Pohádka pohádek

Ano, takhle nějak vypadaly dříve pohádky. Na jedné straně plné kouzel, pohádkových bytostí, králů a královen či hlubokých citů a na té druhé spousta tragédií a hororových scén. Garronemmu se to podařilo vystihnout takřka dokonale. Měl k ruce solidní herce, osvědčeného skladatele Desplata a v Itálii si vybral ty nejkrásnější kouty, do kterých své tři vzájemně propletené příběhy zasadil. Jeden z nejoriginálnějších pohádkových počinů vůbec. 85% (20.09.2015)

Garrone se pokusil o modernější převyprávění pohádek a na rozdíl od výsledků snahy amerických převyprávění Popelek a Sněhurek výsledek není jalový. Tohle jsou necenzurované verze pohádek, které se nejspíš vyprávějí italským dětem, a ano, uvidíte sex, morbidní i zkrátka bizardní scény. Však i otec princezny s myším kožíškem se s ní chtěl oženit, protože tolik připomínala svou matku. Moje oblíbené části Pohádky pohádek jsou scény s nadrženým králem Casselem a stařenou a obří blecha Tobyho Jonese. Největší problém je, že dva ze tří příběhů sice nějak končí, ale nemají tah na branku. (08.09.2015)

Tři pro našince zvláštní pohádky zabalené v překrásném vizuálu a doprovázené magickou hudbou Alexandre Desplata. Pohádky spojuje bizarní atmosféra světa s podivnými tvory, jižanskými lokacemi a jednorozměrnými a zvláštně nesympatickými postavami. To spojení je ale magické a právě to, co je na těhle pohádkách jiné, pro mě bylo hrozně lákavé. Příběh příběhů je v mnohém drsný - ke svým hrdinům je neúprosný, ale přesto ne temný. Tak trochu Andersen na italský způsob. Jedna věc mi ale chyběla - po slibném rozjezdu a kopě nápadů se jaksi nedostavila katarze, ani jeden z příběhů nemá nijak epický nebo silný konec (nejblíž k tomu má asi princezna Violet). PS: Pokud vás také oslnily překrásné lokace, pak vězte, že se točilo v Castel del Monte (král Toby Jones a jeho přerostlá bleška), v sicilské Donnafugatě (Salma Hayek a její albínský princ) a v Roccascalegně (vilný Vincent Cassel). PSS: Cassel je sice za vilného krále, ale panečku, ten chlap má takový sex-appeal, že si to uvěřitelně rozdá i s dámským malíčkem... (04.09.2015)

Když už jednou za čas nějakou pohádku, tak nejlépe něco na takovýhle způsob. Pohádkový bizár od prý barokního autora, který na mě ovšem působil spíš renesančně, a z jehož tří paralelně vyprávěných příběhů není rozhodně ani jeden vhodný pro děti. Aspoň tedy já bych měl v dětství z téhle podívané zaděláno na solidní noční můru. Na několik solidních nočních můr. Film nepředvídatelný, neschématický, nechutný, syrový, brutální, místy až horrorový a halucinační. Erbenova Kytice je proti němu téměř střední proud. Fascinující zážitek. (26.12.2022)

Emancipované princezny, králové posedlí animatronickými nestvůrami a postavy toužící po lásce, mládí nebo rodinném poutu v dechberoucích příbězích bez šťastných konců. Matteo Garrone si vystačí s minimem slov, zato nechává diváky strhnout neuvěřitelnou výpravou a místy je trýzní tak akorát bolestivými výjevy, z kterých není dobře po těle. Malý zázrak, který by měl sloužit českým tvůrcům jako ukázka toho, že i dnes mohou vznikat epické pohádky bez CGI. Ano, koukám na tebe Tomáši Krejčí. (02.09.2015)