Případ pro exorcistu

Dívat se na to dá, ale ten poslední díl (první trilogie) byl hroznej gulásh, že. Přešel jsem počáteční podivnosti a užíval si charaktery postav, ale holt rozuzlení zápletky a vyřešení vraždy se musí umět. Střelba na konci druhého dílu působí zpětně jako trapná vějička, která má za cíl navnadit diváka na závěr - a ten je, jak jsem se zmínil, nejslabším článkem trilogie. (26.01.2015)

Řádka stylových replik pro Krobota patří k tomu nejpovedenějšímu, Majer velké +, Melíškové v detektivní roli nevěřím ani s nadsázkou, přestože její přínos pro lidský rozměr příběhu je enormní, spojenectví režiséra a skladatele je pak spíše soukromým spiklenectvím. Detektivní žánr v seriálovém formátu s kreativní sečtělostí českého autora. 2-3* (16.01.2015)

A ja zil v domeni, ze to Hrebejk nedokaze natrit Jirkovi Strachovi a ma domenka se potvrdila. Exorcistovi totiz schazelo uplne vsechno cim Ztracená brána vitezila. Neumerna natahovana jednoducheho pribehu na jeden dil predvecerni Ulice. Naprosta absence ducha kriminalek. Nesmyslne odbocky v pribehu, ktere byly pro pribeh uplne nepodstatne. Charaktery postav byly ploche jako hrudnik Keiry Knightleyove. Z hercu obstal snad jen Standa "Frajer" Majer, ne ze by to byla tak chyba hercu, jako spis castingu a uplne ztraty fantazie pana Jarchovskeho. (27.01.2015)

"Jestli ještě jednou na mě zvedneš prst a nebo cokoliv jinýho, tak ti ho narvu do prdele i s tou tvou kropenkou, je ti to jasný?!"                                                                                                                                                                                    Musím přiznat, že si mnu ruce! Detetivky jsou můj oblíbený žánr. A tady tleskám!! Příběh je logický, nejsou v něm žádné nesmysly, postavy jsou živé, mluví současnou řečí, neplácají. Venkovský buran se chová a mluví jako primitiv, kterýmu jede mozek na pivo, akademici se vyjadřují jako na úrovni, vyšetující mezi sebou kommunikují přirozeně. Netuším, kdo psal dialogy, zda Petr Jarchovský nebo Michal Sýkora, každopádně jsou napsané trefně Velké sympatie si zjískala hlavní vyšetřující Klára Melíšková. Případ se rozkývá postupně, každý díl je samostatně uzavřenou kapitolou, navazují plynule. Poslední díl shledávám jako mírně slabší. Příslib byl větší než rozuzlení, pecka nakonec se bohužel nekonala. I tak lepší průměr. Bavila jsem se. (12.01.2015)

Musím se přiznat, že jsem v naprostým šoku. Co tohle mělo jako bejt ? V dramatických scenách nám hraje kabaretní hudba, dlouhý zbytečný záběry zabíraj plochu jednoho dílu, z policajtů se tady dělaj hovada a z diváků ultrahovada. Jestliže první dva díly mě přesvědčily, že se jedná o seriálový hovno, tak třetí díl tomu hovnu nasadil rámeček. Pokud by takhle měli pracovat skuteční policajti, tak by nevyšetřili ani ztrátu třídní knihy. Jakože policajti sledujou podezřelýho z vraždy, ale místo na něj čumej na prdel nějaký rajdy ?? Navíc v době kdy šel za ní ten vrah, rajda i její prdelka byla už dávno jinde. Co mělo znamenat to vyšetřování ? To je jako normální, že policie si mě předvolá k výslechu a tam mě zesměšňuje ? Tak on civil zastřelí utočníka a polda řekne kolegyni "to je dobře že si ho netrefila ty, víš kolik by s tím bylo papírování" čili když utočníka zastřelí civil, policie to neřeší a jde na kafe ? Pro Terezku Voříškovou mám slabost, ale smysl její postavy jsem fakt nepochopil. Pan kameraman se asi dost často dívá na filmy od Michaela Baye a sám žádnou invenci nemá, takež při výslechu je dialogama i interiérem navozena komorní atmosféra, ale pan Žirian chodí s kamerou kolem stolu jak kdyby točil největší akční film všech dob. Už dlouho jsem neviděl větší scénaristicko-kameramansko-režisérsko - dramaturgickou amatérštinu jako tady. (26.01.2015)