Bosch

I got a feeling that I can't let go. O seriálu platí v zásadě nemlich to samé, co o jeho knižním předobrazu. Nejde o nic, co by jakkoli posouvalo žánr, udávalo směr či vás napadlo při vyjmenovávání klenotů na poli thrilleroidních temných kriminálek, ale zároveň je to na hony vzdáleno tomu, aby byl autor degradován mezi nespočetné zástupy tuctových rutinérů, na které usedá prach v knihkupectvích i knihovnách. Je to prostě sakra kvalitní žánrová literatura a velmi dobře odvedené řemeslo. A seriál je rovněž takový; poctivé, kvalitní a dobře odvedené řemeslo s retro přístupem zaseknuté v devadesátkách během období "sto a jedné variace na Mlčení jehňátek/Sedm"; zda to budete brát jako klad či zápor je čistě na vás. Je třeba tedy počítat s tím, že chtě nechtě se to ve prospěch zvýšení tenze uchyluje k žánrově ospravedlnitelnému ne zcela logickému chování postav. Do jisté míry překvapí, že oproti předloze je to více procedurální a nikam se to nežene. Největší výhrou je (krom stylové znělky) obsazení Harryho Bosche Welliverem. Role detektivního samorosta mu sedne jako dlouho nikomu jinému. Výhra je to pak dvojnásobná, jelikož to na něm stojí i padá; scény, kde by nebyl (až na občasné výjimky potvrzující pravidlo z pohledu Waitse), spočítáte na prstech ruky nešikovného tesaře. A spíše než herečtí kolegové z masa a kostí mu u toho sekunduje Los Angeles jako takové a jeho genius loci. Jediné co místy působí nepatřičně je, že jde o souvislý děj a někdy ty využívané (pod)zápletky z různých nesouvisejících předloh (především temno-thrilleroidní Echo Park a čistě detektivní City of Bones) působí do jednotné dějové linie poněkud těžkopádně naroubované. Druhá série se s tímto vypořádala znatelně lépe a přechody mezi jednotlivými dějovými linkami z různých knih (především Trunk Music, The Drop a trochu The Last Coyote) již tolik nebijí do očí. Ostatně tato série není sice vyloženě lepší, ale působí dynamičtěji (krom zmíněných obroušených hran jednotlivých linií částečně i proto, že tentokrát to není čistě jen o Harrym, ale prostor dostávají i ostatní) a ještě o řád oldschoolověji než minule. A to už to i v první řadě byla jedna velká nostalgická pocta stylu a tempu devadesátkových thrillerů a kriminálek. Škoda snad jen závěrečné epizody, která uhne výrazně jiným směrem a to na úkor dějových linií předchozích devíti dílů. Třetí série trpí na volnější rozjezd, kde navíc znatelně hapruje "trademarkové" míchání více linií z několika předloh do jedné (tentokrát The Black Echo v kombinaci s A Darkness More Than Night) a i kvůli tomu se bije nezvykle meta linie kolem vendety megalomanského režiséra s tou o čachrech příslušníků speciálních jednotek s tou o maniakovi na kole. Jakmile se to ovšem rozjede, tak to obsahuje jedny z nejlepších pasáží celého seriálu. Jinak je to na stejné vlně jako druhá řada; což je dobře, jelikož právě v ní si to na rozdíl od té první našlo vlastní ksicht, který na první pohled sice může vypadat jako jedno policejní klišé vedle druhého, ale výsledkem je starosvětský zásah do černého od mistrů žánru čili lepší kriminálku "postaru", aby jeden pohledal. A Santiago potřebuje vlastní spin off! Čtvrtá série je doposud tou nejlepší. Kombinuje totiž nejosobnější případ (Nine Dragons) s jedním z nejlepších (Angel´s Flight). Pravda, ten osobní není neznatelně naroubován a je nesporně na druhé koleji, ale po emoční stránce funguje a tvoří tak vynikající protiváhu pátrání uvnitř vlastních řad během hrozících civilních nepokojů i kutí zákulisních piklů. Pátá série má dlouho rovněž náběh na bezchybný žánrový zážitek. Jenže své mnohé dobře rozjeté linie ukončí až příliš přímočaře. Což není špatně, ale zároveň je to poněkud "málo". Paradoxně se ve finální dvojici epizod věnuje více času rozjezdu tří až čtyř nových linií pro další řadu než ukončování těch stávajících. Ta vyvrcholení nepůsobí nedotaženě, to ne, jen tak nějak... Obyčejně. Šestá série je návratem na vrchol, který umně propojuje a uzavírá linie předchozích řad. Mohlo se to obejít snad jedině bez onoho očekávatelného výbušného finále. Sedmá série je poznamenána nostalgií (finální sezóna čili se mihnou všechny zásadnější postavy předchozích řad) a pandemií, která zapříčinila nucené krácení počtu epizod. Což je poznat více než by bylo záhodno, jelikož linií je nemálo, ale potřebnému prostoru se jim nedostává. A tak jsou některé příliš hrrr, jiné zase utnuté. Škoda. Každopádně i tak více než důstojné zakončení. Uvidíme jak pomyslnou štafetu převezmou neoficiální i oficiální spin-off. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 | S4: 5/5 | S5: 4/5 | S6: 5/5 | S7: 4/5 | (02.03.2015) (méně) (více)