Muži, ženy a děti

„Allison Dossová se zamilovala do Brandona Lendera v sedmé třídě. Jejím největším přáním bylo, aby první pusu dostala od něj. Brandon nevnímal zamilovanost Allison vůči němu, i když jednou mimoděk pronesl, že by ji ošukal, kdyby našel díru.“ Začátek byl krásně svěží, zábavný, měl nadhled a hlavně vypravěčku Emmu Thompson, která dodávala pronášeným informacím ještě vtipnější ráz. Nějakou dobu to tak pokračovalo a vypadalo na hodně povedenou tragikomedii, jenže pak se hlas vypravěčky začal pozvolna vytrácet, s ní také lehkost a postupně i zábavnost. Film byl čím dál víc vážnější a začal zabředávat do docela obyčejného, rutinního a nepříliš zvládnutého dramatu, konec byl už úplné klišé. Ve výsledku mi to tak vychází jenom na průměr, což je velká škoda. „Ta hra se myslím jmenuje Guild Wars.“ –„ To je jedna z nejhorších! Manželský pár v Číně hrál Guild Wars tak moc, že zanedbával své dítě, až umřelo z dehydratace.“ (15.01.2015)

Prosím Vás, Emma Thompson je tam vypravěčkou, kterou pouze uslyšíte, kvůli ní jsem do toho šla a pak pic, nic i když se hezky poslouchá. Mám dost rozpačité pocity a opravdu nevím jak ohodnotit snímek, kde jsem byla v první polovině filmu přesvědčená, že to nezvládnu pro ducha, který se linul nakonec celým filmem. Druhá polovina to přece jen trochu vybalancovala hlubším pohledem na problematiku, která je s tím spojená. Nicméně Jason mě ale příliš křečovitě vedl tímto katastrofickým scénářem tam, kam chtěl on, bez možnosti úniku a to se mně přece jen trochu příčilo. (07.01.2015)

Je vtipný, jak Reitman po celou dobu filmu osciluje mezi dost povýšenou kritikou současnosti a občasným zásahem do černého. Jako většina jeho filmů působí i Men, Women and Children trochu nedovařeným dojmem, jako by věděl, co chce vyprávět, ale vždycky do toho skočil moc po hlavě a po pádu mu zbylo jen pár zlomenin. Dobří herci, fajn ústřední romance. 60% (01.02.2015)

Skvělí herci, a to i v hlasové části, ale to nic nezměnilo na tom, že jsem se do tohoto snímku nemohl dostat. Jako kdyby se nám Reitman snažil říct, že sex má následky. Tohoto tvůrce mám rád, ale tady zrovna Ameriku neobjevil, nemluvě o tom, že je to spíše povídkový film, který není nijak provázaný a ty osudy nejsou až tak zajímavé, jak by se na první pohled mohly zdát. Nelíbilo se mi to - příliš roztahané a ve skutečnosti vlastně o ničem, i když si to o sobě myslí, že to změní svět. (01.01.2015)

Jason Reitman se naposledy pustil do dramatu o vztahu mezi osamělou ženou a uprchlým vězněm. Až to zavánělo prvoplánovou červenou limonádou. Špatné to nakonec nebylo, ale o výrazně obroušených hranách mluvit můžeme. Žádný cynismus, žádný černý humor, žádné životem otrávené postavy á la Charlize Theron (Znovu a jinak). I tady je poctivý, ale jednoduše opět jiný. Vyměklý. Až někdo může namítnout, že předkládá osvětové video, kterak je výchova dospívajících těžká věc. Zvlášť když do ní zasahují internet a sociální sítě. Reitman, který má čuch na témata a talent na dialogy, skvěle zvládá načasování, stejně dobře pak dokáže vést také herce. Formálně je umírněný – i když třeba grafické prvky v okolí postav ilustrující prostředí chatu jsou svěžím přídavkem. Škoda vláčnějšího tempa. 70% (27.03.2015)