Zabijáci

So záverom som nebol úplne spokojný. Ak kriminálky neobsahujú žiadne nadprirodzené prvky, nemá v nich čo robiť deus ex machina - film bol síce vďaka tomu ukončený efektívnejším a príťažlivejším spôsobom, no z logického hľadiska nie príliš pravdepodobným. Aj tak ale snímke musím napáliť slušných 4/5, pretože oddelenie Q som si veľmi obľúbil. (06.10.2017)

Druhý film natočený na motívy knihy "Zabijaci" Jussi Adler-Olsena. V mnohých komentároch sa tu stretávam s výtkou, že to nie je natoľko zaujímavé, keď identitu vrahov poznáme takmer od začiatku. Mne sa práve toto na tom celom páčilo. Odkrytie identity páchateľov totiž umožňuje tú cestu do minulosti, ktorá dodáva celému príbehu charakter a prestavuje nám osudy postáv v podrobnejšom a zaujímavejšom šate, kde páchateľ nie je iba, v závere zadržanou a pár vetami popísanou figúrkou ale človekom z mäsa a kostí, ktorý sa stáva plnohodnotnou súčasťou deja. Už sa neviem dočkať ďalšej sfilmovanej predlohy, ktorá by mala prísť v tomto roku! (22.02.2015)

Když jsem před rokem (taky v únoru) viděl s dvojFaresem Případ Nile Hilton, napsal jsem v komentáři, že na svůj původní nápad vyzkoušet ještě ze severských krimi thrillerů alespoň jeden film ze série oddělení Q raději kašlu... Po roce jsem se přemohl, ale jen jsem si potvrdil, že tohle není tvorba pro mě, trápil jsem se dost. Nikolaj Lie Kaas sice herecky v nejedné scéně exceluje a díky němu jsem to zvládl až do konce, ale raději ho mám určitě v komediích a jeho detektiv Carl působí na mě studeně odtažitým dojmem, než abych si k této hlavní postavě vybudoval nějaký vztah. Stejně tak studeně na mě působí celý film. Trvá sice dlouhé 2 hodiny a má kameru s řadou záběrů jakoby z artového filmu, ale nic víc než úplně standardní kriminálku, navrch plnou deprese a brutálních incidentů, po celou dobu nenabídne. Žádný zajímavější pohled na nějaké téma nebo poutavější scény mimo hlavní žánr (až na scénu s mysliveckou komunitou), žádná pro mě zajímavá myšlenka, nějaké odlehčení nebo cokoliv pozitivního. Omlouvám se fanouškům, ale za sebe mám pocit, že je jistým způsobem na světě té deprese, odcizení i brutálních tragedií příliš na to, abych tohle vyhledával v podobně prvoplánovém zpracování i ve filmu. [50%] (25.02.2023)

Tak z "Quéčkovej" trilógie v mojich očiach jenoznačne ten najlepší kúsok. Atmosféra sa síce snaží silou mocou kopírovať Sedem a Hru a čo sa týka využitia farieb, nenájdete 10 rozdielov. Ale funguje to, pretože funguje aj scenár. Kriminálne klišé tentokrát nebijú do očí a aj keď je to občas na hrane, ale forma pomsty a motivácie hlavnej hrdinky sú až veľmi uveriteľné a bolia aj diváka. Prípad sa formou retrospektív odvíja pozvoľna a spoločne s paralelným vyšetrovaním v súčasnosti tak udržuje v napätí. Stále je to síce len taký temnejší diel Odložených prípadov, ale keďže som v ostatných prípadoch bol v hodnotení možno až príliš tvrdý, tentokrát uprednostím vyzdvihnutie kvalít adaptácie. (20.08.2017)

Nebyť posledných 30 minút a pomerne nečakane krutého záveru, nešiel by som až do takého hodnotenia. Ostalo by to v priemere. Škandinávci vedia točiť psychologické drámy, vedia točiť aj kriminálky. Tento film je takým mixom oboch a preto hoci budete čakať podľa obsahu rýchly rozjazd, dostanete skôr také pomalé, temné, severské pochmúrno. Mne toto ale vôbec nevadilo. (28.03.2016)