Fargo - Season 3

Fargo od desíti k pěti a je to opravdu škoda, protože zápletka se jménem Stussy je důvtipná, vynikající herci se také vyskytují, ale, pro Boha živého, než se v trojce začne něco dít, tak to trvá celou věčnost. Okouzlení atmosférou ještě zůstává, Fargo je pořád dost neústupné a krvavé v těch správných chvílích, ale jinak už začíná povážlivě drhnout. (02.12.2021)

Třetí série má jednoznačně nejvyšší počet výborně napsaných a samozřejmě i zahraných postav. Jejich až zvířecím králem je gurmán tělem i duší, sen všech zubařů a posel kdoví čeho, jen ne příjemných Vánoc, V.M. Varga. Když se David Thewlis poprvé objeví, celá scéna rozhovoru je okamžitě jeho, ihned je jasné, že budou hodně velké problémy. Jeho pojetí Vargy je fantastické a to včetně "vrzaného" hlasového projevu. To se potom ty dlouhé monology poslouchají, obzvlášť když jde o rozhodně skutečné příběhy, v nichž už chyběl jen smějící se Kubrick! Vrcholem absurdity je potom právě ona vánoční scéna rozbalování dárků u Emmita, která mimochodem nabízí něco, pro tuto sérii obzvlášť typické, dokonalé propojení obrazu a hudby. Později častěji vážné hudby, tyto scény jsou filmovým zážitkem samy o sobě. Když se ještě v epizodě vánoční ozve ono známé bubnování, dostanu dárek i já... A jak jim to s Nikki Swango sekne, obzvlášť ve výborné únikové lesní scéně, při které i šaman Jurij zjistí, že medvědí kůže se v lese nemusí vyplatit. Z Farga do Twin Peaks je to očividně co by Mr. Wrench sekerou dohodil. Jak jinak chápat "Red Room Bowling", v němž nechybí ani Ray Wise... za to takový Dude! Každopádně dokonalá pocta a uzavření některých linií. A u linií zůstanu, krom výše zmíněných jsou tu Ray a Emmit Stussy, jejich odlišnost zvládá Ewan McGregor výborně, nadchnou obzvlášť společné scény, nejvíce právě finální "předání" známky. Závěrečná epizoda... úplně jiné, nečekané, s jednou famózní tečkou na konec... nebo snad dvojtečkou? 95% (17.01.2021)

Dle očekávání veliká pecka. V některých motivech sice více dopředu odhadnutelné než první dvě sezóny, ale znovu mě to chytlo za pačesy (symbolicky, moc vlasů mi ve 23 letech nezbylo) a kolem poloviny už jsem byl tak natěšený na vyústění, že bych to vydržel dokoukat na jeden zátah i nahatej ve společný cele tureckýho vězení. Ta práce s postavami je zase dokonale vymazlená (opět nové neokoukané charaktery, přestože se následuje osvědčené schéma z předchozích řad i původního filmu, takže dostáváme srdnatou ženskou policistku, smolařského loosera, dobráka, co byl ve špatný čas na špatném místě, a chladnokrevného magora), osudy aktérů se nemilosrdně proplétají a do toho občas ten bizarní černý humor a fantaskní filozofie či symbolické výjevy, které tu osudovost a podvratnost vyprávění krásně podtrhují. Režie je v každé epizodě výtečná a především chytře rozvrhává komunikativnost, takže i očekávané zvraty přichází neočekávaně, popřípadě alespoň okořeněny nenásilnou komediální vložkou nebo zmíněnou podvratnou absurditou (scéna v bowlingové herně je čistým úletem a ladí diváka přesně do té polohy, kde ho seriál chce mít). Některé scény jsou tak špičkově inscenovány a ozvučeny, že zastiňují i většinu drahé filmové produkce (za všechny předání peněz ve skladišti, kdy se mi nechtělo ani dýchat), a nakonec tu jsou samozřejmě herci. McGregor je v prvé řadě zábavný a povedlo se mu oba bratry podat dostatečně odlišně i zajímavě, Mary Elizabeth Winstead je nádherná mrcha, Carrie Coon mi vůbec nevadila a Sea Whigham mě bavil každým svým výstupem, ale největší superlativa se snáší na hlavu Davida Thewlise - toho chlapíka mám rád už dlouho, ale tady si vyloženě krade celý seriál jen pro sebe a předvádí záporáka, kterého hodnotím jako jednoho z nejlepších v televizní historii - samotná postava je skvěle napsaná, ale Thewlisův nechutně charakterní přístup a dokonalá hlasová intonace z ní dělá snad ještě většího démona, než byl delikátní Thornton v první sérii. To je prostě herecké mistrovství, z něhož si sednete na prdel. Poslední scéna a její pointa naprosto fantastická a přesně odráží to, proč mám poetiku seriálového Farga tak strašně rád. Chci víc... (21.09.2018)

