Kes

„Nikdy nepohrdej, byť těmi nejmenšími, kážu. Mají v nebi své anděly strážné, kteří neustále hledí do tváře Otce nebeského. Třeba muž, který má sto ovcí. Ztratí-li se jedna, opustí těch 99 na pastvě a jde hledat tu ztracenou. Když ji najde, tak věřte, má větší radost z téhle ovce než z těch, co se neztratily. Stejně tak není vůlí nebeského Otce, aby se ti nejmenší ztratili.“ Po jistých zkušenostech s filmy Kena Loache jsem myslel, že už vím, do čeho jdu, přesto přesně v těch momentech, kdy Billy tráví čas s Kesem (asi nejhezčí scény), jako by na režisérskou stoličku na chvíli usednul Vláčil či Kachyňa. Jinak je ale ten Loachův režijní rukopis znatelný, znovu jde cítit silný sociální podtext a věci s ním spojené. Ačkoliv je pravda, že cesta k hlavnímu hrdinovi pro mě tentokrát byla malinko trnitá. Billy totiž není žádným prototypem nevinného dítka, které se dostává do problémů bez svého přičinění. Naopak, mnohdy si za příkoří může sám, a pro lež či krád…ehm, výpůjčku rozhodně nejde daleko. Přesto je konec v jistém ohledu emocionálně až zdrcující…dám slušné 4*. (11.07.2024)

Neradostné dětství a dospívání v chudém koutě Anglie, kde není moc naděje na něco lepšího v životě než jen do práce a z práce, pak si zajít na pivo a prakticky na všechno kašlat, protože stejně nic nemá cenu. A když se naděje objeví, třeba v podobě poštolky, tak ta nemá šanci proti prostředí okolo, které jen ubíjí a ubíjí. Zdařilé sociálně kritické drama, v němž mi ale některé scény vadily tím, že byly točeny až amatérským způsobem, což by nevadilo v případě, že by tak byl natočený celý film a ne jen kousky. (13.10.2007)

Potešil ma neznámy film, ktorý je možné zaradiť medzi filmy rozhnevaných mladých Angličanov v šesťdesiatych rokoch. Drsný, ničím neprikrášlený, ničím neodľahčený film, bez hollywoodského happy endu mi v niečom pripomenul diela Michaela Hanekeho. Bolo mimoriadne zaujímavé sledovať, ako sa mladý hrdina adaptuje na nevľúdne, nepriateľské prostredie s deformovanými životmi a vzťahmi, ako mu svitá nádej v podobe jediného živého tvora, ktorému môže venovať všetok svoj záujem, cit a voľný čas a ako je život tohto tvora závislý na výsledkoch konských dostihov. Takéto fimy nezvyknú zmiznúť z pamäte, ako väčšina ostatných. (07.07.2015)

Tenhle film jsem viděla dvakrát: jednou jako malá a po dlouhých letech, světe div se, na Nově a to dopoledne, a dvakrát jsem z něj byla totálně zničená ! Film se odehrává kdesi v Anglii, půlka města je nezaměstnaná, všude špína, zima. Rodina, kterou tvoří dva bráchové a matka, funguje z podstaty, protože nikdo nevydělává, matka domu tahá případné sponzory a tatínky, ale pořád se nedaří. Mladší z bráchů, introvert a samorost šikanovaný ve škole i v rodině, najde zraněnou poštolku (ornitologové prominou, jestli to je jiný pták), pojmenuje jí Kes, věnuje jí všechen čas a ona se stane středobodem jeho života a jediným, zato skutečným, přítelem. (08.03.2005)

Působivé sociální drama o chlapci z velmi chudé rodiny, jehož jediným opravdovým přítelem a životním zájmem je jeho poštolka. Billy neví co chce, ví jen co opravdu nechce, pracovat v dolech jako jeho bratr (mimochodem pěkně hloupý a zlý parchant), mlčky trpí a snáší svoje životní podmínky a jedinkrát z něj vyletí jeho upřímné rozhořčení, když si postěžuje svému učiteli. Mám vždycky z takových filmů docela slušnou depresi, protože situace těch lidí mi přijde naprosto beznadějná a zoufalá. (15.01.2007)