La French
Marseillská spojka
The Connection
Režie:
Cédric JimenezKamera:
Laurent TangyHudba:
Guillaume RousselHrají:
Jean Dujardin, Gilles Lellouche, Céline Sallette, Benoît Magimel, Guillaume Gouix, Féodor Atkine, Mélanie Doutey, Moussa Maaskri, Bruno Todeschini (více)Obsahy(2)
Mafie a nejznámější drogová cesta, kdo se jí postaví – zaplatí... Marseille 1975. Pierre Michel přijíždí s celou rodinou do Marseille, protože byl jmenován vyšetřujícím soudcem pro potírání mafie, především jejich drogové činnosti. Michel se zaměřuje na tzv. Francouzskou spojku (French Connection – La French) organizaci, která zajišťovala největší a nejdůležitější drogovou trasu tehdejší doby, a Marseille byla jejím hlavní uzlem. Neohrožený Michel se postavil nedotknutelnému kmotrovi Gaëtanu Zampovi a brzy pochopil, že pokud chce dosáhnout výsledků, musí změnit své dosavadní metody... Film byl natočen podle skutečných událostí. Soudce Pierre Michel, dlužno poznamenat, stejně charismatický jako jeho filmový představitel, stačil za svou krátkou kariéru objevit a zničit šest drogových laboratoří a zatknout sedmdesát překupníků drog. Po soudci Francoisi Renaudovi, zavražděném v roce 1975 v Lyonu (jeho postava inspirovala režiséra Yvese Boisseta k natočení filmu Soudce zvaný Šerif) byl Pierre Michel druhým zavražděným soudcem, od doby okupace. Michel byl doslova popraven mafií v roce 1981, když jel na večeři se svou ženou a dcerami. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (81)
La French je poctivá sedmdesátková kriminálka, stylová jako prase, to se musí nechat. Výprava je fakt super, atmosféra z toho jen sálá. Trošku horší už je to s castingem, kde vybrali natolik podobný typy - hlavní klaďas a hlavní záporák - že se musíte fakt soustředit, abyste se neztratili, kdo je vlastně v záběru. Nicméně je to syrový a tvrdý, jak má být. Když už se někdo rozhodne někoho zlikvidovat, tak to udělá, aniž by si bral servítky. Je to ale moc zdlouhavý, až zbytečně. Pořád se tam něco natahuje, prodiskutovává atd., takových 20min. diety by tomu vůbec neuškodilo. ()
Na slavný Friedkinův oscarový titul tenhle kousek přes nepopiratelnou snahu nemá a zdaleka nejen proto, že mu chybí charismatické trio Hackman, Rey a Scheider. Nicméně s Frankenheimerovým pokračováním z roku 1975 už srovnání snese. La French v žádném ohledu nepředstavuje něco novátorského, ale je natočený v duchu slavných tradic francouzské kriminální školy a nabízí osvědčený žánrový koktejl z prostředí organizovaného zločinu, zkorumpovaných policajtů a zaťatých idealistů z řadu justice i policejního sboru. Celkový dojem: 75 %. ()
Ach, jej. Jedno z mých největších filmových zklamání za poslední dobu. Nejdřív jsem se tedy sice vylekal, když to na první pohled vypadalo jako remake mého oblíbeného Friedkinova filmu, ale pak mě uklidnilo, když jsem zjistil, že děj bude odlišný a že to v rámci osvědčeného tématu boje proti drogám v Marseille svým zasazením do půlky 70. let možná naváže tam, kde skončil Frankenheimer v druhé „Spojce“, a začal jsem být na nejnovější Francouzskou spojku docela zvědav. Když jsem teď nedávno viděl Jimenezův nejnovější film Severní Marseilles, který mě nadchl, těšil jsem pak na tento režisérův předchozí počin ještě víc. Jenže ouha! Tady nefungovalo na mě nic a zatímco ve svém nejnovějším filmu Cedric Jimenez natočil drsný akční krimi thriller ze současnosti s výborným tempem, pohltivou atmosférou i silným přesahem, tohle La French na mě působilo jako nepovedený pseudoartový pokus navázat na styl starých francouzských kriminálek. Asi první půlhodinu mě film velice chytl, jenže pak se čím dál víc rozmělňoval do snůšky dlouhých a často nezajímavých záběrů, které mi přišly spíše nudné a nezajímavé, než nějak umělecké či působivé... a jak se Jimenez chce tady strašně přiblížit Friedkinovi a napodobit jeho styl těmi dlouhými záběry s bloudícími postavy po terénu, tak bohužel to moc nefunguje, spíše to hodně bije do očí a třeba v těch scénách z disco klubu v záři blikajících světel působí až bizarně. Bohužel to celé trvá hodně nad 2 hodiny, působí strašně odtažitě a posledních 10 minut pak Jimenez sklouze k patetickému rodinnému dojáku. V tomto pojetí policejního příběhu dle skutečných událostí jsem si nenašel jedinou postavu, která by mě víc oslovila, asi se jí měl stát hlavní soudce, který v boji za spravedlnost položí i vlastní život, jenže Jean Dujardin v hlavní roli na mě působil jako nesympatický slizoun, bez kouska charismatu, a co je nejhůř, byl až nepřehledně podobný s představitelem hlavní záporní role, stejně ulízaným G. Lellouchem. Každou druhou chvíli se mi vyšetřovatel a hlavní padouch neskutečně pletli a když jsem se v ději nejen kvůli tomu začal ztrácet, asi nikoho nepřekvapí, jak mě přestaly zajímat i osudy těchto postav. [40%] ()
Francouzská spojka po francouzsku volně na motivy skutečných událostí kolem marseillské camorry. A to skrze poctivou kriminálku ze staré školy, která velmi důsledně buduje dualitu dvou hlavních protagonistů z opačných stran barikády. Jde to až tak daleko, že jsou i stejně stylizováni čili se v některých scénách lehce spletou a po celou stopáž platí "pokud má jeden minutu na plátně, tak jí v zápětí dostane i ten druhý". A jakkoli je to stylové řemeslo, tak z toho ke své vlastní škodě až příliš kouká, jak by to tuze moc chtělo patřit do stejného ranku jako klasiky Francouzská spojka, Nelítostný souboj či Americký gangster, aniž by to ovšem oplývalo jejich kvalitami. Což však ani v nejmenším neznamená, že by to i tak nebyla zdařilá kriminálka. ()
Tak toto ma akosi vôbec nenadchlo, a to mám krimi-thrillery celkom rád. No tomuto akosi chýbala dynamika a spád. Zápletka síce kvalitná, no nejako som sa v tom miestami strácal, takže mi to prišlo občas naozaj dosť neprehľadné. A najmä, vo filme takéhoto žánru by som čakal naozaj oveľa lepšie dialógy, ktoré by mali dopomôcť k dramatizácii deju. No akosi nevyšlo... ()
Reklama