John Wick

MARVEL my ass, chci týmovku s Jackem Reacherem, Equalizerem McCallem a Johnem Wickem a chci ji hned. Akční béčka se vracejí, milovníci nepřikrášlených chlapských bitek tělo na tělo vrní blahem. Kašlete na vypiplanou a nevěrohodnou bojovou choreografii prznící Hollywood, ve Wickovi hlásí návrat nefalšovaná a hlavně účelová testosteronová komba smrti. Koho pak trápí tupoučce roztomilý scénář, když praskají kosti a stříká krev? Asi nejvíce zamrzí přetuněný dvojitý konec, mohlo to s přehledem mít střízlivou hodinku a čtvrt. 70%. (14.10.2014)

Reeves je zase jednou boží. John Wick je ryzí akční střílečka (silně inspirovaná komiksovou strukturou), která si na nic nehraje. Tvůrci sypou geniální nápady doslova z rukávu a invence je znatelná nejen v neuvěřitelně jednoduché, ba do teď nevyužité, zápletce. Silný emocionální rozjezd bez sebemenších problémů nasadí banální a přesto přesvědčivý hlavní motiv pomsty a začne se zabíjet. Krvavý balet je stejně sympatický jako letošní Raid 2, jen tady je tak nějak odlehčenější a ne tak sadistický. V samotné podstatě jde hlavně o to přátelské pouto mezi páníčkem a jeho pejskem. (01.11.2014)

Už dlouho jsem neviděl tolik prostřílených hlav. Béčko s naprosto jednoduchou zápletkou, ovšem natočené s evidentní chutí. Keanu na začátku filmu dokazuje, že stále umí být smutný, ovšem od chvíle, kdy rozmlátí perlíkem podlahu, je radost sledovat, s jakou urputností přepne do vyhlazovacího módu. Přestřelky, ani ruční a automobilová akce nepostrádají přehlednost a naštěstí také adekvátní rating, film má celkově spád a při relativně skromné stopáži tak nehrozí hluchá místa. Potěší i přítomnost Willema Defoa, Johna Leguizama nebo úklidová služba Davida Patrika Kellyho alias Sullyho z "Komanda". K tomu připočtěte úsporné ale účinné využití humoru, zajímavý nápad s hotelem Continental, zábavného padoucha, nekompromisnost hlavního hrdiny a výsledkem je razantní akční jednohubka, která napodruhé chutná ještě lépe. (17.11.2014)

Když jsem se tu ještě před zhlédnutím po kolena brodil v čerstvém ejakulátu místních nadšených „akčních fajnšmekrů“, připadal jsem si, jako bych v rubrice „Vážná seznámení“ nalezl inzerát následujícího znění: „Divoká bruneta, 26, občasná modelka, pevné čtyřky, katalogová prdelka, finančně nezávislá, s vášní pro obstarožní otyloně hledá společníka pro zaplacenou bezuzdnou multiotvorovou půlroční all inclusive dovolenou na Bora Bora. Zn. Verbal vítán.“. Reagoval jsem. Jaké pak bylo mé překvapení, když se na koordinační schůzku přišourala vydojená oplácaná čtyřicítka, které už kapku začínalo smrdět z huby, a zeptala se, jestli bych ji nechtěl někdy o prázdninách pochcat v Bělském lese. Sice asi lepší, než si zhoršovat artritidu v zápěstí a uhonit si na stará kolena tenisový loket, ale, kurva, čumět hodinu a tři čtvrtě na to, jak nejhrozivější, nejobávanější a nejlepší nájemný vrah Kínu, kterého v jednom kuse někdo mlátí, bodá a jinak mu ubližuje, asi tak dvacetkrát nachlup stejně ukáže nějakým statickým Rusákum, jak se hezky naučil ippon seoi-nage, přičemž dalších asi tak sto bez lekrace, jakéhokoliv nápadu, drajvu nebo děje střelí do hlavy, to opravdu nestojí ani za tu námahu rozepínat si zip. Dám dvě, aby mi zase nějaký ten mentálně vyrovnaný pomocnoškolský Rambo nevyhrožoval do pošty, že mě za to „vikuchá a znasliní mi roďynu“, ale s odřenýma koulema a náramně pokřivenou držkou. (14.01.2015)

Obdivuhodná žánrová čistota (to filmařské nadšení z toho cáká s puberťáckou chutí) si úplně nesedí se scénářem, který nekulhá v motivacích, nebo dialozích (naopak, ta jednoduchost boduje), ale paradoxně bych uvítal ještě více zlomených rukou, prostřelených hlav a celkově bych v té fanboyovské exhibici vlastně ještě o chlup přitvrdil, protože ta skvělá technická stránka k tomu vybízí jako máloco. Slabší čtyři, ať nežeru, vybrané momentky si rád pustím znovu. (15.02.2015)