Režie:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHudba:
Carl DavisHrají:
Lillian Gish, Mae Marsh, Robert Harron, Sam De Grasse, Vera Lewis, Mary Alden, Elmo Lincoln, Olga Grey, Erich von Stroheim, Eugene Pallette, Wallace Reid (více)Obsahy(1)
"Otec filmové režie" (prosadil dramatizující a psychologizující detail, zaktivoval úlohu kamery, osvětlení, interpunkce, herce, zavedl retro-vsuvky, dokonale pracoval s paralelní a křížovou montáží, gradoval napětí zrychlováním frekvence záběrů z různých časoprostorových rovin, vytvořil katalog dodnes platných syžetových a žánrových prototypů...), vyznavač Bible, Dickense a Emersonovy filosofie soběstačnosti a mravního zdokonalování, vnímá životní konflikty jako pravý idealista, v kategoriích abstraktního dobra a zla, se sklonem k melodramatismu. Ve velkolepě vypravené babylónské evokaci chtěl přetrumfnout všechno dosud natočené v tomto žánru (v čele s italskou Cabírií), naopak v decentním příběhu Krista se inspiroval dokumentaristickými Pašijemi, ozdobenými rozptýleným světlem a velebností rytmu. Evokace Bartolomějské noci s modře vitrážovanými scénami zaujme využitím lesku dlažebních kostek a stropů v dekoraci a má nadnesený herecký projev v divadelním stylu společnosti Film d'art, která začátkem 10. let propagovala velké hvězdy jeviště. Střih spojuje v stále kratších pasážích různé epochy v příbězích, prostoupených historickou naivitou (a sjednocovaných obrazem Naděje - ženy s kolébkou), ale čtvrtý příběh s motivem stávky dělníků a dramatem justičního omylu je inspirován mentalitou Ameriky s charakterizací sociálních vrstev, tlumočením individuálních prožitků a psychologických stavů. Kromě nepochybných přínosů objevíme ve filmu i Griffithovu slabost: sklon k megalománii a nevkusu. Tehdejší průměrný divák ještě nedokázal z plátna číst všechny složité významy, střídání časových rovin jej mátlo a tak tvůrce, investující 1,9 mil. dolarů (předtím dosáhl velkého zisku filmem ZROZENÍ NÁRODA), zbankrotoval a neúspěch ho rozdrtil jako podnikatele i tvůrčí osobnost, takže se stal obětí vlastní superprodukce. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (100)
"SOUTĚŽ: Sdružení kinomajitelů "Biografia" v Praze vypisuje tímto konkurs na stručné dvouřádkové vystižení geniální myšlenky amerického režiséra D. W. Griffitha v jeho slavném grandiosním filmu "Intolerance". Cenou poctěného textu užije "Biografia" jako vtipné a účelné reklamy k tomuto největšímu filmu světa. I. 1500 K II. 1000 K III. 500 K" (časopis Kinografia, č. 3/1921) Tak prosím... ()
Griffith byl prý posedlý tvořením velkého umění. A to je skvělé. Na Intoleranci je to vidět. Ta šílená délka je ale na němý film moc. Muselo to být moc v době vzniku a ještě víc je to teď. Velkolepé kulisy a extras ohromí, ale to ohromení nevydrží 197 minut Čtyři hvězdy jen a pouze z úcty k filmařským objevům. Za fakt, že by se měl na tenhle film někdo dívat v kuse, ale režisérovi dík nepatří. ()
Raději jsem to zkoukl na dva díly, ale nakonec bych tak úchvatný a dynamický snímek určitě zvládl na jeden zátah. Rozhodně nejsilnější byla současná linie a výtečná byla i monstrózně pojatá linie z Babylonu, ostatní mi přišly spíše do počtu. Filmu rověnž vévodí tvě skvěle zvládnuté postavy - mnohovrstevnatý Drahoušek a naprosto nekon- venční Horalka, která mě skvěle bavila. A ten závěr měl takové grády, že by se za ně nestyděl ani současný napinák plný zběsilých střihů. Nelekejte se stopáže a také se nechte Intoleranci unést! ()
