Reklama

Reklama

Get On Up - Příběh Jamese Browna

  • Česko Příběh Jamese Browna (více)
Trailer 2

James Brown byl nespoutaný živel, jenž si vždycky dělal, co chce. Nesnesitelná frackovitost, kterou v plné kráse rozbalí hned v úvodu filmu, má hluboké kořeny v jeho minulosti. K ní se divák propracovává postupně, prostřednictvím retrospektivních střípků, které odhalují nelehké dětství v dobách hospodářské krize, odloučení od rodičů, pobyt v polepšovně a v base. James se nikde nenaučil pravidla, podle kterých společnost fungovala. I proto je permanentně porušoval. Na druhou stranu se nebál měnit zavedené pořádky, což mu pomáhalo v zásadních životních a především hudebních rozhodnutí. Film Get On Up, který si název vypůjčil od jedné z nejslavnějších Brownových písniček, je nejen silným životním příběhem, ale zároveň si ho lze užít jako hudební koncert napěchovaný jeho největšími peckami. (Cinemart)

(více)

Videa (20)

Trailer 2

Recenze (95)

West 

všechny recenze uživatele

Životopisné filmy bývají celkem oříšek a kolikrát se to dost nepovede, protože je hlavní představitel buď nesympatický, nebo naprosto nesrovnatelný od originálu. A občas bývá příběh daleko od pravdy , hodně poupravený aby byl zajímavější a snesitelnější. James Brown byl legenda.. Osobně jsem na něm byl 2x v Praze a naposled nekolik měsíců po jeho koncerte zemřel, ale v 73 letech to na parketě rozjížděl v takovým stylu , že mi běhal mráz po zádech. A tak jsem dlouho čekal co z toho vzejde. No a ono to nakonec bylo víc než jen dobré. Chadwick Boseman tady prostě předvádí úchvaten hereckej výkon. Příběh se snaží být dost odlišný od těch které známe. Jede se totiž na střídačku - Back in time (Budoucnost - Minulost) Hudba je na jedničku a zpracování též. Jen tam přece něco chybělo. Ray měl například víc k realitě -vnitřní démony alkoholu a drog. U Browna to nebylo tolik ukázáno a nebudem si lhát, ten na tom jel daleko víc než samotnej Charles. Vyobrazení jeho temné stránky není v tomto filmu tak objektivní a zaměřuje se spíše na tu hudbu a jeho charakter. Přece se mi zdá, že je to tu hrozně podhodnocené. Tohle je totiž velice kvalitní snímek a zaslouží si být v červené. 79% ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Tím jednoznačně nejlepším jsou hudební záběry, tedy scény z koncertů, které jsou natočeny takřka dokonale – mají skvělý rytmický střih, výtečné celkové i detailní záběry, bezchybné jsou i herecké výkony protagonistů, doslova převtělených ve zpěváka a jeho doprovázející „mašinu“. Je dost možné, a vlastně i pravděpodobné, že právě hudební složku si producent Mick Jagger ohlídal se zvláštním důrazem. Ostatně Brownovy koncerty dobře znal už od svého mládí a jako osobnost jej obdivoval.Film vypráví Brownův život v mozaikovitých scénách, jsou zde vlastně všechny konstanty podobných příběhů: těžké dětství, postavení se na vlastní nohy, první úspěch, první pád, jejich střídání a konečné postavení v americkém hudebním panteonu.Jenomže mluvíme o Brownovi, a tak je vše jaksi dvojnásobné: tam, kde v jiných filmech pophvězdy jen lehce vyšilují, tam Brown rovnou střílí. Velký problém filmu není ani tak jeho klipovitost jako spíš zásadní pasáže, brané až příliš letem světem (kriminály, drogy), a hlavně pak režisérovy až příliš umělecké ambice.Ty se prostě do kontextu filmu nehodí. A když malý Brown ve zpomalených prostřizích pronáší hluboké pravdy dospělého, je to spíš k smíchu než k obdivu. ()

Reklama

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $30miliónovTržby USA $30,703,100Tržby Celosvetovo $33,448,000Tržby za predaj Blu-ray v USA $1,346,333 //počet predaných kusov 36,165Tržby za predaj DVD v USA $3,366,101 //počet predaných kusov 135,810║ určite zaujímavý film s dobrými hereckými výkonmi, režisérsky opäť dobrá práca, len mi to príde moc nahustené s tými udalosťami potom z toho miestami vzniká zbytočný guláš /60%/ ()

