Diplomacie

,, K neuvěření, na architektuře jsme se o ní učili a já ji mám teď zničit! '' -- Je vlahá srpnová noc, vlastně už časné ráno 25.8. roku 1944. Americké obrněné divize stojí před Paříží, městem se sporadicky ozývají detonace a střelba. Odboj vylezl z úkrytů a vědom si silné spojenecké armády za zády začal se sabotážními akcemi. Čety minérů wermachtu už ale mezitím podminovaly všechny mosty a historické památky Paříže, přesně dle pokynu šíleného Hitlera a jeho rozkazu, že když jsou z Berlína ruiny, budou i z krásné Paříže! V jednom z pařížských hotelů, kde je toho času veliteství okupační správy na krátko vypadne proud a celý hotel se ponoří do tmy. Když se v apartmá generála von Choltitze znovu rozsvítí žárovky, zjistí že tam není sám. V místnosti stojí švédský diplomat Nordling, který přišel tajnou chodbou. Stejnou, kterou do tohoto domu přicházel Napolenon za svojí milenkou o jejíž existenci pochopitelně Němci nemají nejmenší potuchy. Nordlingův úkol je jen jeden a zcela jasný. Přemluvit generála k nejtěžšímu. Nesplnit rozkaz. Nevyhodit s úsvitem a prvním vjíždějícím Shermanem Paříž do jedné obrovské hromady sutin s milionem mrtvých.... ---- Parádní komorní záležitost, skvělé herecké výkony i skvělé dialogy! Velká spokojenost, snad jen když si tam filmaři dali práci i s těmi pár bojovými scénami, které ale nebyly pro děj nijak podstatné, zamrzelo to vložení těch pár černobýlých dokumentárních záběrů. Mně to tam rušilo. A nezobrazovalo se nic, co by nešlo byť náznakem ukázat v barvě... I tak ale dávám za 5 propustek skrze německá kontrolní stanoviště... * * * * * (16.03.2016)

Dobrá konverzačka nie je o manželslých problémoch, ale o veciach, ktoré nás prežijú. V stredoveku stál Paríž za jednu svadbu a v roku 1944 stál za jednu kapituláciu. To dopoludnie muselo byť neznesiteľne dlhé a ten, čo sa musel rozhodnúť, musel zvíťaziť sám nad sebou. A to je najťažšia vec v živote. (07.03.2015)

Naprosto luxusní dialogovka, která se mi trefila nejen do období, ale i do konkrétní situace. Niels Arestrup a Adnré Dussollier zde předvádí dva naprosto nadpozemské výkony, kdy každý je na jedné straně barikády, ale spolu se snaží vytvořit jeden jednotný názor. Až moc mi místy film připomínal Expres na západ, kde se na rozdíl od tohoto filmu řešil Bůh. Každopádně budoucnost Paříže je také dost zajímavé téma na odvyprávění. A musím říct, že v rámci těch 85 minut stálo opravdu za to! (24.12.2014)

Zaujímavá konverzačka, bolo to však všetko naozaj tak? Naozaj sa Dietrich von Choltitz rozhodol správne na základe dialógov s Nordlingom a vlastného svedomia? Sám tvrdil, že áno a film je natočený presne podľa jeho pamätí, lenže nepíšeme svoje pamäti tendenčne? Vraj sa Hitlerovi vzoprel, pretože miloval francúzsku históriu a kultúru a nechcel zničiť tú krásu. Na druhej strane máme už dôkazy, že to ani nemohol urobiť. Nemal už mesto pod kontrolou, veľká časť bola už kontrolovaná odbojom. Film teda poukazuje na jednu z možností, ale pravdu si odniesol von Choltitz do hrobu. Čo však filmársky treba vytknúť je angažovanie skoro 70-ročného herca, na ktorom už vidieť, že je deduško. Avšak von Choltitz mal vtedy 50 rokov a ďaleko od nejakého starca. (05.12.2021)

Zajímavá konverzačka. 1) Netuším, jak moc se přímluva švédského konzula podepsala na generálově rozhodnutí, ale je fakt, že Hitler chtěl Paříž v troskách a Choltiltz ji nezničil. 2) Svým hereckým výkonem mě zaujal Francouz po matce, Dán po otcovi, 65letý Niels Arestrup (vojenský velitel Paříže generál Dietrich von Choltitz). (20.01.2019)