Jako ty

Lidstvo postihla jistá Velká válka, oni žijí v chladných komunitách, pracují v podivných týmech, fyzický kontakt a emoce jsou naprosto zakázané a potlačované, jsou vyjevení z čmeláka, žijí po jednom, před spaním řeší hlavolamy, ctí tvrdá pravidla, jsou mírumilovní a klidní. A mezi nimi je jistý Silas, který právě „chytl“ oslabující nemoc, kdy jeho problémové geny znovu ožívají. „Čistá“ podle všeho není ani Nio, dívka, která odmítla jít k doktorovi, ale Silas to na ní poznal. Zakázaná láska, šnečí tempo a futuristické aranžmá. Režisér Drake Doremus, autor pro mě dvou velmi slušných vztahových kousků Zamilovaní a Breathe In, tentokrát docela zklamal. Rozhodl se pro ambiciózní látku, využívá japonskou architekturu, nerozvíjí striktní pravidla téhle společnosti, sází na příběh. Jenže ten nemá pevné švy. Chemie mezi těma dvěma navrch není nějak zvlášť silná, oba se sice snaží, ale na slušné herce a atmosféru to tentokrát neuhrajeme. Chybí spád, chybí vyloženě dramatické momenty. Ale něco do sebe to přeci jenom má. Uvidíme, s čím mladý tvůrce přijde příště. Možná méně ambicí. (22.07.2016)

Skutečně zvláštní a ojedinělé komorní sci-fi drama, které určitě není pro masové publikum. Celý film je postaven prakticky jen na emocích, o kterých to vlastně i celé je a myslím, že tento snímek tak mohou docenit právě jen skutečně též emočně „vyspělí“ diváci. Zápletka je tedy poměrně jednoduchá, zároveň by se ovšem dalo konstatovat, že i docela originální, především tedy co se zpracování týče. Na mě to každopádně zafungovalo opravdu hodně, s ústřední dvojicí jsem soucítil na maximum a upřímně jsem jim držel palce, okamžiky jejich postupného sbližování byly opravdu silné a přesvědčivé, tvůrci navíc nikdy nesklouzli k nějakému emočnímu vydírání, či kýčovitosti, zároveň ale i přes chladnou, až depresivní atmosféru nesklouzli ani k nějaké odtažitosti, či nezájmu, prostě se jim podařilo najít zlatou střední cestu, která byla působivá přesně tak, jak měla a to musím vážně ocenit. Hodně mě oslovil i styl snímku, který se dá považovat, i přes svou též jednoduchost, za velice výrazný a to především díky své vizuálně kontrastní působivosti. Velkým trumfem této podívané je pak i ústřední herecké duo, sympatický Nicholas Hoult a přenádherná Kristen Stewart zde totiž tvoří dokonalý pár, který si snad ani nelze neoblíbit. Equals je zkrátka podívaná, na kterou musí mít divák každopádně náladu a klid, ovšem pak si z něj může odnést i opravdu působivý a emočně velice silný filmový zážitek. (17.11.2017)

Další totalitní (komunistické) sci-fi o tom, jak vytvořit dokonalého člověka. Tentokrát chtějí udělat z lidí bezcitnou loutku, neschopnou jakéhokoli citu nebo emoce, nedejbože lásky! Kdo přece jen nějaký cit projeví, je bezpodmínečně nahlášen a prohlášen za nemocného. No a kdo se nevyléčí, tak co s ním? Likvidace! Vynikající komorní drama, které opět potvrzuje, že ve sci-fi není třeba vizuálních efektů, startujících raket ani mimozemšťanů, když je tu dobrý nápad a ten nápad je zrealizován tak, jako právě Equals! Strhující závěr s jiskřičkou naděje pro lidstvo. (27.09.2016)

Ocitáme se ve světě, kde je každý člověk naprogramovaný, dělá každý den to stejné, nemá žádné emoce, avšak najdou se dva lidé, kteří vnímají, že tato rutina je špatná. Ten rutinní svět bez emocí je velice nudný, což se i skvěle podařilo filmu zachytit, což je plus. Tím pádem však je i ten film trochu nudný, což je zase mínus. Celkově bych to tedy zhodnotil tak, že film je určitě zajímavý, akorát je celou dobu stejně pochmurný, nijak zvlášť se nerozvíjí. (01.12.2017)

Uchopení zajímavého námětu jenže nevyužitého potenciálu kde se nic neděje a tváří se že by se něco mělo dít jenže bohužel se nic neděje a dostáváme reklamu na kondom (ne doslova). Opravdu nemohu najít vhodná slova na tento film,co mohu vyzdvihnout že tento film má pěknou kameru, pěkné vizuální efekty,atmosféru,soundtrack, jenže k čemu mi to je platné když se ve filmu nic nestane a jen vidíme ubohou romantiku kde se jen brečí ? 35% (22.07.2016)