Kostka 2 - Hyperkrychle

Jednička byla tak jednoduchá, až se mi to líbilo. Dvojka je tak složitá, až se mi to taky líbí. Ta nesmyslná překombinovanost musí štvát každého, ale mě to přišlo docela... legrační. Mnohem víc mi vadil prapodivný nástup herců. Hlavní hrdinka mi jakž takž sympatcká byla, ale ostatní herci už byli horší. Přesto dám nechutně vysoké hodnocení, protože styl tohohle filmu se mi líbil. (12.12.2009)

Jedničku jsem neviděla a to je možná chyba. Připadala jsem si, jako bych byla taky hozena do tohohle labyritu, protože jsem vůbec netušila, co se tam děje (a ne že k tomu by mi jednička nějak pomohla) a chápala jsem jen některé moudré výjevy všech těch "chytrých" lidí. Přesto jsem se alespoň moc nenudila a koukala jsem teda jen na ty "různé" zajímavé krychličky, kterých jsem si teda užila požehnaně. (25.02.2005)

Tak předně nejde o pokračování Kostky. Společná je jen kostka, která má ale naprosto jiné vlastnosti. Takže jestli čekáte na vysvětlení "jedničky" tak jako já, jen ztratíte čas. Za další nejde moc o horor, ale o nejšílenější sci-fi, jakou jsem snad viděl (pardon, asi tak na stejno s matrixem). Výhodou je, že celý film má i závěr, takže aspoň částečně pochopíte, o co šlo; po fyzikální stránce si myslím, že to je nesmysl, ale to je jen názor, třeba ho po pár letech studia fyziky změním :) (23.09.2008)

Tento názor se také může zakládat na tom, že jsem neviděl první díl Kostky. Digitální efekty jsou na úrovni, zvláště rotující koule se podařilo. Nejvíce však ve filmu zaostává scénář a herci, jejichž herecké výkony jsou opravdu strašné. Pokud bych se po zhlédnutí snímku ještě nepodíval na bonusy, jistě by mi uteklo spoustu podrobností, které ve filmu jsou. Vlastně se zdá, že bez spuštění filmu o filmu divákovi unikne spousta zkutečností a je tak ochuzen o spoustu (nejen) detailů. Například scéná s milujícím se párem a její následné prostřihy a rotace. Ani by mne nenapadlo, že je v kostce změněn čtvrtý rozměr, časoprostor, spíše jsem se domníval, že jsou to prostřihy mezi různými realitami. Stejně tak byla matoucí stěna, která byla připravena rozložit vše, přes co projde. Záběr to byl vydařený, ale - i když v tomto případě to jistě moudřejšímu divákovi neunikne - také mi nepřipadalo že se jedná o překládání kostek, tedy protínání přítomnosti (jako minulosti) a přítomnosti (jako budoucnosti). A to ani nemluvím o konce, který mi stále nějak uniká a místo zodpovězení otázek nám přidává jen nové, které se nám nejspíš nepodaří nidky rozluštit. Pokud se nad filmem zamyslím jako nad celkem nemůžu tomuto nezdařilému béčku dát více než hvězdičku a tu jen za digitální efekty (24.08.2005)

Film videný v TV. Celkom ma pobavil Jednotku som vtedy nevidel. Ten večer keď som to sledoval ma to celkom pobavilo. Zopár ľudí sa prebudí v kocke a nevedia ako sa tam dostali tak prechádzajú s jednej kocky do druhej. Situácie sa vyhrocujú, nervy praskajú a nikto nevie ako sa odtiaľ dá dostať. Nečakaný koniec ma pobavil (22.01.2013)