Strážce pláže v zimním období

Príbeh o nevydarenej prvej láske je kombináciou humoru a drámy. Dramatická časť prichádza až v závere a trochu ma i zaskočila. Balkánsky nadhľad, vtipy a životné múdra rozdáva najmä otec mladého Dragana a určite sa všetci, ktorí sme film videli, zhodneme na tom, že je bezkonkurenčne najlepšou postavou filmu. Pravým opakom jeho vlastností je otec Ljubice. To je pravý arogantný a namyslený chlapík. Niekoľkokrát spomínaná tajomná postava zo Švédska nakoniec dorazí a film končí vtipnou scénou vo vlaku na ceste do zasľúbenej zeme, vraj lepšej ako Amerika, kde si mladíci skúšajú nacvičiť švédštinu a fintu ako vybrať pekným Švédkam chrobáka z podpazušia. 70%. (13.04.2014)

(KB - J) Debut Gorana Paskaljeviće je příslibem toho, co bude později s větší úspěšností uplatněno v režisérových dalšísch snímcích: mladící vyrovnávající se s dospělostí a toužící odcestovat ze země pryč, narážející na četná omezení (rodinná, politicka), která jsou pro diváka tu zábavná, tu smutná svou směsí komiky a tragiky. HLÍDAČ PLÁŽE V ZIMNÍM OBDOBÍ je paradoxně nejdospělejší, protože nesledujeme hrdinovy první milostné zkušenosti na pozadí historiky významných okamžiků, ale snahu najít si práci, založit rodinu atd. I navzdory figurkaření, které umožňuje rozehrát několik vtipných scének těžících z trapnosti okamžiku, je přístup spíše realistický. Žádné zkreslování, které by bylo dáno přizpůsobení se optice ústřední postavy, mladíka Dragana. Mnohem víc než u ostatních Paskaljevićových snímků se tak do popředí dostává generační konflikt a kritičnost vůči komunistickému režimu. Ovšem hrdinovo potácení se mezi dvěma rodinami a mezi pracovními a osobními povinnostmi má vliv na tempo, které je velmi pomalé a divácky nepřívětivé. I sázka na tragické konce, které mají dodat další rozměr, působí násilně. (27.11.2012)

Zprvu to vypadá, že je to příběh laskavě humorný, ale postupně se mění film k tragikomedii a nakonec odcházíš s pocitem, který nutí k vážnému zamýšlení. Trochu primitivní, ale laskavý otec, trochu ušlápnutá matka, teta alkoholička a mezi nimi mladý kluk, který nemůže najít práci, zamiluje se dcery intelektuála, jemuž jejich láska není po chuti, neboť po celou dobu má pocit, že ženichova rodina je pod jejich úroveň. Dragan si po svatbě zorganizované u své babičky najde bydlení v polorozpadlém baráku u říční pláže, kde neutěšené poměry celý příběh vygradují. Tajemný otcův přítel ze Švédska se objeví až na otcově pohřbu a umožňuje Draganovi odcestovat za prací do Švédska... Na samém konci filmu vjíždějí do tunelu a divákovi se nabízí otázka - nebyl ten švédský náhončí levných pracovních sil podvodníkem? Nakonec to čtyři hvězdičky ustály, i když první polovina filmu ukazovala na víc. Režie byla výborná, z hereckých výkonů nejvíc zaujal otec a teta alkoholička... (06.09.2014)

Prežije, alebo neprežije mladá láska (vlastne manželstvo) v "nehostinnej" Juhoslávii? Je cesta do Švédska pre mladých ľudí jediným východiskom zo sociálnej mizérie krajiny? Paskaljevič nám ukazuje svoju vlasť napriek komunistickej cenzúre takú, aká bola a nepridáva žiadne pozlátko. V dome na pláži by totiž nebývali ani krysy, ale keď sa inak nedá, tak sa treba prispôsobiť. Rozuzlenie nám chce naznačiť viacero vecí a komunistická krajina a možno aj ženy tu nevychádzajú vôbec, ako víťazi. Sledujeme rázovité, ale uveriteľné postavičky, takpovediac zástupcov pospolitého ľudu, ktorí sa musia pretĺkať všelijak, ale dokážu to brať s nadhľadom. Niektorí však menej a dochádza tak ku konfliktom. (30.03.2014)

Ke sledování tohoto filmu mě zlákal: výsostně poetický název, jméno režiséra a vysoké hodnocení na čsfd. Do půlky mi však připadal jako jedna z "nezávazných" komedií českého režiséra (ne tak zcela bez souvislostí - Goran Paskaljević má s námi mnoho společného). Když se však postava "frivolního" otce začala dotvářet v "milujícího" otce, který je pro syna ochoten i zemřít, a mladé manželství nabylo "běžně zažitých" dimenzí, dostal novou dimenzi i celý film. Obava z "jugoslávské vesničky střediskové" byla (bohudík) přece jen rozptýlena. (25.10.2016)