Humr

„Dnes máme ztopoření rychleji než jindy. To je dobře.“ Po Lanthimosově Špičáku jsem čekal originální a švihnutou podívanou, a také se dočkal. Svět, který stvořil, byl střelený, chladný a odosobněný, ale zároveň neskutečně zajímavý a zábavný. Tvůrce se vyžívá v absurdním, cynickém, černočerném (místy až morbidním) humoru, a já si ho užíval s ním. Ať už šlo o lovy, nacvičování scének, trestání onanisty, snahu mít něco společné (krvácení z nosu), reakci na srdceryvný dopis, ženu s olivou (!) a vůbec celý ten jejich chladnokrevný vztah (včetně zákeřné „zkoušky“), a mnoho jiných. Tahle část filmu byla jednoduše skvělá. Pak se film přenese z jedné totality do druhé, a ačkoliv hlavnímu páru (a jejich vyvíjení nonverbální komunikace) fandíte, už to není tak poutavé. A s výjimkou tancování, kytarového koncertu či sabotáže ani tak zábavné, i přes ten zlomyslný závěr. Proto to celkově vidím „jen“ na silné 4*. „Viděl jsem ženu, která kulhala.“ - „Má jen vymknutý kotník. Za pár dní bude chodit normálně.“ - „To je škoda.“ - „Ano, je to škoda.“ (18.04.2017)

Nebudem "lobovať za Lobstera", ak tento málo pravdepodobný alternatívny svet niekomu nesadne, nič s tým neurobí. On je totiž tak "od veci", že môže byť iba metaforou sveta nášho a jeho pravidlá sú pravidlami ľudí s trochu odlišným myslením, ale zato rovnakými citmi, ako máme my. Nie je to pre mňa totiž svet budúcnosti našej, ale svetom jednoducho iným. Lobster by sa mohol stať kultovým dielom introvertov. Viac ho vnímam ako film o postavách a ich nutnej pretvárke, ako politickú alegóriu, bavilo ma si spájať ich hraničnú situáciu a rozhodnutia so stavom vzťahov našej doby. K úplnému nadšeniu mi však nestačí iba intelektuálny rozmer (ten tiež nemusí mnohým sadnúť), film ma musí aj silnejšie emocionálne zasiahnuť, alebo strhnúť, čo Lobster nedokázal. (20.01.2016)

Filmová výzva 2018 - Řecko. Absolutní filmový úlet - v pozitivním slova smyslu, pokud jde o námět a úvodní půlhodinku, v negativním slova smyslu o celkové zpracování námětu a dvě zbývající třetiny filmu. Velká škoda, protože z toho mohl být jeden z nejzajímavějších filmů posledních let. Výborně obsazení, Colin a Rachel dohromady s ledově chladnou Léou tomu jen nahrávaly. Nicméně vznikl bezmála dvouhodinový film, který se od slibného začátku potácí, až se utopí v nudě. Bylo potřeba jen zručného scénáristy a dramaturga, který by se nebál. Mám rozporuplné pocity a jedno vím zcela jistě, na tento film i po letech nezapomenu, ať už v pozitivním nebo negativním slova smyslu. (31.03.2018)

Orwellovská černohumorná romantická satira... Bizarní? Jednoznačně. Originální? Nesporně. Dotažené? Ani zdaleka. První hotelová polovina neporovnatelně lepší druhé zálesácké, která dojíždí především na neexistující jiskření ústřední "navzdory všem" tokající dvojice a postupné vyznívání do ztracena (a ne, tím nemyslím finální scénu). A teď něco úplně jiného. (13.03.2016)

Ve velmi blízké budoucnosti žije společnost podle přísných pravidel. Kdokoli přijde ve městě o partnera, má 45 dní na to, aby našel nového, jinak bude proměněn ve zvíře dle vlastního výběru. A to jenom proto, aby dostal druhou šanci. Seznamování probíhá v hotelu uprostřed lesů. Hromadnými aktivitami to tu připomíná podnikové soustředění, všechno dění také podléhá přísné kontrole. Za masturbaci vám například strčí ruku do žhavého topinkovače. Hoteloví hosté se tu učí, jak snadný je život s partnerem a ve volných chvílích vyrážejí do hvozdů lovit ty, kdo z civilizačního zařízení utekli a rozhodli se žít samotářsky. Za každé tělo získají jeden den v hotelu navíc. (17.06.2020)