Knick: Doktoři bez hranic

Dokonalé dílo, které už většina nejspíš zná, ale kdo o něm doteď neslyšel, tak rychle dohnat. Naprosto fascinující seriál, který diváka vtáhne do počátků 20. století a informuje o pokrocích a vynálezech jak ve vědě tak v medicíně, kde vládne ohromující Cliwe Owen, závislý na kokainu, který na sále doslova kouzlí, překonává hranice, přepisuje historii a fascinuje diváka svými dovednostmi. Operace jsou velmi detailně natočené, takže krve a vnitřností si divák užije dostatečně a není nouze i o místní bordel s kurtizánami, hojné množství drog, nekompromisní tehdejší rasismus a kus historie s hutnou dávkou informací. Nejvíce mě bavilo sledovat pokroky v medicíně, nové vynálezy, vynaložení s čím dál náročnějšími operacemi a vážnějšími nemocemi. Žánrový skvost. Sjeto za dva dny na jeden nádech. 10/10 (21.11.2019)

Velkolepé. Pokud by Steven Soderbergh chtěl někam poslat peníze, aby mohl v téhle naturalistické výpravě do světa doktorů, mohl pokračovat, poslal bych mu slušnou částku. Velice silné režijní vedení, kvalitní herci, obrovský důraz na autentičnost a využívání všech prvků doby, v které se příběh odehrává. Knick svým rozsahem a důrazem na detail strká do kapes prakticky všechny konkurenční seriály. Vévodí mu samozřejmě Clive Owen jako Thackery a další přehlídka kvalitních herců. Ti mají velice kvalitně napsané postavy a příběhové linie, které na sebe navazují stejně dobře jako jednotlivé záběry a hudba. Za zmínku rozhodně stojí pohled na svět a postavy, které nejsou nejen primitivní hračky pro tvůrce, ale také překvapí svým ne černobílým vyzněním. V tomhle seriálu má svou temnou stránku i ta paní, která se omylem prošla na pozadí úvodního záběru v pilotním díle... S1: Přímočaré, chirurgicky přesné a ve finále pohlcující. Syrovostí seriál spíše pro fajnšmekry než pro davy. S2: Další příběhové linie, větší důraz na společnost (její rozdělení, eugenika, síla aristokracie), prohloubení doktorů a další důkaz, že když se přidává všeho s citem, vzejde z toho jen kvalitnější seriál. O tom by závěrečná operační scéna mohla vyprávět své. (14.02.2017)

"V tme je aj malé svetlo dôležité." Vynikajúca prvá séria so zrejme životnou rolou Clivea Owena. No perfektní sú všetci; mne sa najviac páčil svojsky sympatický Chris Sullivan ako brutálny "šofér". Mrazivá atmosféra, cynická výprava, kvalitne napísané postavy, pútavé zápletky, pôsobivé objavovanie medicíny, kedy vizionári prichádzali na dovtedy nepoznané veci, kým mnohí iní lekári ešte žili v temnej minulosti a snažili sa liečiť homosexualitu. Drsné, kruté, miestami svojím spôsobom krásne. Druhá séria bohužiaľ doplatila na to, že v prvých epizódach z nepochopiteľných dôvodov absentuje hlavná herecká hviezda (resp. má minimálny priestor) a na viaceré rozťahané nudné vedľajšie dejové línie a pár priemerných postáv. V druhej polovici našťastie druhá séria konečne chytí dych a vyrovná sa kvalitatívne prvej, no už je predsa len trocha neskoro. Hoci by sa mohlo zdať, že na konci zostáva pootváraných množstvo dvier pre tretiu sériu, v skutočnosti sú plus-mínus všetky dôstojne uzavreté. (21.01.2017)

Soderberghovo ´vykoupení z věznice jménem Hollywood´ a jasný argument pro ty, kteří tvrdí, že TV tvorba je v posledních letech zajímavější a progresivnější, než to, co nabízí tvorba filmová. Už se nedivím slovům Soderbergha o tom, že v současné televizní produkci našel konečně tu tvůrčí svobodu, která mu tak ve velkostudiové filmové výrobě chyběla. (07.07.2015)

"Proč se Vám to nelíbí, pane doktore?" – "Protože je to francouzské a nevynalezl jsem to já." Jednoho sobotního dopoledne, na začátku podzimních prázdnin, jsem se podíval na Odvážné palce a zrovna tam nemálo chválili tento seriál, čímž pádem vzbudili mou zvědavost. Sice jsem měl původně v plánu dohnat si sedmou sérii Teorie Velkého třesku, ale musel jsem přehodnotit své plány. Neváhal jsem a vyhledal první epizodu. První polovina seriálu mě samozřejmě oslovila, avšak měl jsem určité výhrady k občasné zdlouhavosti a poměrné zbytečnosti některých scén. Naštěstí od šestého dílu nastává sled dokonale dramaticky vygradovaných epizod směřujících až k závěrečnému geniálnímu záběru. Nezbývá mi než vzdát čest tvůrcům a především samotným newyorským chirurgům té doby, kteří a především jejichž pacienti to v té době opravdu neměli vůbec jednoduché. A také je překvapivé, že Martinezovo electro sedne k atmosféře Ameriky na přelomu 19. a 20. století tak dokonale. (01.11.2014)