Sdoom 

všechny recenze uživatele

Pocty v podobě hraného životopisného filmu se dostává většinou jen opravdovým velikánům, v hudbě to pak platí dvojnásob. Dočkaly se legendy jako Jim Morrison (v roce 1991 díky filmu Doors), Ray Charles (Ray, 2004) či Johnny Cash (Walk the Line, 2005). Letos přišla řada na „The Godfather of Soul“ Jamese Browna. Všechny tři výše zmíněné filmy se zařadily mezi opravdovou špičku žánru životopisných filmů a já mohu říci, že Get on Up se tam s velkou pravděpodobností zařadí také, ačkoli se vydává trošku jiným směrem. Možná trochu může napovědět fakt, že za snímkem stojí jako producent Mick Jagger. Život Jamese Browna byl, jak to tak u slavných muzikantů bývá, plný slávy, peněz a samozřejmě potíží – se ženami, s drogami, s egem, se zákonem. V tomto snímku je zmíněno, či alespoň nastíněno vše, ale tvůrčí záměr evidentně nebyl rozebírat dopodrobna všechny detaily z Brownova osobního života. Poměrně velká část stopáže se sice zabývá jeho dětstvím, ale i zde můžeme pozorovat jasné zaměření na to, co Jamese Browna proslavilo – hudba. Vyprávění (dá-li se to tak nazvat) je nechronologické, začínáme někdy v roce 1988 a v podstatě se jedná o sled flashbacků do období dětství, dospívání, počátků kariéry, úspěchů a světové slávy. Ve všech těchto obdobích sledujeme, co a jak ho v těchto etapách hudebně ovlivňovalo, posléze naopak jak on sám ovlivnil svět hudby. Že to byl muzikantský génius, o tom nemůže být pochyb. Zde se dostávám k tomu hlavnímu, proč stojí za to film vidět – fantastické podání těch nejlepších písní, skvělá choreografie, atmosféra koncertů, zvuk a hlavně: Chadwick Boseman. Tenhle mladý talent na sebe upozornil už loni v jiném životopisném snímku 42. Val Kilmer v roli Jima Morrisona byl velmi přesvědčivý, Jamie Foxx skvěle vystihl Raye Charlese, Joaquin Phoenix se do celkem depresivní role Johnnyho Cashe ponořil tak, jak je u něj zvykem – zcela naplno. Nechci říct, že je Boseman strčí do kapsy, to ne, ale ručím za to, že z něj nespustíte oči. Jeho podání je živelné, vtipné, zábavné, přesné. Naučil se mluvit jako James Brown, taneční pohyby v jeho stylu a ten zpěv? Měl jsem pocit, že to prostě musí být playback se záznamem Brownova zpěvu, leč není. Je to naprosto dech beroucí zážitek, v kině obzvlášť. Navíc přidal i trochu té komediální stránky pro odlehčení. Film totiž dokáže mnohokrát i pobavit vtípkem či scénou. Pokud chcete vidět vítěze Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli pro rok 2015 – běžte na Get on Up. Je to troufalé tvrzení? Možná, ale dal bych za to ruku do ohně. Vynikající je i casting ostatních charakterů. Tate Taylor, režisér skvělého sociálního dramatu Černobílý svět, z tohoto filmu znovu obsadil osvědčené herce – za všechny jmenujme Nelsana Ellise v roli Brownova celoživotního přítele a spoluhráče v kapele, Octavii Spencer v roli bordelmamá, která se ujme malého Jamese, nebo Violu Davis v roli matky. Potěší i „krotitel duchů“ Dan Aykroyd v roli Brownova mentora a manažera. Navíc v dramatičtějších okamžicích filmu, když zrovna nehraje v pozadí či v popředí hudba „kmotra soulu“, navozuje atmosféru jako vždy skvělý soundtrack Thomase Newmana. Abych to shrnul, Get on Up není dokonalý film o Jamesi Brownovi. Flashbacky někdy narušují konzistentnost vyprávění, některé významné události z jeho života jsou upozaděny či se ve filmu jen tak mihnou. Je to však dokonalý film o Jamesi Brownovi jako zpěvákovi, showmanovi a muzikantském géniovi. Pokud máte trochu toho hudebního sluchu a vkusu, mohu tenhle snímek jen a jen doporučit. A pokud máte rádi gospel, soul, funk, jazz, r’n’b, swing, rock a další žánry s tím spojené, věřím, že budete nadšeni jako já. (kino Atlas, orig.) Edit 13.4.2016: I na druhé zhlédnutí skvělý zážitek a takhle zpětně ještě větší rozčarování, že Chadwick Boseman nebyl na Oscara ani nominován. 4,5 hvězdičky. (Blu-ray, orig.) () (méně) (více)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Písně Jamese Browna mi nejsou cizí a několik oblíbených kousků by se v mém playlistu našlo. Toto filmové zpracování jeho vzestupu a pádu je však klasickým a nijak inovativním filmem, který diváka ubíjí stereotypem a přílišnou délkou, kterou nás provází nijak zajímavý herec v hlavní roli a vše je podtrženo fádní režií. Naštěstí jsou alespoň hudební výstupy povedené a poutavé. ()

Galerie (70)

Zajímavosti (8)

  • James Brown získal během své dlouhé kariéry přezdívky "Mr. Please Please Please", "Mr. Dynamite", nejčastěji ale "The Godfather of Soul". (Rakosnicek77)
  • James Brown byl sice uznávaným umělcem, na druhou stranu byl obviňován z týrání žen, přechovávání drog a za tyto skutky byl i několikrát odsouzen k vězení. (Rakosnicek77)
  • Ve filmu zazněla otázka novinářů na Jamese Browna (Chadwick Boseman), co je to Groove. Slovo, které během filmu uslyšíte několikrát. Tak tedy Groove je v hudební terminologii rytmický základ, který obstarává hlavně basovka, bicí a klávesy. Při jeho absenci chybí kapele "drajv", naopak je-li "to tam, je to jízda, která má grády, šlape naplno, táhne vás s sebou a pak ovládne a nutí, abyste se přidali". (Rakosnicek77)

Reklama

Reklama