"Okay then." Třetí řada je už opravdu o něco slabší než ty dvě předcházející, ale zklamáním bych ji v žádném případě nenazval. Pořád je to prostě Fargo. Stále je to dobré, stále tam jdou najít ony charakteristické momenty, scény a figurky, které dělají celý seriál (i původní film) tím, čím je. Bohužel prvních pět epizod bylo na můj vkus až příliš rozehřívacích (zvláště v kontrastu se skvěle vystavěnou druhou sérií), což nezměnila ani menší odbočka do L.A. a sedmdesátých let, ba ani krásný Pann's Coffee Shop (x) (x). Zbytek série už odsýpá lépe, závěrečná scéna je zvláště povedená, herecky je to také velmi/někdy relativně slušné (Winstead, Coon, Stuhlbarg, Bogdan, Whigham i McGregor a opravdu odporný – ovšem nic moc více – Thewlis), ale stejně mne příběh nezaujal tak, jako u první nebo druhé řady... Silnější tři hvězdy. "The problem is not that there is evil in the world. The problem is that there is good. Because otherwise, who would care?" (18.03.2021)

V rámci jednoho seriálu, je ta odlišnost ve zpracování jednotlivých řad vcelku ojedinělá a pro většinu konzervativních fanoušků asi i nepříliš vítaná. Nicméně to ukazuje jak široký záběr i sebedůvěru tvůrci mají. Nu a samozřejmě jak moc jim věří producenti. S předchozími řadami má tato společnou opět jen Minesotu a zarputilou policistku. Tentokrát to není o nájemných zabijácích, ani o válce gangů, ale spíše o organizovaném zločinu. Tvůrcům se podařilo dodat padoucha, který není charismatický jako zabiják z první řady, kterého parádně vysekl Thornton, ale zato je naprosto uvěřitelně odporný a zcela jistě jde o Thewlisův herecký vrchol. Zatímco McGregor předvedl profesorský výkon, Thewlis své skvělé herectví vyzvracel divákovi přímo do ksichtu a většinu scén si kradl pro sebe. Samozřejmě měl nabito kvalitními dialogy a podpořili ho ostatní herci. Příběh je i tentokrát jednodušší(než první řada) a není to tak tvrdé a temné vyprávění. Přestože nesledujeme nic veselého, je to napsané hravěji a odlehčeněji, než první dvě řady (i když se opět vraždí a opět si to někdo škaredě odskáče). Přesto se mi tato řada líbí víc, než ta druhá. V některých okamžicích jsem si říkal, že by se to určitě dobře četlo, některé dialogy byly až divadelně šotkovské. Trochu mě zklamal závěr, byl divně naporcovaný, jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout ve kterém okamžiku to utnout, které postavy nechat za titulkami a které terminovat. Takže suma sumárum, nostalgicky vzpomínám na první geniální řadu, se kterou tato nemá společného skoro nic (Coenovský šmrnc, ani stylizaci), ale současně kvituju s povděkem, že nemá nic společného ani s řadou druhou. Takže hodnocením bych trojku zasunul mezi jedničku a dvojku, což vychází na horších 5*. PS: tento seriál dělá pro ženskou rovnoprávnost ve filmovém průmyslu hodně. Tolik silných a kvalitních ženských rolí v takovém žánru, se jinde moc nevidí. A je to 100x lepší cesta, než násilné dopisování postav, nebo jejich poženšťování. Stačí koukat kolem sebe, sakra vždyť polovina lidí kolem nás jsou ženy. (15.01.2021)