Tma přichází

Na doporučení časopisu "Reflex" jsem shlédl tento neobyčejně pojatý dokument o dokumentu, který vznikal vlastně ještě ke konci války a těsně po ní. Na výrobě filmu se měl podílet i Alfred Hitchcock, ale tento "Mistr hrůzy" byl tak šokován a zhnusen tou skutečnou hrůzou, jakou viděl na materiálu, natočeném kameramany z osvobozených koncentračních táborů, že se ani nedodíval a jeho spulupráce se smrskla jen na několik rad tvůrcům dokumentu. Souhlasím s mým oblíbeným Reflexem, že by se měl každý dodívat a promítat by se to mělo povinně i ve školách a ne jej zakazovat, kvůli "nevhodné emocionální zátěži". Zapomínat na takové věci se nesmí! Nemuselo by se to vyplatit! (18.05.2015)

Až po zhliadnutí filmu Mlyny smrti, 1946 som sa rozhodol trocha sa venovať aj tomuto filmu. Tento dokument vznikal predovšetkým v západnej zóne v mesiacoch apríl a máj 1945, kedy boli Spojencami oslobodené koncentračné tábory Buchenwald, Bergen Belsen, Dachau a ako posledný vo filme zdokumentovaný bol koncentračný tábor Ebensse. Na základe žiadosti britského scenáristu Sidnay Bernsteina boli do filmu German Concetration Camps zapracované aj sovietske filmové zábery zriadené v Majdaneku a Osvienčime. Na spracovanie množstva filmových pasov s dokumentárnymi zábermi z koncentračných táborov bol prizvaný aj britský režisér Alfred Hitchcock. A keďže tento dokumentárny film je neporovnateľne kvalitnejší a dravejší, ako film amerického Poliaka Billyho Wildera aj napriek tomu vzniknutá prvá verzia tohto dokumentu bola zatvorená do trezoru na celých 70 rokov. . A tak obrovské množstvo dokumentárnych filmov z najväčšej hrôzy v dejinách ľudstva, dokumenty z koncentračných táborov boli uschované z politických dôvodov. Po oslobodení koncentračných táboroch a znormalizovaní sa oslobodených väzňov sa začali veci obracať nečakaným smerom, mnoho z týchto táborov - tisíce ľudí, ktorí prežili, zostali opustení a napríklad len z Bergen Belsenu sa 20 tisíc ľudí odmietlo vrátiť do svojich krajín, ale všetci chceli odísť a usadiť sa v Palestíne, Veľkej Británii, USA alebo Kanade (môj komentár k filmu Vlny slobody, 2008). USA, Kanada a Veľká Británia povedalo rozhodne nie, nechceli stovky tisíc bezdomovcov bez majetku a bez štátnej príslušnosti. Len v mesiacoch máj až júl odišlo do Palestíny 20 tisíc preživších židovských väzňov, odtiaľ sa buď ihneď vrátili alebo boli internovaní v zberných táboroch v Palestíne. Tak sa začali tlaky politikov na situáciu v Nemecku a okolí. Churchill v Nemecku videl svojho ďalšieho spojenca proti Sovietskemu zväzu a preto nevidel dôvod, aby film z hrôzami z koncentračných táborov bol niekde premietaný. Ale Američania tento dokument chceli prezentovať predovšetkým v oblasti svojho mocenského vplyvu v Nemecku a tak sa podujal Billy Winder (americký scenárista a režisér poľského pôvodu) a ten vytvoril zlátaninu v podobe propagandistického filmu, ktorý bol ďaleko za pôvodným úmyslom Bernsteina a Hitchcocka. Ale to už zase je otázka studenej vojny. (16.08.2018)

Dokument o tom, kterak se tvořil dokument, ale vesměs je to jen jedna z dalších výpovědí o nacistických zvěrstvech. Co mě překvapilo byl fakt, že některé z nejznámějších osvětimských záběrů byly až dotáčky několik dní po osvobození, ale na druhou stranu co čekat od Sovětů. Novinkou pro mě byly i záběry Němců korzujících pod dohledem Spojenců po koncentračním táboře. Člověk cítí zadostiučinění, když vidí, jak se rozesmáté ksichty Helmutů tváří v tvář všem těm svinstvům mění. Night Will Fall sice není tématicky nejlepším dokumentem, ale svou sílu, chce se říct bohužel, má. 85% (08.03.2015)

Existovali koncetračné tábory po celej Európe,napríklad ľudovo najznámejší je Auschwitz,ktorý je zachovaný,je ich neúrekom:Buchenwald,Dachau,Bergen-Belsen,Majdanek... V týchto likvidačných táboroch praktizovali činnosť,ktorá spočívala vo vyhladení židovskej rasy podľa postupného systematického vyvražďovania,najprv vyhladovanie na smrť,alebo volanie do spŕch,pustenie cyklónu B,jedovatého plynu,ktorý ich všetkých usmrtil,potom spaľovanie v krematóriach,sú veľké masové hroby!!! Ako postupne prichádzali armády sovietov,britov,američanov,ktorí oslobodzovali koncentráky,tak kameramani týchto národností sa ocitajú na mieste tak hroznom,tak spustošenom,tak extrémnom,tak brutálnom,tak krutom,že ak si niekto predstavuje,že ako vyzerá PEKLO,tak nie je problém sa presvedčiť,že existuje a je na Zemi! Nacistickí kokoti a brutálne dozorkyne praktizovali niečo,čomu sa nedá uveriť,bohužiaľ tieto archívne zábery nikoho nešetria,pod dohľadom svetoznámeho ALFREDA HITCHCOCKA,za účasti väzňov z týchto campov mám sprostredkované neuveriteľné kruté zábery kameramanov,ktorí neveria vlastným očiam,zdokumentovali tieto zničujúce zábery a fotografie ma tak dojali,zosmutneli,zničili,že tieto hovädá nenávidím do konca života,táto skurvená zgerba má na konte likvidáciu viac ako 6 miliónov obetí,kde by som sa mal ísť pozrieť do koncentračného tábora Auschwitz,aby som na vlastné oči vedel,čo znamenalo byť židom,kde môj hlavný šéf by bol despotický Mengele a Himmler! Som rád,že som nežil v tej dobe,nie som žid,nemám nič proti nim,a toto,čo robili tieto zvery,tak to by nepraktizovali ani zvery! Strašný pocit je ten,čo dokáže urobiť človek človeku...!!!! (03.02.2015)

Pohled do pekla skrze černobílé obrázky. Dokument s hlubokou emocí, úzkostná „podívaná“, která přináší především v první půli minimum nových, šokujících či objevných informací, ve druhé pak přichází s příběhem o jednom odloženém dokumentu…tenhle příběh (který spíše sráží výsledný dojem) je ale člověku celkem buřt…. O něj fakt nejde. To černobílé peklo prostě mluví hrozně moc nahlas, řve to, pálí to, pod žebry tíseň, věty jdou tak někam kolem… Doporučuji nedoporučovat slabším náturám. Těžko hodnotit celkový dojem z práce týmu, který na dokumentu pracoval, ty stařičké záběry fakt přebíjejí všechno ostatní… Záběrům a jejich poselství dávám hvězd milion, filmečku třeba tři… (17.08.2015)