Sama nocí tmou

Vizuálně působivé, každý záběr je dokonale vycizelovaný. Bohužel se ale někde na pozadí kouřících továren a v hloubkách temných průchodů ztratil koncept filmu. Jednotlivé záběry se tak spíše přebíjí, než aby tvořily celek. Navíc také veci ako scénár má Ana Lily Amirpour, jako "ambiciózní autorka artového filmu", zrejme úplne v pyči. Postavy moc nemluví, ke každému slovu se dlouho odhodlávají (ano, znak mnoha artových filmů) a když konečně něco vypustí z úst, působí to iritujícím a zbytečným dojmem. Nevím, jestli jsem se na to moc soustředil, ale ke konci mi to přišlo až vtipné. Celkově film působí asi tak skutečně jako iránské město v kalifornské poušti. Slovy režisérky, je to jako kdyby spolu Sergio Leone a David Lynch měli malého íránského rockera a hlídat jim ho přišel Nosferatu. (08.01.2015)

"Hello to Czechoslovakia," zazněl video vzkaz od Any Lily Amirpour před projekcí filmu. To, co následovalo pak, bylo ale naneštěstí ještě mnohem tragičtější. Rozumím inspiracím od Leoneho, přes Jarmusche až po Lynchovu Eraserhead, A Girl Walks Home Alone at Night ale naneštěstí nepobralo nic od svých velkých vzorů. Pocta se skládá s až studentským neumětelstvím a póza střídá pózu, bez jakéhokoliv náznaku nadsázky, nadhledu nebo sebereflexe. Všichni zúčastnění jsou očividně přesvědčeni o velkém umění doprovázeném sound designem, který svou prvoplánovostí společně s drtivou většinou hudebního podkladu není ani tak děsivý, jako spíš zcela děsný. Je škoda, že režijní zoufalství a moderní videoklipovou vatu se nepodařilo odhalit i v širším kontextu a režisérku čeká spolupráce s jednou z nejtalentovanějších producentek současnosti Megan Ellison (The Master, Her, Foxcatcher,...) pod společností ANNAPURNA Pictures. Takovou příležitost by si zasloužili jiní a lepší. (08.01.2015)

„DĚLALA JSEM ŠPATNÉ VĚCI. JSEM ZLÁ.…“ /// Sama (a v noci) si to v hábitu šuká po ulicích a dohlíží na morálku. Mohla by nahradit u nás známý „peklo“, ale vlastně i vona v skrytu (mrtvý) duše čeká na svýho Drákulu. Vlastně spíš na někoho, kdo by ji … (jasně taky, ale třeba měl trochu rád…). Prostitutka tancuje s balónkem (hovno v práci. Jen tak, aby zahnala nudu a vodehnala napětí vočekávající obecenstvo!), upírka zevluje na skejtu a aby to nebylo úplně divný, smlsne si na houmlesákovi. Ať se snažím sebevíc, zavíraj se mi víka. Další upírská artovina, která mi na rozdíl vod Jarmusche, nemá co říct. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Film musí dobře vypadat. Na příběh seru! 2.) Su upír a přemejšlím vo bejváku v Iránu. 3.) Thx za titule ,,Jemu, tedy IDžORovi“ (+ Holesinka.M) /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (22.04.2015)

Americký nezávislý film má mnoho podob, a tohle je jedna z nich. Existenciální romance o dvou ztracených duších ve Zkaženém městě. V pár zábavných scénách jsou vydařené variace na hororová klišé, ale zařazovat do téhle kategorie samotný snímek mi připadá nemístné. A že mají postavy drobek exotičtější vzhled a dialogy jsou v perštině, to je jen takové drobné ozvláštnění. Největší slabinou je těch pár pasáží, kde to vypadalo, že autorka nedrží nitky svého příběhu pevně v rukou. Jinak sympatický počin. (31.08.2016)

Tohle "dílo" pro mě není filmem nýbrž souborem rádoby uměleckých záběrů bez větší návaznosti. Obrovsky nevyužitý potenciál upírské tématiky (to, že je hlavní postava upír, ve filmu - když se nad tím zamyslíte - nehraje žádnou roli), absolutně nelogické chování postav, absence děje či sdělované myšlenky. Působí to na mě, jako když chtěl někdo vydělat na vlně oblíbenosti upírů a zároveň působit děsně sofistikovaně - ani jedno se nepovedlo. Fatální selhání. S Milenci nesrovnatelné (nebo srovnatelné ve smyslu "takhle ano, takhle ne"). (09.01.2015)