Whiplash

Hudbu miluju (i když jiný žánr), proto mám hudební filmy moc rád. Tohle bylo hodně silný a pro mě s hlubokým podtextem natočený drama. Drama o tenké hranici mezi šílenstvím a genialitou a o tom, že pochvala vašeho výkonu nikdy nepovede ke zvýšení vaší touhy se zlepšovat. ... J.K.Simmons podal jeden ze svých skvělých výkonů, ale já už vím hodně dlouho, že takhle skvěle hraje už dlouhá léta. Proto jsem mu toho plešouna ze srdce přál. ... A kloubouk dolů před režisérem. Tohle natočit v devětadvaceti letech ... (23.02.2015)

Hm, neviem k tomu moc zaujať postoj. Aj keď bol hlavný hrdina dosť nesympatický a všetko zlé si (relatívne) zaslúžil (moc neuznávam až takúto posadnutosť, je to psycho), dalo sa jeho pohnútkam, motiváciám relatívne dosť dobre a ľahko rozumieť. To J.K. Simmons je vskutku démonický a škoda, že s takou kondičkou nehral v nejakom akčnom filme. Ale uňho je to jasnejšie: je to hajzel, ktorý ničí svoje okolie a každého šikanuje. Zo scény z baru sa dá súdiť, že sa tým síce snaží robiť talentovaným ľuďom službu, ale v skutočnosti je to sku*vený mamľas. Takýchto ľudí ja neuznávam, sú to zlí ľudia, ktorí si myslia, že robia dobré veci. Ale nerobia. Ničia ľudské životy. Napriek tomu je J.K. Simmons skvelý, ale proste ma film s takouto sviňou v hlavnej úlohe fakt nebaví. Whiplash pritom nie je zlý, či nevydarený. Vo viacerých okamihoch strhne a zaujme (večera, bar, finále, rozchod, bitka, autonehoda). Ale jednoducho ako celok ma nejako extra nenadchol, nestrhol, nezaujal. Na môj vkus je príliš „zlý“. Produkcia: Jason Reitman. (02.07.2017)

// "But is there a line?" jo, je tam hranice. Hranice mezi skvělým filmem a filmem, který je opravdu "great". Whiplash je skvělý film, nebudu ho trápit slovy "good job", tenhle ansábl odvedl lepší práci od atmosféry, přes hudební výkony až k hereckým výkonům je to opravdu výborné, ale kus tomu stále chybí. Stačí porovnat s The Social Network, který měl podobnou hlavní postavu a podobné téma, k tomu ale zabíral ještě asi tak desítku dalších, byl precizněji natočený (Fincher, duh..) a lépe ohudebnělý. Takže nominace na Oscara? Maybe. Pravděpodobný vítěz? Don't think so. 8/10 musí stačit. (17.01.2015)

Full Metal Jacket na konzervatoři. Problémem ovšem je, že i postava na podřízené straně subordinace je sebestředný namyšlený hajzlík a tak není s kým se ztotožnit. Navíc všude tak opěvovaná hudba je tu redukovaná jen na fyzický, spíš až sportovní výkon, kde rozhoduje porce drilu a talent a cit jaksi ani nehraje roli. Když už jazz, tak zůstanu konzervativní a pustím si raději nějaký film Woodyho Allena... Whiplash je vlastně víc než hudební sportovní film, dokonce i s autentickou postavou uřvaného buranského sprostého trenéra, kterého lze vidět na každém mládežnickém fotbalovém tréninku v každém českém městě... (30.01.2015)

Whiplash funguje na principu wrestlingového zápasu. Zákeřný bezohledný wrestler, který porušuje všechna pravidla fair play, záměrně provokuje publikum a snaží se ho vyhecovat, poštvat proti sobě, aby vzápětí (zdánlivě) trimfoval nad svým protivníkem a vybičoval tak divácké emoce na maximum. Režisér manipuluje se svými diváky stejně - a s tím mám zásadní problém. Jednoduše nemám rád režiséry manipulátory, snad i proto jsem nepřišel na chuť Aranofskému a současné práce Larse von Triera mě míjí velkým obloukem. Na druhou stranu Damien Chazelle natočil svůj autorský snímek bravurně, je evidentní, že si splnil zadání, které si předsevzal. Může se přitom opřít o výborný herecký projev obou hlavních představitelů, zvlášť Simmons je v roli tyrana naprosto přesvědčivý a je vidět, že si tu roli vychutnává. Zhruba v půli snímku jsem si řekl, proboha, vždyť se dívám na sportovní film, jehož schéma přenesli do jiného prostředí. Tohle by totiž mohlo plus minus fungovat v některých sportovních odvětvích, jako jsou třeba bojové sporty, mnohem hůř a nejspíš vůbec v kolektivních sportech, protože tam by podobná trenérova strategie dokonale rozeštvala tým a rozložila jeho psychiku. A stejně tak je úplně na vodě představa, že by něco podobného mohlo fungovat v reálu v hudebním tělese. Ale ano, špičkoví dirigenti jsou často narcisté a není jednoduché s nimi pracovat, ale uplatnit něco takového na své hráče si určitě nedovolí, protože jedině souhra zajistí úspěch. Navíc si myslím, že na zupácké chování, jaké dirigent Fletcher uplatňoval vůči svým žákům, jsou ve školním prostředí v Americe velice citliví a že by u studentů a jejich rodičů narazil mnohem dřív, než snímek naznačuje. Takže nakonec se přikláním jen ke třem hvězdičkám, protože je to na můj vkus dělané příliš na efekt. Filmu chci věřit, a to se Chazellovi nepodařilo. Celkový dojem: 60 %. (18.11.2017)