Intolerancia nie je len názov, ale aj jadro filmu, ktoré vytvára všetky 4 príbehy a ktoré ich rozvíja do epických rozmerov. Je veľmi ťažké posúdiť, či má intolerancia čo povedať aj súčasnému divákovi. Veľa prvkov v nej obsiahnutých bolo postupom času a vývoja filmu dotiahnutých k dokonalosti a to takej, že sa už nedali napodobniť. Ale obhliadnúc od toho je to predsa len epický monument, sociálna freska a historický veľkofilm, ktorý sa vyžíva v obrovských kulisových scénach a komornejších emotívnych momentkách. Zo 4 príbehov do popredia najvýraznejšie vystupuje príbeh zo súčastnosti, ktorý je asi najlepšie vystavaný, či už postavami, alebo príbehom a potom pád Babylonu, ktorý je krásny, epický a historicky úchvatný. Barolomejská noc a ukrižovanie Krista sú až nepekne nevyužité, ale je pravda, že som videl len zostrihanú dva a pol hodinovú verziu. Ale aj napriek svojej dĺžke a zastaranosti sa jedná o úchvatný počin, ktorý by si mal pozrieť hádam každý ktorý film zbožňuje. Je až neuveriteľné z akou presnosťou a umom dokázal Griffith na počiatku filmového priemyslu vytvoriť niečo, čo drží pokope a vytvára súvislý sled príbehov a emócií, aj po skoro sto rokoch od svojho vzniku. ()
Griffithovo veledílo, které vzniklo hlavně proto, aby očistil svou pověst po svém rasistickém "Zrození národa". Film zobrazuje tato historická období – události v životě Ježíše Krista, starověký Babylon, Bartolomějskou noc a příběh ze současnosti, kdy je mladík nespravedlivě odsouzen za vraždu kamaráda a jeho milá pro něj vybojuje milost od guvernéra. Avšak nečekejte, že se tak děje postupně. Příběhy se neustále prolínají a dávají do přímého kontrastu. Pro film se postavila obrovská dekorace Babylonu na rohu Sunset a Hollywood Boulevard, ušili se nákladné kostýmy a Griffith film konzultoval s řadou zástupců menšin, aby zůstal politicky korektní. Když byl nakonec obviněn, že u Ukřižování Ježíše nebylo tolik Židů, tak scénu přetočil a doplnil je komparsisty Římanů. Film stál údajně astronomické 2 miliony dolarů a stal se gigantickým propadákem. Obecenstvo film nechápalo a Griffith proto film rozdělil do dvou částí Pád Babylonu a Matka a zákon. Přesto se Intolerance ani zdaleka nezaplatila. Film ovlivnil sovětskou kinematografii, především slavného Sergeje Ejzenštejna, který jí používal často jako citaci do svých eposů. Ostatně film se stal v Rusku obrovským hitem, přestože Griffith z toho nikdy nic neměl, protože tam běžely v kinech pouze pirátské kopie filmu. ()
Galerie (10)
Photo © Triangle Film Corporation
![Intolerance - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/747/159747887_00ab86.jpg)
Zajímavosti (39)
- Anglický herec Howard Gaye, který ve filmu představuje Ježíše Krista, se zamíchal do sexuálního skandálu 14letou dívkou a byl deportován zpět do Anglie. Kvůli skandálu bylo jeho jméno vymazáno z titulků. (Kulmon)
- Exteriérové stavby zůstaly stát ještě dlouho po dokončení filmu jako chlouba Hollywoodu. (Witta)
- Joseph Henabery byl najat, aby natočil nějaké scény polonahých otrokyň, aby bylo ve filmu "více sexu". (Kulmon)
Reklama