Drishyam

Na pät hviezd to nie je ani omylom. Úprimne napíšem, že preháňam. Ale keď nemajú podaktorí problém zožrať všetko, čo im na tanier nadelí krajina z poza oceánu, prečo nezlepšiť dojem aj takej Indii. Jediný dôvod, ktorý ma napadá, prečo pred sebou samým obhájiť tú naivitu príbehu, doslova za vlasy pritiahnutú story, pričom "Drishyam" bez štipky ostychu nešmariť do "odpadu", je zrejme počiatočná zamilovanosť do "Bollywood" snímkov. Možno časom vytriezviem, no teraz sa mi akosi nechce. "Drishyam" je vizuálne dokonale natočený snímok, ktorý spočiatku príjemne, nenútene zabáva, no od hlavného zvratu pomerne slušne naberá na obrátkach. Prekvapiť môže najmä v závere, no samotná story nie je nijak komplikovaná, čo by diváka mohlo miasť. Kľudne by sa dalo povedať, že núti zamyslieť sa: môže byť film ako taký dostatočným návodom pre spáchanie nejakého činu? Určite áno! Dokážu to údajne počítačové hry, tak prečo nie film? (Sedem, Vraždy podľa Judáša, Dokonalý zločin a pod.). Ale môže byť zároveň návodom ako zahladiť stopy po spáchaní nejakého skutku? (22.07.2016)

Tak áno, toto stálo za pozretie. Napínavé od začiatku do konca. Diváka zmiatli hneď na začiatku, musím uznať, dobrý ťah. Celý film som čakala niečo iné, ako to nakoniec dopadlo. Fakt klobúk dole. Ajay v tomto filme trochu upustil od môjho obľúbeného "tajomného" muža, ale rozhodne to nebolo na úkor kvality, alebo zaujímavosti. Neviem či to môžem nazvať uveriteľným filmom, alebo je to skôr "bodaj by to tak šlo, ako to tu popisujú" ale aspoň ja som mu aj jeho rodine držala palce.... skutočne zaujímavé.... (08.04.2017)

Morálně naprosto zvrácený konstrukt s postavami vystavěnými na tak diametrálně odlišných stranách černobílého spektra, že jen velmi těžko lze někomu fandit. Drishyam je typickým příkladem přehnaně vyhrocených východních filmů, které jdou svým přístupem až daleko za vkusnou hranu. Při tom všem je však jen pramálo provokativní a nevyvolává téměř žádné nové otázky. Z hlediska příběhové výstavby to však šlape poměrně slušně a je třeba uznat, že ta naznačená cinefilní rovina je ve svém jádru skutečně originální a zábavná, i když nakonec vyznívá spíše do prázdna. (18.06.2016)

Přemrštěný úvod, který na dlouhé stopáži ukazuje poměry v jednom městečku a idylický obrázek jedné milující se rodiny, pak náhlý zlom, který idylu rozmlátí na kusy, Film nabere obrátky, když se otec zoufale ale rafinovaně snaží vykličkovat ze spárů policie a chce svou rodinu zachránit. Policie je přesto dostává stále více do pasti a snímek působí tísnivě. Měla jsem z toho dojem až hudebního díla, které začne něžnými tóny, pak přidává nástroje, ty jsou stále hlasitější, před finálem bubny zní až ohlušují (otřesné scény policejní brutality) a končí to opět tichými, tentokrát smutým, popěvováním. ___ Film má chytrý scénář, stejně jako má chytrého hrdinu, ale měl být kratší a hrdinova protivnice měla mít lidštější rysy. Těch jejích pár slz nezastře, že je to nemilosrdné, bezcitné monstrum, které si zaslouží trest. Takže víc nejednoznačnosti, kdo je dobrý a kdo zlý, by filmu také prospělo. (23.12.2016)

Když ustojíte úvodních 45 minut, kdy se tvůrci zarputile snaží odehnat všechny diváky od obrazovek, tak vám garantuji, že se budete skvěle bavit. Od vraždičky film udělá obrat o 180 stupňů a začne být nesmírně zajímavý, promyšlený a hlavně zábavný. Příběh je typicky indicky naprosto přetažený za vlasy a vyšponovaný do toho největšího bizáru snad v každém ohledu. Ve většině případů byste v takovém okamžiku naříkali, ale Indii to tak nějak odpustíte a hlavně to tak čekáte a ani si to neumíte představit jinak. Velmi nápaditá a originální bitva dvou rodičovských párů, které jsou pro ochranu svého dítěte udělat cokoli. [80 %] (02.07.2024)