávil hromady bezesných nocí. Třeba, že ačkoli většina svalů Stephenovi postupně vypovídala službu, tak s tím několika centimetrovým mužíčkem přibližně v polovině těla problém nikdy neměl, což mě osobně překvapilo a nepokoušejte se předstírat, že vás ne! Příběh mě také oslovil. Byl poměrně vyvážený. Ačkoli drtivou většinu všech těch romantických zbytečností nesnáším. Tak tady mi přišla romantická linka velice přirozená a velmi příjemná. Nějak jim to všem společně hrozně šmakovalo. Ať už ústřednímu duu, tak i rozšířené trojúhelníkové verzi. Líbilo se mi to. Samozřejmě to největší lákadlo je zcela jasně celkový postupný Hawkingův svalový rozpad. Od pokřivených nožiček až po díru v krku. Znovu se zopakuji, Eddie Redmayne byl opravdu fantastický. Na slzičky z mé strany pochopitelně nedošlo. Ani k jejich vzdálenému náznaku, ale nenudil jsem se téměř vůbec. Dávám 4 *, které jsou jistě silně ovlivněny mojí nehynoucí láskou ke všemu vesmírnému. (20.03.2015)

"Kde je život, tam je nádej..." Koľkí si pri odovzdávaní Oscarov vraveli: "Kto je ten E. Redmayne?" Ja som tú záhadu riešiť nemusel a uznanlivo som prikývol, áno, Oscar je v správnych rukách... Prvý krát ma Redmayne zaujal v seriály Piliere zeme, no naplno u mňa zabodoval vo filme Birdsong . Jeho tvár je tak trochu iná, pre režisérov rozhodne zaujímavá a herecky je rovnako veľmi zdatný. Film Teória všetkého nie je podrobným životopisným filmom, ale emócie rozdáva jedna radosť. Popri oscarovom výkone E. Redmayna žiari aj veľmi sympatická F. Jones, ktorá dostáva takmer rovnaký priestor. Film je hlavne o ich prvom stretnutí, láske a spoločnom boji so zákernou chorobou. Hudba tu má silné zastúpenie a meno J. Jóhannsson si začnem všímať viac. Jednému filmu sa však Teória všetkého podobá viac než akémukoľvek inému a to filmu - Čistá duša s R. Croweom. Ak sa vám páčila Čistá duša je tento film presne pre vás. Váhal som nad plným hodnotením, ale Redmayne každopádne 100% výkon. (26.07.2015)

Je velká škoda, že film o takové osobnosti jako je Hawking jen zlehka našlapuje okolo čehokoli spojeného s poznáním a střetu vědy a racionality s náboženstvím a vírou. A to nejen v domácnosti Hawkingových. Hawking se v 80. letech setkal i s papežem, který vědcům doporučoval "nezkoumat" okamžik počátku vesmíru, neboť jde o dílo boží, což Hawkingovi dle vlastních slov připomnělo Galilea. To ve filmu téměř nevidíme a když už se takové téma nakousne, obvykle to nepřesahuje korektní rámec "každý hledáme pravdu jinde, ale dokážeme se dohodnout". Je to škoda, protože film jinak zdaleka není jen cukrová limonáda o tom, jak se s láskou dají překonat všechny obtíže s úsměvem, někdy dokáže sekat pěkně do živého a zvláště počátky projevů Hawkingovy choroby jsou pojaty velmi mrazivě. Stejně tak samotné rodinné drama je velmi působivě ztvárněné a podtržené perfekním převtělením Eddieho Redmayna do Hawkinga (přičemž si nemyslím, že by šlo o vyloženě vděčnou roli "pro ocenění", z čehož jej teď mnozí obviňují). Film je však natočen především dle memoárů postavy, kterou ztvárňuje Felicity Jones, což je asi taky důvod, proč tak málo brousí do vědy a poznání, na druhou stranu to činí z Jane Hawking minimálně stejně důležitý pilíř příběhu. Felicity Jones je tu opravdu krásná, na druhou stranu jsem měl přece jen pocit, že ve vyhrocených chvílích trochu ztrácí (resp. nevšímal jsem si toho, dokud byla její postava mladá, s přibývajícím věkem její postavy ale bylo trochu vidět rozdíl mezi postavou a herečkou, která ji ztvárňuje). Pochvalu zaslouží bez výjimky představitelé vedlejších postav, David Thewlis, Harry "Viserys" Lloyd či Simon McBurney. Také hudba Jóhanna Jóhannssona film dobře podtrhávala. Celkem vzato 4 kousky, byť kdyby se autoři nebáli pustit do lidí trochu vědy, bylo by to za pět. (28.02.2015)