Jako ty

Jakápak antiutopie? Vždyť tohle je utopie! Neexistují konflikty, všichni se mají dobře, spolupracují, společnost někam směřuje (do vesmíru), umění je rozvíjeno a podporováno, každý dělá to, co mu jde a co má rád, neexistují prakticky žádné zákazy ani příkazy, protože každý dělá a chce dělat to, co je správné. Daní za to je holt absence neformálních sociálních kontaktů a intimností, což ale vadí pouze nemocným jedincům - a proto společnost usiluje o vyvinutí léku, aby těmto chudákům pomohla. Vlastně ani tyto nemocné ale v podstatě nikdo nijak nediskriminuje, nikdo nad nimi neohrnuje nos - ano, lidé se bojí, aby se od nich třeba nějak nenakazili, ale zároveň s nimi taky soucítí, a to dokonce tak, že semtam přimhouří oko i ten, kdo by to opravdu neměl dělat! Kam tím popisem mířím? Bez záporáků čili bez hrozby prostě není žádné napětí a vychází z toho jen architektonicky zajímavý slabý odvar romanťárny s nádechem sci-fi. I nad těmi třemi hvězdami jsem váhal, ale pak jsem si řekl, že rovněž i já přimhouřím oko. (31.08.2016)

Zaujímavým filmom tohto roku vyzeralo byť aj "Equals." O svete, kde sa buduje spoločnosť, no emócie, láska tu neexistujú. Existuje však choroba S.O.S., ktorá je práve najväčším nepriateľom týchto mieromilovných ľudí. A to sú práve emócie. A tak sa to snažia liečiť. V hlavných rolách tu máme Kristen Stewart a Nicholasa Houlta a musím povedať, že svoje postavy dali veľmi dobre. Aj v stavoch bez emócií, aj keď sa v nich búria všetky pocity. Čo by som ešte mohol pochváliť je vízia budúcnosti a aj vizuálne film celkom vyniká vo svojich tyrkysových a modrých farbách. Je to trošku zvláštne, ale nevyzerá to zle. Plus aj postavy sú tu dosť sympatické. Minimálne tie, ktoré majú aj nejakú osobnosť. No občas mám pocit, že sa nevyhneme niektorým klišé a potrebujeme mať hlavne pri závere veľkú drámu, ktorá je podľa mňa až trošku moc. Plus Kristen Stewart tu má svoje neverbálne gestá, ktoré občas môžu vyzerať pre niektorých komicky. Pretože je to Kristen Stewart, a takto sa tvári nech sa cíti akokoľvek. Ale ja by som na ňu v tomto filme až tak nenadával. Myslím si, že sa so svojou rolou popasovala celkom dobre. A plus sa mi páči, že aj Silas aj Nia sa toho čo sa v ich vnútri deje doslova až boja. Nápady by boli, spracovanie nie je úplne stopercentné, ale myslím si, že čo sa týka tohtoročných sci-fi, "Equals" patrí medzi tie lepšie. A stojí aspoň za jedno zhliadnutie. Hodnotenie: B (04.08.2016)

Nuda v budoucnosti, ve které jsou emoce smrtelnou chorobou. Příběh by bohatě vystačil na středometrážní film, jelikož v celovečerní podobě působí celkem utahaně. Chvílemi teda má i nějakou atmosféru, ale opravdu jenom chvílemi. Ono tady taky není moc co vyprávět, to je hlavní problém tohoto filmu. Navíc ve finále to je jak z Romea a Julie - navíc mě zklamalo, že jsem se na konci nedozvěděl, jak to bylo s tím Poloostrovem, jestli tam někdo žil nebo ne. Na to jsem byl fakt zvědavý a ono to skončí takhle utnutě. A už vůbec nechápu, že když Velká válka zničila skoro celý svět a přežily jenom dva "státy", proč jeden je (s největší pravděpodobností) plný ruin a ten druhý je strašně futuristický. Kdo to vybudoval, kdo to stihl vybudovat a provozovat, proč to tam funguje tak, jak to tam funguje? Prostě mi ten film připadal strašně nedotažený. A taky utahaný. 2* (30.10.2019)

"Členové Zdraví a bezpečnosti zpacifikovali dvě osoby, které se dopustily pohlavního styku. Obě byly převezeny na oddělení Deformované emoční neuropatie DEN, kde jim budou v detenci podána emocionální supresiva." Už se těším na dobu, kdy se mi bez zabudovaného čipu nezvedne ani záchodové prkénko, budu idiotům ze zkumavky děkovat za kritiku a nařízení EU mi zakáže provozovat či snít o sexu. To bude tak skvělé a vyrovnané. Snad budou alespoň v kinech promítat filmy o zákazu emocí. Já už jsem jich viděl poměrně dost, ale žádný z nich mě nedokázal tak skvěle ponudit jako tento. (15.02.2017)

Táto téma o svete budúcnosti, kedy spoločnosť funguje úplne mierumilovne, keďže emócie boli zakázané, no aj tak sa dvaja ľudia do seba zamilujú a v tomto pre vzťah nehostinnom prostredí urobia všetko preto, aby im to vyšlo už bola spracovaná nespočetnekrát, či už v akčnejšom, alebo aj prepracovanejšom prevedení, ale aj Equals má rozhodne niečo do seba. K emóciám sa tu opäť pristupuje trochu inak, v tomto prípade sú považované za chorobu, ktorá sa ale zatiaľ aspoň čiastočne dá liečiť, čo sa od každého nakazeného aj očakáva a ak mu to nevyjde, jediným východiskom je smrť. Takže aj keď je to po dejovej stránke jednoduché, úplne priamočiare a aj dosť komorné, ale mne to aj tak veľmi dobre sadlo, spoločnosť je predstavená ideálne, rovnako aj to postupné zbližovanie hlavných hrdinov, teda hlavne z pohľadu mladíka, ktorý si začína uvedomovať, že sa asi zamiloval a síce tých problémov so systémom kľudne mohlo byť aj viac, prípadne mohli byť napínavejšie, lebo o život tu zase tak moc nejde, ale v tomto prípade ide predsa len o niečo iné. O nejakú akciu tu určite nejde, tu sa nenájde absolútne nič, čo by s ňou mohlo súvisieť. Toto je založené na atmosfére a pocitoch a tu Equals funguje veľmi dobre, hlavne spoločné scény hlavných hrdinov sa mi dosť páčili. Obsadenie mi tiež až prekvapivo dobre sadlo, hlavné duo Nicholas Hoult a Kristen Stewart si ma hlavne časom dosť získali a ako bonus je tu ešte Guy Pearce v jednej z vedľajších úloh. A o záporákov tu tentoraz vôbec nejde, tento film je predsa len postavený trochu inak. Drake Doremus odviedol výbornú prácu, s jeho doterajšou tvorbou nemám žiadne skúsenosti, ale toto zvládol veľmi dobre, vizuálna stránka a aj atmosféra sú výborné. Takže Equals sa určite nezaradí medzi tých výrazných predstaviteľov tohto žánru, na ktoré sa oplatí pozerať opakovane, ale aj tak ma to príjemne prekvapilo, čakal som menej, ale vďaka dobre zvládnutým spomínaným kladom sa mi to dosť páčilo. 75% (22.07.2016)