Smradi

Po sedmileté tvůrčí přestávce natočil Tyc oproti předchozím dílům formálně dost umírněný film, který v některých momentech vypadá až televizně či dokumentárně. To ale pouze odpovídá vybranému tématu, adaptaci skutečného příběhu rodiny potýkající se s xenofobií nového bydliště. I přes tuto zdánlivou umírněnost je ale film opět vizuálně velmi zajímavý, hlavně díky kameře Patrika Honzauera. Velmi netradiční je v tomto filmu práce s humorem, který zde nepůsobí jako odlehčující prvek, ale naopak atmosféru ještě vyhrocuje a sarkasticky komentuje. Tradičně bravurní herectví Ivana Trojana i debutující Petry Špalkové působí v kontrastu s dětskou spontaneitou a nevázaností velmi přirozeně. (04.06.2014)

Námět byl skvělý. Bohužel byl zabit nepřesvědčivými dětskými hereckými výkony. Naopak (jako vždy) vynikající byl Ivan Trojan. Ale na škodu bylo i nedořešení hádek s rasistickým sousedem. Ale vcelku se dá říct, že má tenhle film jeden velký plus - konečně otevře diskuzi o problémech rómských dětí adoptovaných "normální" rodinou. A proto stojí za to, se na tento film kouknout. (17.04.2004)

Adoptovat v České republice romské děti je jako dráždění hada bosou nohou. Ale to si určitě Tereza Boučková brzy uvědomila. Česká společnost je holt taková. Napsat o tomto ožehavém tématu scénář byl dobrý nápad. Smradi se mi líbili, herecké výkony Trojana a zvláště Špalkové byly vynikající. Jediné k čemu mám výhrady je ten konec. Tak trochu mu dochází dech. A co vlastně měly znamenat ty detailní záběry tváří??? (14.04.2004)

Krásný film, který vystihuje českou morálku, občas skvělé hlášky, přesto jsem srašně zklamán. Mělo to nakročeno k něčemu mimořádnému, mohl to být první film, který krásně vystihuje český rasismus, ale ten potenciál úplně vyprchal. Takový film podle mě potřebuje nějaký závěr, ne jenom to, že adoptovat cikána je pěkná fuška. Např. adoptované děti mohli vrátit do dětského domova nebo aspoň rodiče mohli na konci pronést nějakou chytrou větu ve smyslu: "přeci každé dítě má právo na rodiče" nebo "nevzdáme to". Kniha podle které film vznikal (Rok kohouta) taky nějak skončila. Mrzí mi to, ze začátku to vypadalo na nový český kultovní film, pak ale začala místy pokulhávat režie a na konci i scénář a film se vrátil k šedému průměru (možná lehký nadprůměr abych byl přesný). (17.07.2011)

Tento film je pro mé hodnocení specifický, jelikož jsem měl tu "čest" se zainteresovanými osobami se osobně potkávat, především pak s dvojicí romských hochů. Sledoval jsem jejich životní vývoj z kloučků, co se snaží mít záliby jako fotbal, přes nárůst agrese vůči ostatním klukům a konče jejich úprkem z rodné vesnice, který jsem zaznamenal až posléze ve 13. komnatě Terezy Boučkové. Z těchto důvodů mám na celý průběh jiný pohled. Film se nešťastně ubírá jedním a prostým směrem, snaží se diváka jasně upoutat k jednomu názoru, nicméně si zaslouží víc rozvinout povědomí matky a otce dětí, jejich vývoj a především snahu jít proti vrozeným dispozicím dětí romského původu, který je však ve většině případech nakonec zbytečný. 65 %. (11.05.2013)