Anomalisa

Ztraceno v překladu podle Charlie Kaufmana. Podivná a podivuhodná metafora života v osamění, bez identity. Nejde jen o bezvadně odpozorované životní detaily a krásné zachycení jednotlivých stereotypů, kterými Anomalisa oplývá. Ten film v sobě má obsažen přesně ten melancholický životní smutek, který jsem naposledy pocítil právě ve zmíněném filmu Sofie Coppoly. A že mi zatraceně scházel! 90 % (27.11.2016)

Je to svým způsobem vykradení duše nás lidí, co jsou jiní, odmítající se zařadit, co jsou pohlceni nihilismem a cynismem, co ví, že je jiný způsob, jíná cesta, jiný směr a snaží se. Navíc tento sort lidí by to nemělo pohoršovat, neměli by se za to stydět, jen by se měli pohodlně usadit a přijmout svět, protože život těchto anomalis je mnohdy mnohem zajímavější než život lidí, co jsou zajímavý. (20.09.2016)

Na Anomalise je nejzajímavější zpracování, bez kterého by šlo jen o tuctový film o jednom chlápkovi na služební cestě a jeho krizi středního věku. Kaufmanovi je nutno ovšem přiznat, že točit umí. I když se na plátně zdánlivě nic neděje, nějakým způsobem dokáže udržet vaši pozornost. Stále zvědavě čekáte, jak to vlastně dopadne a co zajímavého se stane. V Anomalise bohužel nic moc a tak je to nakonec za slabé tři hvězdy. (07.04.2017)

Film, s kterým jsem měl z počátku strašný problém - vadila mi použitá technika animace (pohyb loutek mi celou dobu přišel strašně diskontinuitní a bylo mi vyloženě fyzicky nepříjemné se na to dívat) i podivná skutečnost, že ženské postavy ve filmu mluví mužským hlasem (do chvíle, než se to ve filmu vysvětlí). Po poněkud roztahaném rozjezdu (ubytování v hotelu je podle mě zbytečně rozvleklé) mě ten film ale začal bavit a za jeho naprostý vrchol považuji sexuální scénu, která byla nečekaně super. Pak už můj zájem zase zvolna opadal a samotný závěr mě až trochu zklamal, ale celkově se mi to jinak velmi líbilo a považuji to za pozoruhodný film, který určitě stojí za vidění. Dějově mi to připomnělo třeba Kaufmanův předchozí film Synecdoche, New York, nebo můj oblíbený film Jasona Reitmana Lítám v tom, což mě jen potěšilo, protože si myslím, že podobných filmů z naší současnosti, které se zamýšlejí nad životními prioritami, není nikdy dost. Inspirativní podívaná nejen pro muže v krizi středního věku. (28.03.2016)

Lost in Translation je len jeden a vždy bude v mojej top 5 a teraz neviem či je len náhoda, že tak často ma napadal tento skvost pri pozeraní Anomalisy. Forma je perfektná a kreatívna (však Kaufman, nie?!:) Nápad s hlasmi je perfektný a kreatívny jak sviňa (však Kaufman, nie?!). To čo priam zaráža v rámci obsahu, je v princípe tá nekomplikovanosť deja, postáv, prostredia (toto, že je Kaufman?!), pričom efekt je (pre mňa) maximálny, Jednoduché, maximálne silné, ľudské, psychologické... s odstupom času a po tom, ako dojem "dozrel" dávam plnú paľbu *****! (13.09.2016)