Nonstop párty

Mile mě to překvapilo. Pohodový filmeček o hudbě v Manchesteru od 70. do 90 let, který je natočený dokumentárním stylem a vše popíše a vysvětlí tak, že to pochopí i naprostý laik. A já si ten film opravdu užil, příjemně se na to koukalo a i když jsem se bál, že mě to celé ty dvě hodiny bude nudit, tak opak byl pravdou. Hudba je tady naprosto skvělá a je jí tady fakt hodně a líbil se mi zde i humor, který sice nebyl na výbuchy smíchu, ale na příjemné pousmání byl rozhodně. Bál jsem toho, jaké to bude a on z toho vypadl až překvapivě dost dobrý film. A o kameru se tady postaral můj oblíbenec - Robby Müller (který dělal kameru u spousty filmů Wima Wenderse) - a opět se mu zdařila. Na plný počet ten film sice nevidím, ale to neznamená, že by nebyl dobrý a že jsem si ho neužil. Právě naopak. 4* (27.03.2020)

Jediný spôsob ako verne zobraziť históriu je poriadne ju dofabulovať. Nič ako skutočná pravda neexistuje a každý dokumentárny film je konštrukt. Paradokumentárny spôsob akým sa rozhodol Winterbottom poňať obdobie od punku až po ranné deväťdesiate roky je adekvátny a jeho hravá forma pomáha absorbovať všetky bizarnosti a britské sucho humorné situácie. Rozprávač a zároveň hlavný hrdina filmu zosobnený egodeistickým Stevom Cooganom posilňuje sebareflexivitu celého filmu a pomáha symbioticky spájať archívne materiály s hranými pasážami. Takto sa darí režisérovi podporovať anarchističnosť, ktorá je tu vlastne hlavnou témou. Neviem si predstaviť "pravdivejšie" spracovanie undergroundovej manchesterskej scény. Corbijnov Control pôsobí pri Nonstop party ako ďalší film od Daniel Steelovej. (27.05.2012)

Ze "svaté trojice" dotýkající se mých oblíbených Joy Division nahlíží Nonstop párty na problematiku úplně jinak než Control nebo Joy Division a pouze okrajově, což je na jednu stranu trošku škoda, ale na druhou stranu film úplně překrucuje některé skutečnosti, které jsem se dozvěděl v již zmíněných dílech, trošku mě to rozhodilo a byl jsem téměř rozhodnut jít s hodnocením hodně dolů. Druhá půlka však film zvedla, ačkoli mi byla vzdálenější a vše skvěle podtrh Steve Coogan svým výkonem. A archivní záběry, které jsou pouze záznamy koncertů, bych rozhodně vypustil. (13.09.2010)

Najlepsie zivotopisy su tie, ktore sa neboja vymyslat si, ved skutocny zivot je nezchytitelny a casto inemu ako povodcovi zivotopisu utajeny. Najlepsie zivotopisy vedia, ze dolezite je vytvorit esenciu pravdy, iluziu, atmosferu doby a zivota. A to tato posahana UK komedia o hudobnom a zivotnom style prelomu 80. rokov ma. Bojim sa, ze novy zivotpisny film Kontrol o I.Curtisovy, aj ked pravdepodobne realite presnejsi, nebude tak dobry, ako tento vymysel. (16.10.2007)

Líbí se mi, jak film dokáže vyprávět o legendách s nadhledem zahrnujícím všechny stránky zmiňovaných osobností, což je dělá lidskými. Z náčrtků vytváří postavy ve filmu, který nás zavádí do vod divokého manchesterského hudebního průmyslu. Neukazuje nic neočekávaného, ale zároveň baví. Nejen hudbou, i přístupem. Nezlehčuje pohled na věc, ani ho nedělá tíživým. Bez této rovnováhy by byl film sešlapán svou dynamičností, takhle je ale příjemnou sondou nejen do kariérního vývoje hudebně žurnalistického "guru", ale i prostředí, ve kterém se pohybuje. (07.11.2014)