Kočka

Rozhodne nie je jednoduché nakrútiť celovečerný film, kde postavy už neprechádzajú žiadnym duševným vývojom. Tým si táto manželská dvojica prešla už za posledných 25 rokov a my tak už len sledujeme súčasný stav zúfalstva, rezignácie, nenávisti, ale aj lásky niekde tam úplne v najhlbších hlbinách duše. Jednoducho treba vydržať až do konca, nech slovo koniec znamená čokoľvek. Granier-Deferre si nedáva servítku pred ústa a ukazuje veci tak, ako sú. Respektíve ako vždy boli a budú a možno aj preto je najlepšie si vychutnať opojenie z lásky v tých momentoch, kedy ju skutočne cítite. Paralela s meniacim sa mestom, kde sa všetko búra a staré objekty striedajú nové, je veľmi trefná. Nakoniec ale celý film stojí najviac na výkonoch Jeana Gabina a Simone Signoret. (28.01.2019)

Jeden z filmů, který mě po citové stránce totálně rozhodil a já doporučuji všem, kteří se na něj chystají, aby si oblékli několik ochranných emocionálních vrstev a nedívali se na něj v pozdních večerních hodinách. Známé úsloví, žijte spolu a ne vedle sebe, tady nabylo takových rozměrů, který je snad možný i v reálu, ale pak je opravdu nejlepším řešením to, co zvolil i Geoges Simenon ve své knize. Jinak to byl herecký koncert, který jsem samozřejmě očekávala a Simon s Jeanem byli neskutečně a skvěle sehranou dvojkou. Někdy si myslím, že kdyby Gabina jen postavili před kameru, aniž by musel cokoliv hrát, tak to bude taky tak silný zážitek. Vynikající i když zdrcující. (06.12.2013)

Jak si před svědky kdysi dávno svatosvatě slíbili.... ( v dobrém i ve zlém ), tak i dodrželi. Problémem je, že to dobré mají již za sebou. Snímek Kočka je mrazivým psychologickým ( komorním ) dramatem jednoho nenávratně se hroutícího vztahu dvou stárnoucích manželů. Juliena ( J.Gabin ) a Clémence ( S. Signoret ). Procitnutí přichází již příliš pozdě.....Je to herecký Koncert s velkým K těchto dvou zmiňovaných. Hrají, až z toho člověka srdce bolí. Žádná rozmáchlá gesta, tady se hraje výrazovými prostředky. Stačí jeden pohled do jejich tváří a člověk " to tam vše vidí, cítí, věří....". To se NEDÁ popisovat, to musí člověk jednoduše VIDĚT na vlastní oči. p.s. až se z toho vzpamatuji, půjdu se poohlédnout po knižní předloze od G. Simenona. (19.09.2010)

Nejmrazivější emoční film "Staré Francie".! Pro svou neutěšenou atmosféru zchudlého předměstí francouzského velkoměsta. Pro tak silný emotivní zážitek, kterým si každý nutně musí projít, když jej shlédne. Bolí mne u srdce za ty dva, když si vzpomenu na plačtivou melodii zpovzdálí brutálních hádek a neúprosného života staršího páru, jež spolu více nemůže vydržet, ale za vším je jen silná láska, pouto, které však ani jeden z nich neumí již po těch letech vyjádřit a jen smrt nalezne pro oba odpověď. S naším Romeo a Julie je to vrchol filmové a tv tvorby.! (09.12.2006)

Dusivé, ako ten prach po rozbúrenom dome. Doslova psychoteror zo života dvoch starých manželov bez akejkoľvek pozostalej lásky. Od začiatku film pôsobivo buduje symboliku rútiaceho sa života v uliciach s domami na zbúranie. Samostatné nakupovanie a život v jednom dome, samostatné postele v jednej izbe, spoločný pobyt skoro bez jediného slova v konfrontácii s minulosťou cirkusových artistov. Príchod malej "kočičky" do domu sa stáva hybným momentom, ktorý na jednej strane vyvoláva konflikt, na druhej strane jedine tento konflikt umožňuje Julienovi a Clémense ešte si nejakým spôsobom spolu nahlas prehovoriť. Ďalej už sa odohráva čím ďalej, tým mrazivejší vývoj vzťahu medzi opusteným Julienom, ktorý nachádza utešenie v drobnom zvieratku a útočisku u recepčnej blízkeho hotela, a tyranizujúcej, vypočítavej Cleménse. Krásne oči útulnej kočičky, vynikajúce herecké výkony Jeana Gabina a Simone Signoretovej, dychberúca výpoveď spoločnosti a silný prežitok bez jediného hluchého miesta. Film, ktorý prináleží k tomu najlepšiemu, čo vo francúzskej kinematografii vzniklo. (100%) (52 rokov filmu za 52 týždňov) (04.04.2019)