Babadook

"Kdo šetří metlu svou, nenávidí syna svého. Kdo však zavčasu jej tresce, svého syna miluje." Sám jsem dostal tu a tam naloženo co se do mě vešlo a nemám z toho psychické trauma. Ba naopak mám dojem, že pokud jsem aspoň trochu použitelný člověk, je to mimo jiné i zásluhou zřídkavého, avšak důvodného, jasného a neoddiskutovatelného vymezení "tohle se nedělá, ty harante". Dnešní feminizovaná výchova toto nezvládá, takže buď dělá z kluků holky nebo nezvladatelná stvoření, kterým byste rádi pár těch dobře mířených facek chybějících do správné výchovy vrazili sami. Jenže ona je potřebuje i matka, které chybí orgasmus a nějaká ta opora v domě i soukromí. A tak místo aby pořádně usměrnila synka, něco udělala s prací, občas se synem vyrazila do přírody a nechala ho vyblbnout, aby ho přešly ty jeho pitomý nápady, a taky ho občas donutila helfnout v domácnosti (já v jeho věku normálně s mámou myl nádobí a luxoval), tak si vymyslí bubáka, kterého se nezbaví. Na jednu stranu je to svým způsobem psychologicky docela zajímavé, na druhou stranu ale tak strašně a po všech stránkách nesympatické, že ještě čtvrt hodiny po skončení filmu nevím, jak ho vlastně ohodnotit. Původně jsem chtěl dát dvě, na druhou stranu donutilo mě to se nad pár věcmi zamyslet, takže jednu přidám. Nicméně myslím, že kdyby autorka zůstala čistě v rovině psychodramatu, byl by to mnohem silnější film. Update: Zpětně se vracím k těm dvěma. (19.11.2016)

The more you deny me, the stronger I get. "Je to metafora, volové." Kdyby byl tenhle zdánlivý truismus rozšířenější, možná jsme wanovskou dobu temna bývali vůbec nemuseli absolvovat. Takhle holt žijeme v době, kde z dějového Hereditary všichni uchcávají, zatímco tenhle skvost živoří v modři. Že mě to ještě překvapuje. (30.09.2018)

,,MAMI, ZASE JSEM MĚL TEN SEN…" /// To vám takhle paní spratka měla. Hyperaktivní hovádko, který se navíc Bubáka bálo. A bylo to s ním čím dál horší, takže si paní ani nemohla v klidu zamasturbovat. Není proto divu, že se postupně Bubáka začala bát taky… Tak ten sráč je krásnej hororovej psychopat (ano lásko, mluvím o tom chlapečkovi…). Na sračky z něj budete mnohem víc než z Bubáka. Stejně jako paní, místo který by tady klíďo mohl psychotikovat Jack Nicholson. Strašidelný je to jen lehce, (ne)rodinný povahy spíš pobaví maminčina drsná ,,proměna“. Divnej příběh, svým (hororovým) způsobem zajímavej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám pro parchanty zábavný leporelo na dobrou noc. 2.) Přítelkyně by chtěla děti. Chlapečka... /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (22.11.2014)

Vyčerpávající film. Ale bohužel zcela jinak, než jsem čekal. To co se v první půlhodince jeví jako působivý psychologický horor, v němž budete mít chuť tomu spratkovi co nejošklivěji ublížit, se totiž následně změní v rádoby strašidelnou story o bubákovi, jež zrovna příliš nefunguje. Herecky je to sice parádní a režisérka s onou psychologií opravdu pracovat umí. Jenže jak jde o budování napětí či strašidelnou atmosféru, tak se jí celý film rozpadá pod rukama a i to psycho není v závěru tak silné, jako na úplném začátku. Některé scény a titulní bubák pak působí nechtěně směšně a ani ten oldschoolový feeling tomu moc nepomohl. Další z řady současných hororů, jenž jde zcela mimo mě.50% (03.01.2015)

Psychologická, atmosférická pecka. Áno, toto bol pre mňa horor, ktorý by som tou peckou pokojne mohol nazvať. Pre mňa to práveže klišé nebolo, práve naopak. Ono totiž väčšinou keď nakrúcajú horory o duchoch, bubákoch a neviem akých príšerkách, tak sa snažia docieliť to, aby sa divák zľakol práve nich. V tomto prípade ma však zvervózňovalo všetko ostatné, len ten bubák nie. A to sa teda často nestáva. Decko drbnuté na hlavu, matke z toho začne drbať taktiež, a už je z toho pekné peklo. Bubáka tu vlastne ani nebolo treba. Ale keď režisérka pridá niečo navyše, prečo nie. Nebolo sa tu veľmi čoho zľaknúť, skôr to na mňa zapôsobilo tým, ako precízne ten horor dokázal zapôsobiť na psychiku diváka. Aspoň teda na moju, hovorím sám za seba, ale chvíľami sa mi na to nepríjemne pozeralo, a myslím to v pozitívnom zmysle slova. Pre mňa dosť depresívny film, ktorý sa pekne stupňoval každou minútou, hudba a zvuky vynikajúce a herci to zahrali naozaj uveriteľne. Dokonca ma napadlo, že ten škaredý fagan bol naozaj praštený jabloňou a akurát ho vypustili z kazajky. Toto bude v mojej tohtoročnej topke veľmi vysoko. V posledných rokoch ma totiž v podobných aspektoch zaujali asi len Baby Blues či Grace. Takýchto hororov žiaľ veľa nenájdeme. (Celkom podarený Don't Be Afraid of the Dark, ktorému som dal relatívne vysoké hodnotenie, tomuto filmu nesiaha ani po členky!) (31.10.2014)