Fried Green Tomatoes
Vyprážané zelené paradajky
Režie:
Jon AvnetScénář:
Carol SobieskiKamera:
Geoffrey SimpsonHudba:
Thomas NewmanHrají:
Kathy Bates, Mary Stuart Masterson, Mary-Louise Parker, Jessica Tandy, Gailard Sartain, Stan Shaw, Cicely Tyson, Gary Basaraba, Lois Smith, Richard Riehle (více)Obsahy(1)
Laskavý příběh o těžkostech i radostech ženy ve středním věku. Evelyn je žena v domácnosti nespokojená se svým manželstvím. Když jde do domova důchodců navštíviť senilní tetu, seznámi se se starší dámou Ninny. Ninny jí vypráví příběh o mladé ženě žijící v Alabamě dvacátých let 20. století. Prostřednictvím jejího osudu sa Evelyn postaví na nohy, vezme svůj život do vlastních rukou a v Ninny najde nejlepší přítelkyni. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (153)
Nejdůležitější tajemství šťastného života je přátelství, alespoň tak jsem to zde slyšel. A o tom celém Smažená zelená rajčata jsou, o přátelství. Přátelství mezi dvěma mladými ženami, přátelství mezi běloškou a černochem v dobách, kdy byl Ku-Klux-Klan na vrcholu (dvacátá léta), nenávisti mezi těhotnou manželkou a násilnickým manželem, přátelství mezi náhodou dohromady svedenými, dvěma naprosto cizími ženami v letech. Nádherná nostalgická atmosféra, spousty a spousty žen, rasismus, láska a nenávist. Jedna z prvotin Thomase Newmana, prvotina Jona Avneta, nespočet zajímavých postav... Jednou si budu muset tu předlohu přečíst, a už se těším, až ochutnám smažená zelená rajčata. Barbecue však vynechám. ()
Příjemný film. Jednou bych tomu možná napálil plnou palbu, ale to musím nejprve porozumět čtyřicátnicím, které prochází přechodem, protože to je přesně ta část příběhu, kterou úplně nepobírám. Kriminální zápletka z minulosti je ovšem velmi, velmi, velmi milá a postavy emancipovaných žen ve 20. letech jsou neméně milé. Hodně oceňuji také černý humor, který se tam objevil a možná i trochu čněl. Co by ale byla smažená zelená rajčata bez trochy pepře? ()
Jeden z těch mile sentimentálních filmů, které nenakrknou, ale ani neposadí na zadek. To jistě není žádné mínus, ambice by téhle komorní "vánoční povídce" ani trochu neslušely. Životní moudro o nejvyšší výhře v podobě dobrého přítele je tu podáno nanejvýš vkusně i díky slušnému hereckému obsazení (obě Mary, roztomile pitomá Kathy Bates). Lasse Hallström si u svých Pravidel moštárny možná nějaká rajčata vybavil... ()
Tak trochu mi uniká smysl toho, proč tolik prostoru dostala Kathy Bates. Její postava je pro ten příběh úplně zbytečná a hlavně je neskutečně otravná. Jinak to nostalgický vyprávění o tom, co všechno se událo někdy ve 20. - 30. letech v nějaký prdeli světa v Alabamě, bylo docela dobrý. Nesmí chybět nic pro tu dobu typickýho, takže je tam nějakej ten ku-klux-klan, nějaká ta hospodářská krize, ale taky jedna vraždička a nějaký lidi přejetý vlakem. A samozřejmě nějaký melancholický části o umírající kamarádce. Ale to vyprávění z minulosti mě docela bavilo, takže mě to dokázalo u obrazovky udržet až do konce. A na konci přišlo originální a nečekaný vysvětlení, co se stalo s mrtvolou. Pasáže ze současnosti s Kathy Bates jsou ovšem pomalu na odpad. ()
Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. O síle přátelství, síle ženy a v neposlední řadě o tom, že věci či lidé s námi žijí tak dlouho, dokud na ně vzpomínáme a vyprávíme o nich. Nádherně hřejivý a konejšivý film s excelujícími představitelkami všech čtyř hlavních rolí a skvělou hudbou Thomase Newmana. Kombinace Kathy Bates a Jessica Tandy byl šťastný tah režiséra Avneta, který tenhle svůj snímek dosud nepřekonal. ()
Reklama